Čeští hvězdáři se zapojí do unikátního projektu ESO

Česká republika se bude spolu s dalšími dvanácti evropskými státy podílet na nejvýznamnějším astronomickém projektu na světě – Evropské jihoamerické observatoři (ESO).

Proč ESO vznikla?

Projekt Jihoamerické evropské observatoře byl založen v roce 1962. Představitelé předních evropských států si uvědomili, že náš kontinent je pro astronomická pozorování z několika důvodů nevýhodný. Začali tedy uvažovat o umístění observatoře někde na jižní polokouli. Žádný ze států nebyl sám o sobě schopen vybudovat špičkové vědecké zařízení sám. Proto byla založena ESO, která původně vznikla jako součást centra pro nukleární výzkum CERN. Později se organizace přestěhovala do Bavorska.

Čím se projekt zabývá?

Má několik cílů. Jedním z nich jsou optická a infračervená pozorování vesmíru. Každý podobně velký projekt ale musí mít využití pro nejrůznější obory. ESO si proto vytyčilo i úkoly, které přesahují rámec astronomie. Jedním z nich je popularizace výsledků pozorování vesmíru. Na internetových stránkách najdete tiskové zprávy, které se týkají nejnovějších objevů. Nyní usiluje o to, aby byl rok 2009 vyhlášen rokem astronomie.

A bude jím podle vás vyhlášen?

Doufám v to. Bude to 400 let od doby, kdy Galileo Galilei poprvé použil dalekohled a zjistil, že Mléčná dráha není rozlité mléko, ale hvězdy. Organizace UNESCO i OSN tento návrh sice již podpořily, přesto není jisté, že projde. Peru totiž podalo protinávrh, aby byl rok 2009 vyhlášen rokem brambory, jejímž je největším světovým vývozcem. Za dva roky tomu totiž bude, tuším, 500 let, co byly brambory poprvé dovezeny do Evropy. Zřejmě nás bohužel čeká ostré hlasování v otázce brambora proti astronomii.

Co odlišuje ESO od ostatních astronomických projektů?

Kromě vědeckých aspektů především ty technické. Součástí paranalské observatoře je i teleskop VLT, tedy Very Large Telescope, který v současné době nemá konkurenci. Měří šestnáct metrů a umí zachytit vesmírná tělesa, která ostatní zařízení rozeznat neumí.

Kdy se Česká republika k ESO připojí?

Jednání o připojení k projektu běží od roku 2004. Oficiálně jsme do něj vstoupili k 1.lednu letošního roku. Stát zaplatil vstupní poplatek, který pro nás činil necelých 8 milionů euro. Musím říct, že finanční podmínky jsou pro ČR coby pro zemi poměrně malou extrémně výhodné. Pro další země, které by se k ESO chtěly připojit, už bude vstupní poplatek podstatně vyšší. Počítá se totiž podle HDP jednotlivých zemí a také podle hodnoty celé observatoře. Ta v poslední době prudce stoupá, jelikož se v její blízkosti bude stavět ještě jedna evropská EELT základna.

Jaké jsou další podmínky pro vstup?

K oficiálnímu vstupu je potřeba ještě ratifikace smlouvy, kterou musí odhlasovat obě komory parlamentu a poté podepsat prezident. Na tyto úkony však máme čas pouze do začátku dubna.

Myslíte si, že parlament projekt odsouhlasí?

Věřím, že bude panovat shoda. Senátní výbor jej již senátu doporučil ke schválení. S panem prezidentem jsme již také jednali. V prosinci minulého roku zmocnil bývalou ministryni školství Kopicovou, aby dohodu o vstupu ČR do ESO podepsala.

A pokud smlouvu sněmovna schválit nestihne?

Problém je, že se touto otázkou začala poslanecká sněmovna kvůli předešlé nestabilitě zabývat až v těchto dnech. Od prvního ledna nám ale běží stodvacetidenní lhůta. Čím později do projektu doopravdy vstoupíme, tím více budeme platit. V polovině roku bychom dopláceli 2,5 milionu eur, za rok by to byly již 4 miliony.

Budou se na projektu kromě českých vědců podílet i tuzemské firmy?

Jak jsem již uvedl, ESO se rozhodlo pro vývoj EELT, tedy European Extremely Large Telescope. Měl by se stát dalším milníkem v astronomii, tedy největším a nejlepším teleskopem na světě. Máme již domluvená jednání se zástupci firem, které by mohly podílet na výstavbě druhé jihoamerické observatoře. Jedná se o tři hlavní oblasti. Dodávání optických komponentů, v jejichž výrobě patříme ke světové špičce, dále výrobu mechanických zařízení a o vývoj softwaru.

Více o projektu:

Špičkou na astronomickém poli, které vždy ovládali Američané a Rusové, se projekt stal až v roce 1999.

Před osmi lety vědci spustili unikátní teleskop VTL (Very large telescope).

Své konkurenty předstihuje nejen rozměry, ale především schopností pozorovat a především fotit i extrémně vzdálení vesmírná tělesa ve vysokém rozlišení.

Jihoamerická evropská observatoř je unikátní například i díky svému umístění. Astronomové pro základnu vybrali chilskou poušť Atacama, respektive pohoří Paranal, ležící více než 2500 metrů nad mořem.

Toto nejsušší místo na Zemi je daleko od jakéhokoliv světelného znečištění, tedy člověkem vytvořeného světla, a proto je pro astronomická pozorování nejideálnějším místem na světě.

Autor studuje VOŠ Publicistiky

Foto: ESO, CTS