Lidské věže v katalánském Valls

Valls nabízí průběh této hlavní fiesty v původní podobě. Soupeří mezi sebou dvě skupiny (collas) soutěžících. Colla mladších a colla starších. Názvy ovšem nemají nic společného s reálným věkem sportovců. V současnosti existuje na šedesát collas, česky bychom řekli "klubů stavitelů zámků". Vždy v červnu a červenci tak lze během slavností obdivovat věže zpocených těl vysoké až osm metrů.

Na výstavbu jedné věže - až čtyřista lidí

Xavier Cabdevila dále vysvětluje: "Nejvyšší konstrukce, které se provádí jsou věže s osmi nebo devíti patry. Jednou se dokonce povedlo postavit věž s deseti patry. Je to velmi složitá konstrukce, jež má tři základny. Každá nese své jméno - piňa, fogra a manilla, na kterých se následně dostaví zámek do deseti pater. Hovořím o formacích, které potřebují tři sta až čtyři sta soutěžících."

Lidské zámky pomáhali integraci cizinců

Sport stavění věží je přínosný i ze společenského hlediska. Zapojuje totiž lidi každého věku: od starších a silnějších potřebných na vytvoření stabilní základny až po šestileté děti, jež snadno vyšplhají na vrchol a završí tak "umělecké dílo". Je známo z historie, že právě tento sport pomáhal integraci lidí. Jelikož je vždy potřeba mnoho účinkujících, jinak velice hrdí Katalánci otevírali své řady i přistěhovalcům z Latinské Ameriky nebo Afriky. Tak se národnostní menšiny začlenily rychleji do společnosti a Katalánci byli rádi, že se jejich tradice a zvyky mohou šířit dále.

Autor studuje VOŠ Publicistiky