Joseph Stiglitz: Ekonomiku světa ohrožuje křehkost USA

Pro Evropu a asijské ekonomiky je obtížné najít zpáteční cestu k liberalizaci světového obchodu, zejména v zemědělství, jež je její největší překážkou, tvrdí přední americký ekonom Joseph Stiglitz, profesor newyorské Columbia University a nositel Nobelovy ceny za ekonomii, v rozhovoru pro poradenskou firmu Roland Berger Strategy Consultants.

Profesore Stiglitzi, světová ekonomika dosud jede na plný plyn, začínají se však projevovat i známky zpomalení. V čem spatřujete největší riziko pro světovou ekonomiku?
Základní nebezpečí vyplývá z nepříznivé hospodářské situace několika členských států OECD, zvláště Spojených států, a ta se v několika nejbližších letech nemusí zlepšit. Spojené státy zaznamenaly v posledních pěti letech růst založený na trhu nemovitostí, přičemž se domácnosti ve zvýšené míře zadlužily.
Problémem nyní je, že americká centrální banka pravděpodobně odpoví na inflaci, vyvolanou stoupajícími cenami ropy, zvýšením úrokových sazeb. A to bude znamenat, že pokračování růstu Spojených států narazí na velké potíže.
USA se proto nacházejí v křehké pozici a zpomalení jejich hospodářského růstu je hrozbou pro celou globální ekonomiku.

Mnoho expertů je znepokojeno poklesem směnného kurzu dolaru. Jak může tento sestupný trend ovlivnit globální obchod a světovou ekonomiku?
Nemyslím si, že dolar tvrdě narazí na dno. Zůstane však v podstatě slabý s občasnými fluktuacemi nahoru a dolů. Důsledkem oslabujícího dolaru a vyšších úrokových sazeb je vždy oslabení amerických akciových trhů. A to může vyvolat cyklický pokles ekonomiky USA.

Ochranářství ve světě je na vzestupu

Několik dnů po krachu jednání o světovém obchodu v rámci takzvaného kola z Dauhá americký ministr financí Henry Paulson varoval před "rušivou vlnou protekcionismu". Začínají odpůrci globalizace nabírat síly?
To si nemyslím. Osobně nejsem proti globalizaci, i když jsem někdy vnímán jako její oponent.
Je ovšem ironické, že jsou to právě Spojené státy, které tyto obavy vyjadřují, ačkoliv jsou to přece ony, na něž z jednotlivých zemí padá nejvíce viny za zhroucení tohoto kola jednání o liberalizaci světového obchodu. A to proto, že neudělaly žádný významnější závazek, že sníží subvence zemědělské výroby.
Tato subvenční politika působí rozvojovým zemím každoročně velké škody. Paulson měl nicméně pravdu, když hovořil o vzestupu ochranářství v celém světě.

Evropa i Asie závisí na exportu mnohem více než Spojené státy. Co mohou tyto regiony očekávat?
Pro Evropu i asijské ekonomiky je obtížné najít zpáteční cestu k liberalizaci světového obchodu a nezakopat se za novými ochranářskými překážkami. Celní bariéry se sice mohou dále snižovat, ale největší překážkou světového obchodu je zemědělství.
Ani Spojené státy, ani Evropská unie nejsou ochotny připustit jakékoli reálné ústupky. Nejsou prostě zatím ochotny o této problematice vyjednávat.

Spojené státy zažívají pokles a kolo z Dauhá skončilo fiaskem. Mezitím rovněž zpomaluje čínská ekonomika. Zdá se, že jsme svědky jasných předpokladů kolapsu světového obchodu.
Pokud se hospodářský růst Číny zpomalí z ročních deseti procent na devět procent, nemůžeme to reálně považovat za faktickou hrozbu světové ekonomice, ale spíše za znatelný pokles. Je zřejmé, že se projevují známky globálního poklesu. Ze všech faktorů, o nichž tu hovoříme, je slabost ekonomiky Spojených států tím nejkritičtějším.

Spojené státy se, jak se zdá, vzdávají multilaterálního přístupu ve prospěch bilaterálních dohod. Blíží se snad konec éry multilaterálních obchodních dohod?
Myslím si, že tyto bilaterální dohody jsou projevem jednostranné politiky, takzvaného unilateralismu, Bushovy administrativy a nevyjadřují zájem světové ekonomiky, světového obchodního systému, a dokonce ani samotných Spojených států.
Faktem je, že tato politika je relativně neúspěšná. I když tu existuje spousta dvoustranných dohod, celkový objem obchodu, který na ně připadá, je jen malým zlomkem celkového globálního obchodu. Mohou mít jistou symbolickou politickou úlohu, ale nemají žádnou podstatnou ekonomickou důležitost.

