České akcie budou růst

Český akciový trh bude v nejbližších dnech pravděpodobně ovlivňován globálními trendy. Předpokládá se odliv kapitálu z Východu do Spojených států a Japonska. Podle Zoltana Varadiho, který spravuje 14 miliónů dolarů ve východoevropských akciích v budapešťské Raiffeisen Asset Management, procházejí burzy po nedávném pádu korekcemi.
Tento trend potvrzuje i řada českých analytiků. Mezi nimi Pavel Hadroušek, analytik burzovní společnosti Fio. "Pražská burza v březnu prochází společně s ostatními tak zvanými emergency markets trhy volatilním vývojem, který doprovázejí korekce," uvádí. "Tento vývoj je zapříčiněný předchozím razantním posilováním a sezónními faktory," V tomto případě se nabízí paralela s loňským březnem, kdy index od vrcholu ztratil přes 10 procent." Tak špatný měsíc však Hadroušek letos neočekává, podle jeho slov má index prozatím podporu, která se nachází pět procent pod letošními maximy.
Na to, jestli budou korekce v nejbližších dnech pokračovat, zatím nemá Tibor Bokor, akciový analytik z Wood & Company, jasný názor. "V případě, že tomu tak nebude, akcie se vrátí na své původní hodnoty," říká. "Z dlouhodobého hlediska ale české akcie zajímavé pro nákup jsou." Jejich výnosnost by mohla v horizontu pěti let dosahovat deseti až patnácti procent. Z dlouhodobějšího hlediska vidí Bokor třicetiprocentní potenciál k růstu u akcií ČEZ, Českého Telecomu a Zentivy.
Hadroušek dlouhodobým investorům doporučuje posílit pozice u titulů, jako je Český Telecom či Unipetrol. "Český Telecom nabízí hrubý dividendový výnos přesahující 8,5 procenta. Nadprůměrné dividendy by akcie měla přinášet i v dalších letech," odhaduje. "Unipetrol poroste dlouhodobě nad 300 korun," dodává. Restrukturalizace holdingu pod vedením rafinérské firmy PKN Orlen by měla navíc vést k přehodnocení prozatím nulové dividendové politiky.
Co se týče světových trhů dluhopisů, ty zaznamenávají tlak na růst výnosů, a tedy pokles cen. Podle ekonoma Pavla Kohouta z PPF se ekonomové a analytici neshodnou na tom, jaký faktor je nejdůležitější.
"Lze poukázat například na inflaci v USA, která se dotkla hranice čtyř procent. To je hodnota, při které inflace přestává být považována za zanedbatelnou pro větší část veřejnosti," vysvětluje Kohout.
I přes tvrzení ekonomů, že jádrová inflace je významnější, běžného investora zajímá inflace skutečná.
Dalším faktorem je hospodářský růst Japonska, díky němuž tato významná světová ekonomika může opustit řadu let trvající politiku extrémně nízkých sazeb. "Je tu i faktor mírného hospodářského oživení v Evropě," doplňuje Kohout. "Ačkoli by podle amerických standardů šlo o stagnaci, ve srovnání s lety 2002 - 2005 jde přece jen o pozorovatelnou změnu k lepšímu. Přinejmenším psychologicky."
Názor obchodníků je takový, že trh má už dost nízkých sazeb a chce jejich růst. "Prostě to tak chce, analýzy sem, analýzy tam."
Zpracováno na základě exkluzívního průzkumu společnosti B.I.G. Prague

Odhady expertů