Rychleji, výše, levněji

Muž je lovec. Vplíží se do supermarketu a jeho úkol je jasný: Ulovit co největší kořist s co nejmenší námahou. V dnešní době přeloženo: Koupit co největší flákotu masa co nejlevněji. Jakmile najde nejlevnější a zároveň největší kus, bezmyšlenkovitě jej vloží do nákupního košíku. Ve frontě u pokladny si následně může hladit ego, jak báječně mu lov vyšel a jak je chytrý a jedinečný.

Žena představuje praktičtěji založeného tvora. Nejedná přímočaře. K nákupu levného masa je logicky přesvědčena nízkou cenou. Přeci se vyplatí koupit dvě masa za cenu jednoho. Je to velmi praktické! Ve frontě u poklady se žena utvrzuje, že nakoupila opravdu velmi dobře. A je tedy chytrá a jedinečná.

Slevy nám nedávají pouze to viditelné - ušetření určitého obnosu peněz. Dávají nám především pocit jedinečnosti. Tento efekt se často projevuje až po opuštění supermarketu a souvisí s potřebou neustále si něco dokazovat. Například při setkáním s přáteli.

"To já jsem byl nakupovat a sám jsem objevil tohle maso ve slevě za třicet devět korun!" Přeloženo: Jsem lepší lovec nebo praktičtější žena než ty. Vy máte totiž v lednici dražší maso. Jste tedy hloupější. Já jsem chytřejší a jedinečný a můžu se cítit zatraceně dobře. Co na tom, že moje maso je semleté z kopyt a kůže a chutná jako bahno. O tom už se přeci nikdo nedozví.

Autor studuje VOŠ Publicistiky