Dvoustranné dohody poškozují globální hráče

Tato politika poškozuje podniky v zemích, jichž se tyto bilaterální přístupy týkají. Jak na to mají globálně operující podniky reagovat?
Mohou a musí vyvíjet tlak na své vlády, aby se vrátily k mnohostrannému obchodnímu systému. Udržování dvoustranných dohod by se pro globálně aktivní podniky mohlo stát noční můrou, protože jim to zcela jistě znemožní jakýkoli druh dlouhodobého plánování.

Mnoho expertů se domnívá, že neúspěch kola z Dauhá bude mít negativní důsledky pro ochranu intelektuálního vlastnictví. Mají se proto vedoucí podniky, které žijí z prodeje značkových produktů, obávat nové vlny porušování autorského práva?
Obecně řečeno ne, toho se obávat nemusejí. Pokud jde o ochranu autorských práv, je nyní menší ohrožení v takových dobře známých sektorech, jako je film a hudba, ale převažuje například mezi farmaceutickými výrobci. Podniky se nyní pokoušejí patentovat si tradiční léčiva v rozvojových zemích. Přitom právě tam nemá mnoho lidí přístup k život zachraňujícím lékům.
Tahle situace nemůže pokračovat. Ve Světové zdravotnické organizace i v mezinárodním společenství převládá v této otázce široký konsenzus. Je i v zájmu farmaceutických podniků, aby poskytovaly lepší přístup k život zachraňujícím lékům většímu počtu lidí v rozvojových zemích. Proto by měly prosazovat, aby došlo k reformě výzkumu těch léků, které jsou pro rozvojové země relevantní.
Kromě toho potřebujeme reformovat náš systém intelektuálního vlastnictví. Právě tento systém není právě nyní schopen zorganizovat široký přístup k lékům. A pokud farmaceutické podniky začnou překračovat tradiční patentování léků, nebude to špatné nejen pro rozvojové země, ale zároveň i pro vědecký pokrok.

Pozor na přílišné obchodní restrikce vůči Číně

Zastavme se ještě u Číny. Západní země posuzují Čínu většinou pozitivně, protože na jedné straně spotřebitelé šetří peníze díky levnému čínského dovozu, ale na straně druhé na Západě sílí požadavky na ochranu před Čínou a Indií. A oba tyto protikladné postoje zaznívají stále hlasitěji a nesmiřitelněji.
Když se podíváte kolem, tyto požadavky opravdu zaznívají stále silněji. Domnívám se však, že právě v téhle problematice by měla hrát důležitou roli Světová obchodní organizace, protože ta může relativně ztížit uvalení velkých obchodních restrikcí. V případě oděvů a textilu tu zřejmě některá omezení byla vyhlášena. A Čína je zřejmě akceptuje.
Pokud by však tyto restrikce byly širší a paušální, mohla by to být obrovská rána pro globální obchodní systém. Myslím si, že lidé jak v rozvinutých, tak rozvojových zemích budou váhat tak podstatně narušit globální obchodní systém.

Zdá se, že jste zcela neztratil svůj optimismus, i když jsou v Evropě torpedovány různé přeshraniční obchodní transakce. Italská skupina Enel nesměla převzít francouzský podnik Suez a španělská vláda bránila fúzi mezi německým energetickým gigantem E.ON a španělskou Endesou. Skeptici jsou dokonce ochotni uvěřit, že je ohrožen projekt sjednocování Evropy.
Je zajímavé, že v Evropě se zdá být vlastnictví dokonce citlivějším problémem než světový obchod. Kdyby Evropané dávali přednost obchodu, nebyla by otázka vlastnictví tak obtížná. Myslím si, že to pravděpodobně bude ještě nějaký čas trvat.
Ve většině odvětvích se akceptují nadnárodní podniky, evropské podniky, ale pouze v několika málo vysoce citlivých sektorech, jako je energetika, vznikají vážné problémy.
Nedomnívám se ovšem, že to ohrozí projekt evropské integrace. Podle mého názoru to pouze zpomalí tento proces v citlivých sektorech, ale evropskou organizaci to přesto neohrozí.

Přeložil Miroslav Prchal

Joseph E. Stiglitz
Profesor newyorské Columbia University, který patří mezi nejznámější a zároveň nejkontroverznější ekonomy současnosti. V letech 1993 až 1997 byl předsedou Rady ekonomických poradců bývalého prezidenta USA Billa Clintona. Poté do roku 1999 působil jako hlavní ekonom a viceprezident Světové banky. Zabývá se problematikou nejistoty a ekonomie ve veřejném sektoru. Za studii "Analýza trhu s asymetrickými informacemi" dostal v roce 2001 Nobelovu cenu za ekonomii.

Firma Roland Berger Strategy Consultants, založená v roce 1967, je jednou z vedoucích mezinárodních poradenských firem v oblasti strategického poradenství. Společnost je aktivní i publikačně - pravidelně vydává mezinárodní studie, odborné články a "think:act" magazíny určené pro úzký okruh klientů. Nejnovější číslo "think:act", které vychází tento měsíc, je exkluzivním souborem interview RBSC s manažerskými celebritami, jako je Daniel Vasella, Flavio Briatore nebo Carlos Ghosn.