Zaměstnání na zkoušku? Ano

Zaměstnání na zkoušku? Ano

Pracovní poměr na zkoušku? Možná, že to někomu zní nevěrohodně. Ale i takový pracovní poměr můžeme uzavřít, pokud si v něm sjednáme zkušební dobu. Jejím účelem je umožnit zaměstnavateli i zaměstnanci vzájemné "ověření" některých skutečností. Zaměstnavatel může zhodnotit, zda zaměstnanec splňuje požadavky kladené na práci, jeho schopnosti, pracovní výkon, jednání, chování a celkové vystupování apod. - a zaměstnanec si ověřuje pracovní podmínky, charakter práce apod.
Zkušební doba může být podle § 3l zákoníku práce maximálně tříměsíční. Přesto dochází k pochybením. Zaměstnavatel například sjedná se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou na šest měsíců, a po uplynutí doby, kdy pracovní poměr automaticky končí, rozhodují o dalším uzavření či neuzavření pracovní smlouvy. Tím se zkušební doba nepřímo "prodlužuje" a zaměstnanec se dostává do sociální nejistoty.

Kdy sjednat zkušební dobu

Objevují se otázky, zda je možné sjednat zkušební dobu také před nebo až po uzavření pracovní smlouvy, v průběhu pracovního poměru atd. Ustanovení § 3l zák. práce stanoví, že "v pracovní smlouvě". Pracovní smlouvou v tomto smyslu je třeba rozumět počáteční akt zakládající vzájemná práva a povinnosti a sjednaný okamžikem, kdy se shodou vůle účastníků stal platným. Zkušební doba nemůže být tedy sjednána například v manažerské smlouvě ani v jiné dohodě, která nemá charakter pracovní smlouvy.
Jakýkoli dodatek k sjednané pracovní smlouvě již není její součástí, nýbrž její změnou. A nemusí jít o změnu podstatných náležitostí (druh a místo výkonu práce, den nástupu do práce). Zkušební dobu nelze tedy sjednat ani v dodatku k pracovní smlouvě - ani kdyby tento dodatek byl sjednán ještě před vznikem pracovního poměru.
Když například dne l. června zaměstnanec a zaměstnavatel písemně uzavřou pracovní smlouvu, v níž je jako den nástupu do práce uveden 7. červen, nelze zkušební dobu sjednat písemně ani v tomto mezidobí, to je od l. do 7. června, protože účastníci se už shodli na obsahu pracovní smlouvy a jsou svými projevy vázáni. Šlo by vlastně o změnu původní smlouvy.
Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Jestliže si účastníci předem písemně sjednali zkušební dobu delší než tři měsíce, je právně účinná jen zkušební doba tříměsíční. V témže pracovním poměru ji navíc je možné sjednat pouze jednou. Ukažme si to na dvou příkladech:
* Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva s jednoměsíční zkušební dobou. Jeho pracovní poměr trvá nepřetržitě tři roky a zaměstnavatel ho po této době převede s jeho souhlasem na jiný druh práce. Uzavře s ním novou pracovní smlouvu se zkušební dobou tři měsíce.
* Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu o změně druhu práce a uvede, že se sjednává zkušební doba v délce tří měsíců.
Sjednání zkušební doby je v těchto případech neplatné. Nejde totiž o uzavření nového pracovního poměru,ale o jeho změnu, která se má promítnout v dohodě o změně obsahu pracovní smlouvy, a nikoli v nové pracovní smlouvě.
Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat ani dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přesto se však přímo ze zákona prodlužuje pouze v jediném případě. Nemůže-li zaměstnanec během zkušební doby pracovat pro překážky v práci déle než deset pracovních dnů, nezapočítává se do ní doba přesahující tento počet.
Je-li zaměstnanec například dvacet dnů neschopen práce pro nemoc, zkušební doba se prodlužuje o deset dnů, je-li nemocen 22 dnů, zkušební doba se prodlužuje o 12 dnů. Bude-li v pracovní neschopnosti méně než 10 dnů, zkušební doba se neprodlužuje.
Zkušební doba nevzniká automaticky ze zákona a není spojena se vznikem pracovního poměru. Zákoník práce ponechává účastníkům v tomto směru smluvní volnost z toho důvodu, že ujednání zkušební doby může být v některých případech žádoucí, v jiných nikoli.
Zákoník práce nevylučuje sjednání zkušební doby ani při uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. V praxi se však u tohoto typu smluv užívá jen výjimečně, neboť zaměstnanec i zaměstnavatel předpokládají, že pracovní poměr bude existovat po celou dobu, na kterou byl sjednán.

Zrušení pracovního poměru

Pracovní poměr může ve zkušební době zrušit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec (§ 58 zák. práce). Není třeba uvádět důvody a požaduje se písemná forma. I když je pracovní poměr ve zkušební době zrušen ústně, nemá to za následek neskončení pracovního poměru. Ten skončí, i pokud by zaměstnanec uvedl ve zkušební době "zítra už do práce nepřijdu". Rovněž se na tyto případy nevztahuje zákaz výpovědi. Je-li například s těhotnou ženou zrušen pracovní poměr ve zkušební době, je toto skončení platné. Stejně je platné i zrušení v době pracovní neschopnosti zaměstnance.
Autor je pracovníkem Ministerstva práce a sociálních věcí