ČSOB může zmařit smír s Nomurou

ČSOB může zmařit smír s Nomurou

Ministerstvo financí musí co nejdříve vyřešit obtížný problém: jak vyřešit spor mezi ČSOB a státem, aniž by přitom Brusel mohl obvinit Česko z poskytování nedovolené veřejné podpory.
ČSOB po státu chce, aby jí i dál hradil ztráty, které vznikají z toho, že v roce 2000 převzala zkrachovalou Investiční a Poštovní banku.
Nyní je to sice "jen" 1,47 miliardy korun, při konečném součtu by však mohlo jít až o jedenáct miliard. Placených z rozpočtu státu.
Stát nemá dobrou pozici. Když se s ČSOB nedohodne, nedostane od banky souhlas, aby se mimosoudně mohl vyrovnat s japonskou Nomurou.
Ta po Česku požaduje 42 miliard korun kvůli tomu, že zmařil její investici do IPB. Výrok arbitráže, která má spor rozsoudit, je na spadnutí.
"Ano, jde nám i o to, abychom mohli jednat s Nomurou," připustil ministr financí Bohuslav Sobotka.

Prohrála, ale neustoupila

Spor má kořeny v roce 2000, kdy stát do rukou ČSOB převedl zkrachovalou IPB. Tehdy ČSOB slíbil, že uhradí veškeré ztráty, které bance z této transakce vzniknou. Konečný účet, jak se donedávna zdálo, zněl 180 miliard korun. Tak státní pomoc poskytnutou ČSOB uzavřela Evropská komise.
Jenže, když začala Česká konsolidační agentura rozprodávat pohledávky za IPB, ukázalo se, že některé mají vážné právní vady. Kupci, konkrétně EC Group, kvůli tomu na ČKA soudně vymohli vrácení stovek miliónů korun. Především šlo o dluh společnosti J. Ring.
Konsolidační agentura obratem zažalovala ČSOB, která na ni tuto pohledávku převedla, a dopustila se přitom právní chyby. Soud dal za pravdu ČKA, ČSOB jí musela zaplatit téměř jeden a půl miliardy korun. Pohledávek po IPB, které mají právní vady, u nichž se může ukázat, že je zavinila ČSOB, je za zhruba jedenáct miliard korun.

Jak se hledá východisko

ČSOB tvrdí, že stát jí musí zaplatit. Odvolává se na rozsáhlé smlouvy o státních zárukách za ztráty, které banka dostala při převzetí IPB. Stát je sice považuje za uzavřené, ale úplně jist si tím zase není. Spory vzniklé na základě těchto smluv má řešit arbitráž ve Vídni. A k té je také ČSOB odhodlána jít.
Ministr financí tvrdí: "Pokud bychom měli ČSOB platit, museli bychom konzultovat s Bruselem, zda se nejedná o nepovolenou veřejnou podporu." Přesto ministerstvo hledá cestu, jak ČSOB zaplatit. Mezi variantami byla i možnost převodu pochybných pohledávek za jedenáct miliard korun z konsolidační agentury do ČSOB. Kvůli této verzi obvinil bývalý šéf dozorčí rady ČKA Vlastimil Tlustý ministra financí, že chce stát a daňové poplatníky okrást o jedenáct miliard korun. Sobotka zase říkal, že nic takového neměl a nemá v úmyslu.
"Usilujeme o nalezení takového způsobu nakládání se spornými pohledávkami, který bude výhodný pro ČKA, a tudíž i efektivní pro stát. Nechceme však veřejnou diskusí o možných variantách řešení jakkoli tento citlivý proces ovlivnit," uvedl mluvčí ČKA Jiří Pekárek.

Jak se stát pře s Nomurou

16. června 2000

ČNB uvalila nucenou správu na Investiční a Poštovní banku, třetí největší peněžní ústav v zemi.

9. června 2000

ČSOB se dohodla se státem, že převezme IPB. Převod upravují smlouvy o zárukách státu za případné ztráty vzniklé ČSOB.

16. června 2000

Japonská Nomura, většinový vlastník IPB, oznámila, že zažaluje český stát za zmařenou investici do IPB o 42 miliardy korun. Arbitrážní spor se dosud vede v Londýně.

září 2004

Česko žaluje Nomuru za její chování vůči zkrachovalé IPB. Požaduje částku 263 miliard korun.

červenec 2005

Premiér Jiří Paroubek oznamuje, že Česko by se mělo s Nomurou mimosoudně vyrovnat. S takovým řešením musí souhlasit i ČSOB.

leden 2006

ČSOB chce, aby jí stát zaplatil nové ztráty, které jí vznikly z převzetí IPB, může jít až o 11 miliard. Jinak nedá státu souhlas k mimosoudnímu vyrovnání s Nomurou.