Leasing může způsobit nekonečnou rentabilitu

Leasing může způsobit nekonečnou rentabilitu

Pro značně podkapitalizované české firmy od začínajících v garáži po největší výrobní společnosti byl leasing v 90. letech darem z nebes. Do té doby bylo obvyklé financovat pořízení investic prakticky jen úvěrem. Banky po špatných prvotních zkušenostech s neplatiči požadovaly vysoké záruky za úvěr, což mnohým podnikatelským subjektům podvazovalo možnosti dalšího růstu.
Leasingové společnosti nic takového nepotřebovaly protože formálně jen pronajímaly majetek, který byl do úhrady poslední splátky a kupní ceny jejich. Tím se pronikavě zlepšily možnosti investovat.
Jednou z vlastností leasingu je jeho nulový vliv na bilanci firmy. Představme si jednoduchý příklad podnikatele v autodopravě, jehož jediný prostředek je automobil užívaný na leasing. Pokud vede účetnictví, nemá v rozvaze žádný hmotný majetek (pouze časově rozlišenou akontaci). Je-li úspěšný a má výnosy vyšší než jsou leasingové splátky, je podle účetních výkazů jakýmsi perpetuum mobile. K tvorbě zisku nepotřebuje žádný majetek, jeho rentabilita je nekonečná. Podobného úkazu dosahují jen podnikatelé prodávající své schopnosti, jako jsou právníci, lékaři, umělci. Oni sice využívají duševní majetek (své znalosti, schopnosti apod.), ale ten nelze aktivovat.

Popsaný jev je založen na tom, že česká účetní soustava pohlíží na leasing odlišně od mezinárodních zvyklostí. Pronájem s právem koupě najaté věci se projevuje jedním způsobem v české účetní soustavě a odlišně v účetnictví vedeném podle Mezinárodních účetních standardů.
V českém účetnictví leasing je o leasingu účtováno přesně podle formálněprávního vztahu.. Jedná se o pronájem majetku sloužícího k podnikání a nájemní platby jsou tedy evidovány na účtech za poskytnuté služby podobně jako třeba poštovní známky či poradenství.
Pokud bývá při uzavření leasingové smlouvy vyžadována akontace ve výši až několika desítek procent pořizovací ceny pronajímaného majetku, pak se časově rozlišuje a postupně se rozpouští do nákladů také za poskytnuté služby.
To je názorná demonstrace, jak pořízení majetku na finanční leasing ovlivňuje bilanci a hospodaření společnosti. Dejme tomu, že si nějaká firma pořizuje majetek v druhé odpisové třídě například na čtyřletý úvěr, druhá využívá pouze stejně dlouhý finanční leasing. Předpokládejme, že ekonomická životnost majetku je osm let. Jak se projeví rozdíly?
První společnost v bilanci velké množství majetku, jehož hodnota se postupně snižuje o odpisy, a pokud má nastavené odpisování rovnoměrně na celou dobu životnosti vozu, pak vykazuje stabilní zisk v prvních letech snížený o nákladové úroky. Naopak druhá společnost nemá žádný majetek a v prvních čtyřech letech má výrazně nižší zisk. Od pátého roku však vykazuje prudký nárůst zisku.
Když si tyto dvě situace porovnáme z hlediska ukazatelů finanční analýzy, pak první firma rychleji kumuluje zisk (při stejných tržbách), protože do hospodářského výsledku vstupují relativně nižší odpisy společně s úroky z úvěru a nikoli splátka jistiny. Druhá společnost má zpočátku o poznání nižší zisk, žádný majetek, a nekonečně vysokou rentabilitu aktiv.

Z toho je vidět, že v první firmě jsou zkreslené skutečné peněžní toky, protože z účetních výkazů není vidět splátka jistiny společně s úrokem. Splátka jistiny není pochopitelně náklad, ale jen "přesun" majetku. Druhá firma zase budí dojem, že vysokých zisků je možné dosahovat bez jakýchkoli investic.
Hned tu máme návod, jak firmu, která je nezajímavá pro banky kvůli vysokým cizím zdrojům vylepšit. Řešení je zpětný leasing. Stačí leasingové firmě prodat majetek, který je krytý dluhem, tento dluh splatit a majetek si zpětně pronajmout na leasing. Okamžitě bilance zeštíhlí, zredukuje se dluh a zvýší se rentabilita kapitálu.
Všechny popsané nedokonalosti lpění na účtování podle formálněprávního statutu leasingu pak musí řešit přílohy k účetní závěrce, například výkaz o cash-flow, případně příloha k účetní závěrce.
Mezinárodní účetní standardy na rozdíl od českých požadují v případě finančního leasingu, aby takto využívaný majetek, byl u nájemce aktivován do rozvahy a normálně odpisován. To může působit velké rozdíly v majetkové základně u domácích firem, které vykazují své výsledky podle českých i mezinárodních standardů.

Pojem leasing v obchodním ani v občanském zákoníku nenajdeme, avšak speciální úpravu pro finanční leasing najdeme v obchodním zákoníku.
Na rozdíl od mnohých jiných ujednání, musí mít leasingová smlouva vždy písemnou. Pokud má nájemce možnost uplatnit opci v průběhu smlouvy, pak doručením písemného oznámení o uplatnění tohoto práva nájemní smlouva zaniká, byť by byla sjednána na určitou dobu. Na druhou stranu, pokud je opce dohodnuta po skončení nájemní smlouvy, musí nájemce písemně oznámit pronajímateli svou vůli věc koupit, jinak mu toto právo zaniká.
Jednou z podstatných náležitostí leasingu je kupní opce na najatou věc za podstatně nižší cenu, než je její reálná hodnota na trhu v době ukončení leasingu. Jak uvádí obchodní zákoník, je možné smlouvou o koupi najaté věci si strany sjednat přímo v nájemní smlouvě nebo i po jejím uzavření. Zákon připouští využít kupní opci i v průběhu platnosti nájemní smlouvy.

