Raúl Castro tak poslal jasný vzkaz na tři kontinenty a ukončil rázným gestem měsíce nejasností a dohadů o budoucnosti země.
Od června loňského roku, kdy převzal pravomoci od svého nemocného bratra, připomínalo dění na Kubě letošní českou zimu. Novináři, analytici i samotní Kubánci se sebe navzájem ptali: Oteplí se, nebo bude naopak přituhovat? Podobně jako u počasí, ani tady nikdo neznal správnou předpověď.
Zpočátku leccos naznačovalo, že dojde k oteplení. Raúl se prezentoval jako pragmatik. Dovolil, aby se na stránkách vládního listu začalo diskutovat o korupci, vyzval Spojené státy k jednání, pozval na návštěvu několik amerických kongresmanů a propustil čtyři politické vězně. Čtyři vězně z roku 2003, každý měsíc jednoho, přesně podle nesmrtelné Machiavelliho poučky: Trestat rychle a najednou, propouštět průběžně po malých dávkách.
Ti, kteří na ostrov zavítali, viděli, jak povrchní jsou jeho gesta. Spojeným státům nic konkrétního nenavrhl, s kongresmany se nesešel a z vězňů propustil jen ty nejznámější a s nejhorším zdravotním stavem. Reformy se nekonaly a pomalu začalo přituhovat. Zatímco čtyři známí vězni byli propouštěni, mladí a začínající novináři byli zatýkáni. Přijíždějící korespondenti zahraničních deníků byli pečlivě odchytáváni na hranicích. Raúl, zpočátku všemi podceňovaný, udržel na uzdě armádu a mobilizoval záložníky. Pozatýkal "nepřizpůsobivé živly", zpřísnil prohlídky na hranicích - dokonce i turistů.
Jedinou demonstraci od operace Fidela Castra, oslavu Dne lidských práv, nechal rozehnat policisty v civilu a dál pečlivě režíroval divadlo určené především k oklamání světové veřejnosti a médií, které se mezitím zabývaly fotografiemi Fidela v teplákové bundě. Ani vztahy s Českou republikou nedoznaly oteplení. Naopak, státní bezpečnost v šikaně většiny diplomatů v Havaně vesele pokračuje.
Zatímco první kroky směřovaly k uklidnění situace, na Kubě už tak mrtvolně klidné, faktické vyhoštění tří korespondentů ukazuje Raúlovo sebevědomí. Tento měsíc, 18. března, si Kubánci budou připomínat masivní zatýkání, které se odehrálo před čtyřmi lety. Pokud výročí projde bez povšimnutí, může si Raúl gratulovat, že svůj úkol splnil.
Autor působí v Centru pro lidská práva společnosti Člověk v tísni
