Smutné memento

Je tomu více než sedmnáct let, kdy v naší zemi padl totalitní komunistický režim. Dík listopadovým událostem obyvatelé tehdejšího Československa konečně okusili pocit svobody. Radoval se téměř každý. Všichni, které komunistický režim terorizoval za odvážné projevy nesouhlasu, i ti kteří byli nespravedlivě posíláni do kriminálu z důvodů, které dokáže vykonstruovat pouze totalitní zvůle.

Radost měla i většina lidí, kteří zde tehdy žili a okolnosti jim zkrátka neposkytly prostor pro hrdinství. Ve všeobecné euforii ze znovuzrozené demokracie se ovšem tak trochu pozapomnělo na ty, kteří byli za situaci v naší zemi zodpovědní. Zločinci zůstali nepotrestáni a straně s názvem komunistická bylo nadále povoleno politické působení. Podle hesla "Nejsme jako oni" byla bohužel dekomunizace naší společnosti odstavena na vedlejší kolej.

A proto se není čemu divit, že média ještě sedmnáct let po převratu přinášejí informace o lidech, kteří sice minulému režimu dobrovolně přisluhovali, ovšem jejich kariéra ve zřízení současném slibně pokračuje dál. Tedy - pokud na ně odněkud "cosi" nevytáhnou...

Z pozice člověka narozeného počátkem osmdesátých letech nemohu příliš zasvěceně hovořit o každodenním životě v normalizačním Československu. Pokud si dobře vzpomínám, nebyla jsem StB předvolána k výslechu ani po té, co jsem chtěla ve školce na obrázek Aurory namalovat místo rudé hvězdy srdíčko. Nicméně, dokážu si docela dobře představit pocit lidí, kteří byli onou Státní bezpečností zastrašováni a terorizováni tak, že podlehli. Ze strachu, nikoliv z vypočítavosti.

Alarmujícími však zůstávají případy lidí působících ve veřejné sféře a jejich snaha za každou cenu ututlat svou minulost. Zřejmě si plně uvědomují, že jejich propojení s komunistickými institucemi nebylo motivováno pouze strachem...Těžko uvěřit, že tomu tak bylo v případě vrchního a programového ředitele ČT Františka Lamberta a jeho vstupu do předlistopadových Lidových milicí...

I tato causa je příkladem lehkovážného vyrovnání s komunistickou minulostí naší země. Země, kde je strana s názvem komunistická třetí nejsilnější.

Autorka studuje VOŠ Publicistiky