Pokud nájemce svou vůli po skončení leasingu písemně projeví, pak tím vzniká kupní smlouva a na bývalého nájemce, nyní kupujícího přechází vlastnické právo k věci. Výjimku tvoří nemovitosti, u nichž vlastnické právo přechází vkladem do katastru nemovitostí.
Vhodné je si předem dohodnout cenu, za kterou bývalý nájemce věc koupí. Není-li totiž cena při využití opce a ani způsob jejího určení, pak musí kupující uhradit cenu obvyklou na trhu. To by se při finančním leasingu silně prodražilo, naopak je to typická situace pro operativní leasing s nižšími splátkami. Ten umožňuje odkup pronajaté věci právě za cenu obvyklou na trhu. Přitom se při stanovení ceny nepřihlíží k vyššímu než běžnému opotřebení věci nebo poškození, za které je odpovědný bývalý nájemce, nyní kupující.
Kromě jiných náležitostí smlouva také může stanovit, že po určité době platnosti nájemní smlouvy může nájemce nabýt bezplatně vlastnické právo k najaté věci, jestliže toto právo uplatní vůči pronajímateli.
Není však přitom oprávněn u najaté věci uplatňovat její vady s výjimkou právních vad, ledaže je mu poskytnuta záruka za jakost.

Za hlavní výhodu finančního leasingu se považuje snazší dostupnost, protože dluh je zajištěn samotným předmětem leasingu, který do uzavření kupní smlouvy patří pronajímateli. Nevyžaduje tedy dodatečné jištění, jako například bankovní nebo obchodní úvěr.
Leasing má z pohledu poskytovatele kapitálu výhodu v tom, že s výjimkou akontace přibližuje náklady výdajům a podává tak reálnější pohled na peněžní toky přímo z účetních výkazů. Tím, že účetním nákladem je přímo leasingová splátka, a nikoli úrok a odpis jako v případě pořízení stejného majetku na úvěr, ovlivňuje leasing jiným způsobem finanční ukazatele, podle nichž podnik hodnotí investoři či banky. V některých obdobích mohou relativně vysoké provozní náklady snižovat ukazatele rentability, ale nemělo by to být tak horké protož proti nim stojí výnosy.
Po skončení finančního leasingu a odkoupení pronajaté věci má firma majetek v pořizovacích nákladech hluboko pod reálnou hodnotou, pak při standardním užitku z věci, vykazuje podnik velmi vysokou rentabilitu.

U finančního leasingu jsou splátky daňově uznatelným nákladem při splnění tří podmínek:
> doba nájmu je delší než 20 procent stanovené doby odpisování podle zákona o daních z příjmů, nejméně však tři roky (u nemovitostí je to osm let),
> po ukončení nájemní smlouvy ihned následuje převod vlastnických práv mezi leasingovou společností a nájemcem a současně kupní cena není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny u leasingové společnosti při rovnoměrném odpisování podle zákona o daních z příjmů (to však neplatí, pokud by věc v den koupě mohla být již 100% odepsaná),
> po odkoupení majetku jej bývalý nájemce zahrne do svého obchodního majetku.
Z uvedených podmínek je zřejmé, z čeho se vyvinula taková obliba leasingu. Pomocí tohoto nástroje bylo možné uplatnit hmotný majetek mnohem rychleji v daňových nákladech než při běžném odpisování. To znamená, že majitel nemusel fakticky zdaňovat peníze vydané za investici.
Při pořízení majetku na úvěr totiž podnikatel odvádí státu i část kupní ceny a to až do skončení doby odpisování. Tento handicap byl zčásti kompenzován takzvanou neinvestiční odčitatelnou položkou, která však dnes již neplatí a stejně se nevztahovala například na osobní automobily. Se současnou úpravou zákona o daních z příjmů se doby odpisování v prvních třech skupinách zkrátily, což tuto tolik propagovanou výhodu leasingu částečně eliminuje

Za výhodu pořízení majetku na úvěr se považuje skutečnost, že firma je od počátku majitelem věci. Může ji tedy prodat a uhradit závazky, pokud by se dostala do potíží s likviditou. Ale i leasingová smlouva může skončit jinak, než řádným ukončením a prodejem smluvnímu nájemci. Dokonce i v takových případech jsou za určitých okolností leasingové splátky daňově uznatelné. Kupní cena takového majetku, který lze odepisovat, rozhodně nesmí být nižší než by byla zůstatková hodnota vypočtená ze vstupní ceny u leasingové společnosti za dobu, po kterou mohl být majetek odepisován. U osobního automobilu se vždy vychází z ceny včetně daně z přidané hodnoty. Kupní cena najatého pozemku či majetku, který je vyloučen z odepisování, nesmí být nižší než cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku. Při postoupení leasingové smlouvy se na uhrazené splátky pohlíží jako na operativní leasing, tedy například jako na pronájem kanceláře. Do té doby neuplatněná část akontace však daňově "propadá", je však možné ji postoupit s leasingovou smlouvou a nový nabyvatel ji normálně časově rozlišuje do svých nákladů.