Američané protestovali proti smrti komiksového hrdiny

Komiks je velmi specifický literární žánr, který v sobě spojuje písemný i obrazový projev. Na první pohled jednoduché dětské malůvky v sobě ale skrývají hlubší význam. Už jen tím, že si komiks de facto vytvořil vlastní řeč, tedy sadu velmi konkrétních zvuků pro každou příležitost, je velmi originální. Obrazový seriál by se dal definovat i jako nedokonalá napodobenina filmu. Ale na rozdíl od jeho jednoznačného filmového zpracování rozvíjí jeho kreslená podoba představivost. Čtenář si musí vymýšlet pohyb mezi jednotlivými obrázky, je tedy svobodný, což je pro něj velmi přitažlivé.

Komiks se stal fenoménem dvacátého století. Jeho náznaky by se ale daly dohledat už ve vzdálenější minulosti. O obrazovou sérii spojenou se zvukem se zasloužil Rudolf Töpfer, který už v polovině devatenáctého století vydával kreslené satirické příběhy. První moderní komiks přišel na svět až v roce 1886, když Richard Outcalt publikoval v časopise The World krátký strip (dvou až šestiokénkový komiks) Yellow kid. Toto datum je proto považováno za rok zrození komiksu.

Zlatý věk kresleného seriálu odstartoval Superman. Ve třicátých letech se zapsal do dějin jako první komiksové album. Postava superhrdiny ale nebyla vždy neotřesitelná. Po druhé světové válce ho na čas sesadili z komiksového trůnu špióni a roztomilá zvířátka. Postavy s nadpřirozenými schopnostmi ale čtenáře přitahovaly natolik, že se brzy vrátily na první místo v žebříčku oblíbenosti.

Existují tři základní komiksové školy - americká, belgická a japonská. Každá z nich je podmíněna specifickou kulturou dané země. Spojené státy nejprve importovaly do celého světa svou základní vizi obrazového seriálu, pro kterou je typický americký idealismus, drtivé vítězství dobra nad zlem a heroizace postav. Ovlivnění tímto trendem je znát i ve filmových zpracováních Supermana, Spidermana nebo Batmana. Ani Česká republika se tomuto vlivu nevyhnula, přestože u nás tradice čtení komiksů není tolik zažitá.

Japonské komiksy neboli Manga podle jeho tvůrce Mangaka jsou od amerických i evropských komiksů zcela odlišné. Rozdíl je ve vzhledu hlavních postav, i ve způsobu boje včetně nástrojů, které při něm využívají. Příkladem je třeba Akira nebo Dragonball. Vliv tohoto komiksu u nás je zase spíše patrný ve video nebo playstation hrách.

Když se řekne belgická škola, každému se vybaví TINTIN, neboli superhrdina na poli mravním. Je inteligentní, schopný a zdá se, že zná odpověď na vše. Nikdy se nerozčiluje ani nejedná emocionálně. Nemá prostě žádné neřesti a na rozdíl od svých amerických „kamarádů“ ani nenavazuje vztahy se ženami. Jeho věrným kamarádem je psík Filuta. Tento ideál čestného člověka se promítl i ve Foglarových Rychlých Šípech. Je tedy české kultuře nejbližší.

Význam komiksu potvrzuje jeho ohromný vliv. V Americe dokázali lidé dokonce protestovat proti smrti jejich oblíbeného hrdiny. Komiksové postavy lidem dávají morální oporu, někdy také politické rady. Komiks je v prostě fenomén, který v mnoha zemích zásadně utváří veřejné mínění.

„Tak vám ji vracím neporušenou,“ říkal Superman jakoby nic, když vracel kupoli na střechu Bílého domu. „Omlouvám se, že jsem tu dlouho nebyl. Už se to nestane, pane prezidente.“

Autorka studuje VOŠ Publicistiky