Šéf Světové banky jde proti korupci

Razantní muž, který se nebojí reforem, člověk, který věří ve vůdčí roli USA ve světové politice a nebrání se ani použití síly, jeden ze strůjců americké invaze do Iráku, "jestřáb" z Washingtonu, to všechno je současný šéf Světové banky Paul Wolfowitz. Jeho jméno vždy vyvolávalo silné emoce. V současnosti je trnem v oku některým svým podřízeným, stejně jako mnoha nevládním organizacím.
Dnes se má Wolfowitz v Praze zúčastnit "převedení" Česka ze skupiny rozvojových zemí do skupiny vyspělých zemí.

Spory s vlastními lidmi

Wolfowitzovo zvolení do čela Světové banky loni v červnu vzbudilo značný rozruch. Kritika se snesla nejenom na jeho minulé vystupování a roli, jakou sehrál ve válce v Iráku, mnoha lidem vadila i jeho nezkušenost s globálními problémy a poskytováním rozvojové pomoci.
"Voják se ve Světové bance hodí nanejvýš jako ostraha nebo hlídač trezoru," zněl třeba jeden z ohlasů na jeho jmenování, který narážel na Wolfowitzovo dlouhé působení na ministerstvu obrany.
Šéf Světové banky totiž dělal náměstka jak současnému ministrovi Donaldu Rumsfeldovi, tak Dickovi Cheneyemu, který vedl Pentagon v kabinetě George Bushe staršího.
Wolfowitz byl také jedním z prvních politiků, kteří po teroristických útocích na New York 11. září 2001 oficiálně vyzvali prezidenta, aby vojensky zakročil proti režimu Saddáma Husajna. Spolu s Rumsfeldem se pak stal strůjcem celé invaze.
Pětašedesátiletý republikán, známý svým razantním vystupováním, se hned po nástupu do čela Světové banky znelíbil také svým zaměstnancům. Rozhodl se totiž zamést před vlastním prahem a vyhlásil boj korupci uvnitř Světové banky. "Vidím zde problémy jako úplatky či manipulaci s rozhodnutími o udělení pomoci," řekl Wolfowitz podle deníku Financial Times.
Zaměstnanci se proti tomu postavili a viní Wolfowitze, že hledá problémy, kde nejsou, buduje si vlastní tým především republikánských poradců a od ostatních pracovníků Světové Banky se izoluje.
"Řízení banky je příliš centralizované a Wolfowitze vůbec nevidíme," povzdechl si pro Financial Times jeden z výkonných ředitelů.
S příchodem Wolfowitze se změnil i styl, jakým chce banka pomáhat chudým zemím. "Rozvojové země musí mít volný přístup na světové trhy, jedině to dostane milióny lidí z chudoby," vyjádřil hlavní myšlenku své strategie před dvěma týdny na setkání G8 v Moskvě.
Pomoc by měla podle Wolfowitze směřovat hlavně do Afriky, tedy kontinentu, který trpí nejvíce bídou a nemocemi. Jako důležité vidí i malé projekty, které nebudou zbytečně plýtvat penězi, ale spíše připraví podmínky pro vývoj a přístup na trh.

Projekt amerického století

Wolfowitze myšlenkově silně ovlivnila osobnost bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana, za jehož vlády působil na ministerstvu zahraničí. Právě v té době začal Wolfowitz formovat základní myšlenky a principy, které prosazuje nevládní nezisková organizace "Projekt nové americké století". Ta stojí na čtyřech základních pilířích - prosazování vůdčí role USA ve světové politice, preventivní použití síly, šíření politické i ekonomické svobody a navýšení vládních výdajů na obranu.