Unie se pře, jak bude danit firmy

Unie se pře, jak bude danit firmy

Evropská komise se pustila do další oblasti, která pro ní byla dříve tabu. Do roku 2008 chce za každou cenu prosadit konsolidaci základu firemních daní, a to i přes odpor některých zemí včetně České republiky.
Přestože konkrétní plán ještě nespatřil světlo světa, již nyní vyvolává rozporné reakce. Česká vláda proti němu sice otevřeně nevystoupila, bojí se však ztráty daňových příjmů.
Nyní dcery nadnárodních koncernů odvádějí daně v každé zemi unie zvlášť. Nově by se daně počítaly za celý koncern dohromady a mezi jednotlivé státy by se rozdělili podle určeného klíče.
Brusel tvrdí, že různé způsoby počítání daní brání firmám působit v ostatních zemích unie. "25 různých daňových systémů škodí správnému fungování vnitřního trhu," varoval komisař László Kovács.
Společný základ firemních daní by podle Kovácse zvýšil konkurenceschopnost a vytvořil pracovní místa. "Výrazně by se snížily náklady na splnění daňových podmínek v rámci vnitřního trhu a zvýšila by se transparentnost," řekl.

Strach o daně

Čeští politici se však obávají, že by státní rozpočet kvůli konsolidaci přišel o část daní, které v zemi ze svých vysokých zisků odvádějí dceřiné firmy nadnárodních společností. "Nezávisle na zvolené metodice je pravděpodobné, že bychom spíše tratili," řekl Hospodářským novinám zdroj z ministerstva financí.
Otázkou nyní je, podle jakého klíče by se vybané daně rozdělovaly mezi jednotlivé státy.
Nejčastěji se hovoří o rozdělení podle toho, jaký podíl tržeb mají dceřiné firmy v jednotlivých zemích. Německo či Francie chtěly jako kritérium objem peněz vynakládaných dceřinými společnostmi na mzdy. To by bylo pro Česko jednoznačně nevýhodné a nepřijatelné, dodal zdroj.
Proti plánu konsolidace daňového základu vystupují nejostřeji Velká Británie, Irsko a Slovensko. Plán bruselských úředníků nevzbuzuje nadšení ani v pobaltských státech. Komisař Kovács však tvrdí, že jasně proti jsou jen dvě země a další desítka váhá. "Víme, že členské země nemohou jasně vyjádřit podporu, dokud nebudou mít na stole jasný návrh. My ale po nich chceme jednoznačnou podporu pracovního programu a přípravných prací. Tu také dostáváme," řekl. Zatímco politici se dopadů konsolidace obávají, nezávislí experti jsou zdrženlivější. "Dokud nebude známa metodika a způsob sjednocení základu daně, není možné říci, jaký by mohl být dopad," uvedl expert na daňovou optimalizaci ze společnosti Akont Michal Friedberger.
Také podle prezidenta hospodářské komory Jaromíra Drábka lze dopad na státní kasu zatím odhadnout jen obtížně. Společnosti s pobočkami ve více státech unie by sice mohly na daních výrazně ušetřit, zvýšila by se však aktraktivita Česka pro usazování holdingových společností. K celé problematice by se podle něj měla vést odborná diskuse.

Sazby zůstanou státům

Vedle konsolidace daňového základu plánuje Komise harmonizovat účetní předpisy pro vykazování tržeb, nákladů či odpisů. Podle ekonoma PPF Pavla Kohouta by to firmám pomohlo, protože by se zjednodušilo vedení účetnictví pro firmy působící ve více státech unie. Investoři by navíc mohli snáz porovnat daňové sazby.
Kohout se však obává, aby se harmonizace nedotkla i daňových sazeb. To v minulosti požadovaly mimo jiné Francie a Německo. Tamní politici tak reagovali na odliv společností do států střední Evropy, které vedle levné pracovní síly nabízejí i nižší daně.
Evropská komise se však dušuje, že daňové sazby zůstanou v rukou členských států. "Ze společného základu nevyplývá žádné nebezpečí, nijak nepoškodí konkurenceschopnost," řekl Kovács.
Systém by měl být pro podniky alespoň zkraje volitelný a nemusely by se jej účastnit firmy působící jen na jednom trhu. "Nevylučuji, že se volitelné řešení časem změní na řešení povinné. Teď je ale příliš brzy na spekulace, zda a kdy se to stane," řekl Kovács.
Přestože Kovács argumentuje potřebami vnitřního trhu, jeho návrh opakovaně odmítá jeho kolega Charlie McCreevy, který má v komisi na starosti právě vnitřní trh.
Většina komisařů je však rozhodnutá prosadit harmonizaci a konsolidaci daňového základu stůj co stůj.
Pokud zůstanou některé státy proti, chce komise poprvé v historii aktivně navrhnout takzvaný systém zesílené spolupráce. Podle tohoto systému se může minimálně třetina členských zemí domluvit a sladit své systémy nezávisle na zbylých členech. Kovács dává pětadvacítce čas na dohodu do roku 2007. Zatím se tak zdá, že v roce 2008 bude mít společná daňová pravida maximálně část států Evropské unie. Například Jaromír Drábek odhaduje, že harmonizace daňových předpisů potrvá až dvacet let. Ministř financí se budou přáním Komise zabývat v červnu. Až poté má přijít konkrétní návrh.