O základnách s exministrem obrany

Jste pro nebo proti raketovým základnám na území České republiky?

V zásadě jsem pro to, abychom se stali hostitelským územím pro určitou část protiraketové obrany. Ale výhledově by měl být systém, kterého bychom se měli účastnit, harmonizován se širším rámcem projektu Atlantické aliance.

Přibližte mi plán NATO.

Studie o proveditelnosti protiraketové obrany byla dokončena už v minulém roce, ale je utajena. Především proto, že to je technická záležitost, která má přibližně deset tisíc stránek. Nicméně, abychom mohli použít co nejvíce argumentů v otevřené veřejné debatě, ministerstvo obrany požádalo Atlantickou alianci o odtajnění alespoň základních shrnujících výsledků. Ty jsou ale velmi obecné. Důležitý je závěr studie. Totiž že Atlantická aliance by měla pokračovat v hledání konsenzu na takovémto systému, protože protiraketová obrana je v budoucnosti proveditelná. A to je pro nás velice důležité.

Myslíte si, že by se k tomuto tématu měla vyjadřovat veřejnost prostřednictvím referenda a nebo by se měla tato záležitost přenechat expertům?

Veřejnost by měla být především informována. Měla by se jí nabídnout možnost zapojit se do otevřené debaty. V případě základen se totiž nejedná o nějaké zásadní narušení suverenity. Navíc by se referendum okamžitě stalo obětí ideologického iracionálního boje. Přijetí protiraketové základny na našem území by mělo proběhnout až po této veřejné debatě a samozřejmě bude-li existovat konsenzus v parlamentu. Poté nevidím nejmenší důvod k tomu, aby byla ještě takováto věc schvalována referendem.

Na tiskové konferenci "Ženy proti raketovým základnám“ účastnice uváděly, že se protiraketové základny mohou obrátit v raketové. Co byste jim na to řekl?

To je naprosto nekvalifikovaný názor. Byly by tam klasické raketové střely s náloží, která má zničit nárazem raketu mířící na naše území nebo území Spojených států. Případná instalace raket ve střední Evropě by měla být zaměřena na sestřelování raket v nejvyšší fázi letu balistické křivky. Tedy mimo atmosféru. Nárazem vznikne obrovská energie, takže se většina hmoty obou dvou objektů vypaří. Zbude tedy zhruba pět procent váhy v podobě prachu, který se ovšem rozptýlí a dopadne mimo naše území.

Organizace "Ne základnám" zase argumentuje tím, že se kvůli základnám stane Česká republika cílem teroristů.

Přitažlivost země pro teroristy nespočívá v tom, zda má na svém území americké základny má nebo nemá. To už by musela být třeba v Německu celá řada teroristických útoků vedených snahou přimět německou vládu, aby se rozloučila s Američany. Teroristé hledají především cíle, které vyvolají psychologický dopad. Směřují své útoky tak, aby jejich výsledkem byla panika a ničení, případně ztráty na životech. Je jim v zásadě jedno, nakolik se stát přátelí se Spojenými státy. Rozhodující je, že je příslušníkem západní komunity, a také jak velký podíl má muslimského obyvatelstva ve společnosti. Pak je tam větší potenciál k radikalizaci a militarizaci islamistů.

Jak chápete bezpečnostní situaci ve světě? Jsou státy schopné předejít útokům muslimských teroristů?

Počet mezinárodních operací NATO, EU nebo OSN roste. Analýzy docházejí k tomu, že mezinárodní společenství začíná efektivně fungovat a že více než polovina mezinárodních zásahů je úspěšných. Na druhé straně je tady nárůst terorismu a celkového pocitu většího nebezpečí. Ale pokud se podíváme na svět celkově, v tom globálně statistickém pohledu, tak je bezpečnější. V tomto kontextu si musíme uvědomit, že my k tomu také skutečně přispíváme.

Autorka studuje VOŠP