Stupňování přídavných jmen

Měli jsme být více odvážnější.

Z posuzované dvojice se na moderování připravuje více pečlivě.

Děti jsou stále více brutálnější.

Je třeba, aby rozhodování radnic bylo daleko víc průhlednější.

Tváří v tvář více nestabilnější situaci...

Přídavná jména mohou vyjadřovat vlastnost podstatných jmen a také míru vlastnosti.

Pro vyjádření míry vlastnosti vytvořila čeština tři stupně: první (základní, pozitiv) - mladý; druhý (srovnávací, komparativ) - mladší; a konečně stupeň vyjadřující nejvyšší míru vlastnosti (třetí, superlativ) - nejmladší.

Stupňujeme ta přídavná jména, která vyjadřují vlastnost vyskytující se v různé míře: včerejší oběd byl chutný, dnešní je chutnější, ale obědy naší maminky jsou nejchutnější.

Ne všechna přídavná jména však můžeme stupňovat: stůl nemůže být dřevěnější než židle, talíř nemůže být porcelánovější než hrnek.

Taková přídavná jména jsou jakostní a vyjadřují prvním stupněm vlastnost v plné míře.

 Podobně je tomu u přídavných jmen vztahových: tento kabát nemůže být matčinější než tyto šaty,  dnešní noc nemůže být nočnější než noc včerejší.

V médiích se však šíří chyby jiného druhu. Vyplývají ze základní neznalosti pravidel stupňování. Čeština stupňuje příponami a předponami:

            mladý, mladší, nejmladší

            krutý, krutější, nejkrutější

            tenký, tenčí, nejtenčí

            jednoduchý, jednodušší, nejjednodušší

            blízký, bližší, nejbližší

Některá přídavná jména stupňujeme nepravidelně:

            dobrý, lepší, nejlepší,

            špatný, horší, nejhorší

            zlý,horší, nejhorší (nikoli zlejší, nejzlejší!)

Takto stupňujeme i přídavná jména cizího původu: nejmanipulovatelnější.

Stupňování opisem je češtině cizí, i když se mu v některých ojedinělých případech těžko vyhneme: bratr je více prostořeký než sestra.

Tvoření druhého stupně přidáním příslovce více k přídavnému jménu v druhém stupni není v češtině možné: typ více pravicovější strana či více hustší kaše nebo více propracovanější návrh zákona je chyba hrubší než hrubá!

Chceme-li vyjádřenou vlastnost pouze zesílit či zeslabit, nabízí nám čeština množství prostředků:velmi pevný, obzvláště laskavý, neobyčejně vzdělaný, trochu pomalejší.

Pokud chceme vyjádřit přídavným jménem citový vztah k předmětu, poskytuje nám čeština nevyčerpatelné možnosti: maličký brouček, malinkatý brouček, malilinkatý brouček, roztomiloučké dětátko, hloupoučký nápad.

Ale čeština zpravodajských žánrů citový vztah nevyjadřuje. Spojení jako hloupoučký ministr  či pitomoučké vyjádření tohoto poslance si navzdory realitě dovolit nemůžeme.