Vídeň - Evropská unie se ani po víkendovém sezení ministrů zahraničí "pětadvacítky" v rakouském klášteru Klosterneuburg nepřiblížila k východisku z patové situace okolo ústavní smlouvy. Novinářům to sdělil šéf slovenské diplomacie Eduard Kukan.
Euroústavu sice ratifikovalo 15 států, ale loni ji zavrhla většina francouzských a nizozemských voličů. Nová pravidla hry společenství potřebují pro vstup v platnost schválení ve všech 25 zemích.

"K žádnému průlomu nedošlo, debata nový recept nepřinesla," řekl Kukan. "Názory jednotlivých států byly rozdílné. Shoda byla snad jedině v tom, že období reflexe by se mělo prodloužit," dodal.

Po šoku z francouzského a nizozemského referenda už loňský červnový summit naordinoval unii roční lhůtu na rozmyšlenou. Výsledky však zatím nejsou hmatatelné.

"Názory jednotlivých států zůstávají odlišné či protikladné. Debata příliš nepomohla rakouskému předsednictví ve vypracování návrhu pro nadcházející summit, jak s tímto zásadním problémem naložit," poznamenal Kukan.

Zatímco kupříkladu šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn se v Klosterneuburgu domáhal jasnější jízdní mapy k přijetí euroústavy v roce 2009, podle jeho nizozemského kolegy Bernarda Bota je dokument mrtvý - podle průzkumů by proti hlasovalo ještě více Holanďanů než loni.

Podle diplomatů se zjevně čeká, že nový elán a konkrétnější nápady vnese až německé předsednictví v prvním pololetí příštího roku, jak naznačil i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který slíbil "podstatný návrh" a možná i přejmenování dokumentu. V této době se také odehrají volby ve Francii a v Nizozemsku.

V situaci, kdy EU zůstává vzdálena konsenzu ohledně dalšího postupu s euroústavou, padla na úrodnou půdu filozofie Evropské komise zkusit dílčími vylepšeními a konkrétními výsledky změnit ovzduší v unii, překlenout propast odcizení a získat zpět důvěru Evropanů. V současnosti si jen polovina z dotázaných v průzkumu Eurobarometr myslí, že se unie ubírá správným směrem.

"Je to taková náhradní filozofie, která má připravit půdu pro budoucnost. I když se nedokážeme dohodnout na ústavní smlouvě, je důležité, abychom nalézali dílčí projekty dokazující, že se unie dokáže na něčem shodnout a že členství je výhodné," uvedl Kukan a poznamenal, že tento přístup podpořilo mnoho ministrů. "Zazněly však i ostřejší názory, že dosud nerozhodnuté státy by se měly vyjádřit, jak naloží s euroústavou. I my jsme zdůrazňovali, že by se v procesu ratifikace mělo pokračovat. Tady je ovšem dohoda v nedohlednu," konstatoval.

Z osmičky zemí, které o ústavě ještě nerozhodly, jen Finsko potvrdilo, že se na ratifikaci chystá. Od ostatních zněla i protiotázka, proč pokračovat, když není jisté, zda dokument bude platit. Český ministr Cyril Svoboda zase upozornil na to, že v české debatě o budoucnosti EU se nejpalčivěji projevuje problém nerovnosti mezi "starými" a "novými" státy v pohybu pracovních sil či poskytování služeb. "Byla to logická charakteristika hlavních otázek, na které nováčci narážejí, ale na které se nedostává odpovědi," uvedl Kukan.

"Vedlejším" produktem debaty o euroústavě se jeví i volání po přestávce v dalším rozšiřování, jak se už projevilo v odkladu rozhodnutí, zda Bulhaři a Rumuni vstoupí do EU od Nového roku či o rok později.

"Proces rozšiřování EU je potřebný a nevyhnutelný. Nebráníme se vnitřní diskusi o absorpční kapacitě EU. Ale poslední čtyři kola rozšiřování byla úspěšná a neměla by se spojovat s touto debatou o efektivnosti institucí EU, jakkoli je potřebná," vyložil ministr postoj Slovenska, vystupujícího často jako "advokát" chorvatského členství v EU.