Lék proti absenci? Pohovory - a také peníze

Lék proti absenci? Pohovory - a také peníze

Zamarodíte - a jdete na "motivační" pohovor. Fikce? Ve strojírenské společnosti ČZ Strakonice už měsíc realita, inspirovaná postupem společnosti Škoda Auto. Pohovorů je maximálně pět a ten poslední může znamenat přeřazení na jinou práci nebo také konec zaměstnání. Na druhou stranu, po půlroce bez absence se zaměstnanci jeden pohovor vymaže.
Firma se tak připravuje na novelu zákona o nemocenském pojištění, podle níž bude od 1. ledna příštího roku nemocenskou za první dva týdny platit zaměstnavatel.
"Kdybychom se tvářili, že se nic neděje, hrozí, že vysoká nemocnost zvýší firmě náklady. To by mohlo omezit naši konkurenceschopnost," říká Jan Pěnkava, šéf controllingu ČZ. Častá nemocnost, a tedy i změna obsluhy strojů se promítá v kvalitě práce, brzdí její plynulost nebo vyvolává přesčasy. A ty podnik zase něco stojí. "Krátkodobá nemocnost se nám může skutečně prodražit. Proto chceme u lidí zvýšit pocit odpovědnosti za firmu," dodal Pěnkava.
V ČZ dosahuje průměrná absence u dělníků 9,35 procenta, přitom v divizi Auto Desta to je 5,5 procenta, ve Slévárně hliníku 13,9 procenta. Propočty ČZ ukazují, že při průměrném platu 18 tisíc korun firma tratí při opakované desetidenní pracovní neschopnosti více než třináct tisíc. Firma by tak mohla prodělat ročně až 19,5 miliónu korun.
Na změnu zákona se připravují i další společnosti. Pohovory s pracovníky například používá i obchodní řetězec Tesco Stores CR, jehož lidé marodí často dlouhodobě, několik měsíců i celý rok.
"Po opětovném nástupu po nemoci se zaměstnanci intenzívně komunikujeme," popisuje pohovory Jana Matoušková z právního oddělení firmy. A kdo je zdravý, bere víc peněz, jedním z kritérií takzvaných motivačních bonusů je totiž docházka do zaměstnání.
Mimořádné prémie za zdraví jsou častou motivací i v jiných firmách. Nezneužívání nemocenské je ve stavební společnosti Skanska CZ podmínkou pro přiznání třináctého platu, manažerům firma hradí i pojištění ušlé mzdy. Mimořádné odměny zdravým pracovníkům poskytuje Siemens, který ale také dbá na prevenci, například při vedrech zkracuje pracovní dobu.
Změnou zákona hodlá stát ušetřit. Za letošní první pololetí vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení na nemocenských dávkách 14,9 miliardy korun, což je o 248 miliónů více než ve stejném období loňského roku. Přitom nemocnost klesla o 17 procent na 1,6 miliónu pracovních neschopností.
"Stát přenesl na bedra podnikatelů část nákladů. Jen v naší firmě, zaměstnávající většinou ženy, předpokládáme nárůst nákladů kvůli změně plateb nemocenských dávek o dva a půl miliónu korun," uvedl Jiří Grund, majitel stejnojmenné akciové společnosti, vyrábějící textilní koupelnové doplňky ročně za více než 300 miliónů korun. Grund, který je současně předsedou Asociace exportérů, je přesvědčen, že změna zákona povede ke snížení konkurenceschopnosti ekonomiky a ke zvýšení nezaměstnanosti.
Personální šéf Škody Auto Martin Jahn naopak míní, že novela zákona je pozitivní změnou. "Funguje to tak ve většině evropských zemí," řekl Jahn. Zároveň se podle něj ještě musí dořešit praktické detaily, například pravomoci zaměstnavatele při porušování léčby či rozsah údajů, jaký bude moci zaměstnavatel od lékařů vyžadovat.
V mladoboleslavské automobilce se neměří nemocnost, ale "zdravost". Cíl pro letošní rok je 97,3 procenta zdravých, v pololetí činilo toto číslo 97 procent (tedy tříprocentní nemocnost). Jde o výsledek dlouhodobé péče, zahrnující jak rehabilitační programy, tak omezování kouření v závodech či podporu zdravého stravování.
Přestože ODS před volbami avizovala, že novelu zruší, zatím tomu kvůli povolebnímu patu nic nenasvědčuje. "Předpokládali jsme, že to bude za jiné politické konstelace," připouští poslanec Martin Říman. "Postavíme-li vládu, o nějaké změny, hlavně ve prospěch drobných živnostníků, bychom se snažili," uvedl Říman.

Změna vyplácení nemocenských dávek

Dosud vyplácí nemocenské dávky zaměstnancům stát z peněz, které firmy a instituce odvádějí na sociální pojištění.
Od 1. ledna 2007 má nemocenské dávky za prvních čtrnáct dní nemoci vyplácet pracovníkovi jeho zaměstnavatel. Tento systém funguje ve většině evropských zemí.
V letošním prvním pololetí se nemocnost v Česku snížila oproti loňskému prvnímu pololetí o 17 procent na 1,6 miliónu pracovních neschopností. Výdaje na nemocenské dávky se přitom zvýšily o 248 miliónů korun na 14,9 miliardy.
Zdroj: HN, čtk