Výsledky studie zveřejněné v odborném časopise Nature Genetics by podle odborníků mohly přispět k léčbě poruchy, která způsobuje, že člověk nedokáže komunikovat s okolím a navazovat sociální vztahy.
Podle odhadů se ve vyspělých zemích nějaká forma autismu vyvine u jednoho ze sta až sto padesáti narozených dětí.
Vědci porovnávali DNA příslušníků téměř 1200 rodin, ve kterých se autismus opakovaně vyskytl. Výchozím předpokladem bylo, že porucha je zčásti dána genetickou výbavou jedince.
Genetický kód, DNA, je obsažen v buňkách ve formě chromozomů, které jsou tvořeny řetězci genů. Odborníci nyní v souvislosti s autismem lokalizovali část jednoho chromozomu - 11p - a také gen neurexin 1. Neurexin je jedním z genů, které umožňují nervovým buňkám, aby mezi sebou komunikovaly. Nervové buňky, neurony, dávají tělu informace prostřednictvím chemických a elektrických signálů.
"Jde o zatím nejambicióznější pokus najít geny, které mohou způsobovat náchylnost k autismu. Nová zjištění pravděpodobně ovlivní v příštích letech směr, kterým se bude výzkum autismu ubírat," uvedl Elias Zerhouni, ředitel Národního zdravotnického institutu v Bethesdě v americkém státě Maryland.
Výzkum probíhal od roku 2002, účastnilo se ho 120 vědců z 50 institucí v 19 zemích. "Rádi bychom se dostali k tomu, abychom byli schopni přesně označit jednotlivé geny, které ovlivňují příslušné symptomy, a ty bychom potom pochopitelně léčili," uvedl profesor psychiatrie na univerzitě v Pittsburghu Bernie Devlin.
Zároveň však z vědecké obce zaznívá varování, aby lidé nečekali v brzké době zázraky. John Burn z Institutu lidské genetiky na univerzitě v britském Newcastlu označil výsledek studie za fantastický. Zdůraznil však, že výzkum musí pokračovat.
"Téměř jistě tam bude nějaká interakce mezi několika geny, takže tenhle objev nedává úplnou odpověď a nemusí přímo vést ke genetickému testu. Může to být ale klíčový krok k vývoji efektivních způsobů léčby a poslouží i k vývoji léků," dodal profesor Burn, kterého citovala BBC.
