Ve Francii vzniká plynárenský gigant

Ve Francii vzniká plynárenský gigant

Vytvoření druhé největší energetické firmy v Evropě vedle Electricité de France oznámil o víkendu francouzský premiér Dominique de Villepin. Státní Gaz de France (GdF) se spojí se soukromou firmou Suez a Villepin toto spojení podporuje. Může tak zabít dvě mouchy najednou: zabrání koupi Suezu italským Enelem, čímž získá politické body, a zachováním pracovních míst "osladí" odborům částečnou privatizaci GdF. Podle Villepina musí Paříž bránit své "strategické zájmy" a "fúze firem GdF a Suez je k tomu nejvhodnější cestou".
Ohrožení zásobování ropou z "muslimského půlměsíce" od Alžíru až po Írán, boj mezi USA, Čínou a Ruskem o zdroje energie a šok ze sporu o plyn, ke kterému došlo mezi Ruskem a Ukrajinou, to vše podle agentury DPA posílilo přesvědčení Francouzů, že v energetice musí být jejich země jedním z velkých hráčů. Fúze tomu může napomoci. Spojená firma se navíc stane nejen šestou největší plynárenskou společností v Evropě, ale také světovou jedničkou v obchodu se zkapalněným plynem. A ten lze dovážet odkudkoliv, bez ohledu na natažené plynovody.
Spojení firem vítají i odboráři. Jejich mluvčí v Suezu oznámil, že zaměstnanci jsou proti nepřátelské nabídce na převzetí ze strany Enelu a pro přátelské sloučení s GdF. Sloučení asi uspokojí i odboráře z GdF. Fúze totiž, což je neobvyklé, nebude znamenat úbytek pracovních míst. Zachován zůstane i vliv státu - podle agentury Dow Jones bude francouzská vláda vlastnit třetinu společného podniku. Dosud vlastnila v GdF 80 procent, a nemohla podnik privatizovat. Bránily tomu odbory i zákon, podle kterého nesmí klesnout podíl státu ve firmě pod 70 procent. Ten teď bude třeba kvůli spojení se soukromým Suezem změnit. Mimo jiné i o tom má dnes jednat francouzský ministr hospodářství Thierry Breton s odbory.
Důvodem ke spojení firem je i tradiční evropský národní protekcionismus. Francouzi chtěli zabránit Italům koupit Suez, podobně jako loni Pepsi-Cole koupit společnost Danone. Villepin podle listu La Stampa dokonce označil v telefonátu svému italskému partnerovi Silvio Berlusconimu nabídku Enelu za útok na Francii. Enel ale stále zvažuje koupi Suezu bez ohledu na Villepina.
Italská snaha má svoji logiku. Nejen že italský koncern musí expandovat do zahraničí, protože doma mu to antimonopolní úřad nepovolí, ale podle listu Wall Street Journal jde také o známku dlouho očekávané restrukturalizace evropského průmyslu - tentokráte nikoliv podle národních hranic, ale v globálním měřítku. Znakem toho je například koupě italské banky Antonveneta nizozemskou ABN Amro či snaha nadnárodní Mittal Steel koupit "evropský" Arcelor.