Beroun: Také při využívání fondů Evropské unie přeje štěstí připraveným

Možnost poprvé získat peníze z evropských fondů otevřela městu paradoxně ničivá povodeň, která Beroun zasáhla v roce 2002. Přestože toto velmi složité období vyžadovalo obrovské nasazení, nesložili jsme po opadnutí vody ruce do klína, ale začali následky povodní neprodleně odstraňovat, a to nejen fyzicky. Založili jsme Povodňový fond města, zajis-tili finanční prostředky pro všechny lidi v zatopených oblastech, zpracovávali projekty a rozesílali žádosti o finanční podporu na všechny strany. Poprvé se ukázalo, že štěstí přeje připraveným.

PRVNÍ DOTACE NA NOVOU LÁVKU PŘES BEROUNKU

Prostřednictvím programu Phare 2001 a Fondu solidarity přitekla do Berouna největší finanční pomoc ve výši bezmála 70 milionů korun a většina škod tak byla úspěšně zlikvidována. Ve velmi krátké době se podařilo obnovit lávku přes Berounku, která je důležitým komunikačním spojením městských částí na pravém a levém břehu řeky a slouží zároveň pro každodenní cestu lidí na frekventované autobusové nádraží. Nová lávka je plně bezbariérová a má unikátní zvedací mechanismus, který umožňuje její zdvihnutí při případných povodních.

Zdroje z Fondu solidarity pomohly opravit během několika měsíců Husovo náměstí i poškozené komunikace v centru, městské hradby a autobusové nádraží. Tyto prostředky přispěly také k financování opravy historické budovy radnice z roku 1903 i likvidace odpadu, který na území města přinesla velká voda.

Oprava Husova náměstí po povodních však nejen pomohla občanům města při řešení kritické situace, ale zaujala i odborníky. V celostátní soutěži Dopravní stavba roku, která je doprovodnou akcí největšího stavebního veletrhu v Čechách For Arch, získala oprava berounského náměstí v roce 2004 Zvláštní uznání poroty.

Ve stejném roce se otevřela i městům ve Středočeském kraji možnost získat finanční prostředky z programu Phare 2003 II. část. Do té doby byly programy Phare, s výjimkou povodňových, určeny hlavně pro přeshraniční spolupráci. Vybaveni znalostmi pravidel předvstupních fondů jsme proto ani na okamžik nezaváhali a požádali o dotaci na výstavbu parkoviště u historického centra. Projekt představoval vybudování 128 parkovacích míst pro osobní vozidla včetně související technické infrastruktury, dopravního značení a zeleně. Parkoviště pro osobní vozidla nazvané Boškův statek, které bylo slavnostně otevřeno v říjnu 2005, výrazně pomohlo řešit dopravní situaci na historickém Husově náměstí. Dnes slouží i návštěvníkům Městského plaveckého areálu Tisport laguna otevřeného v dubnu 2007.

Na tyto úplné začátky vzpomínáme s jistou nostalgií, a to nejen proto, že oba zmíněné programy EU byly jednodušší na administraci a řídily se trochu jinými pravidly než strukturální fondy. Zkrátka byl to pro nás dobrý start pro získávání evropských dotací.

NEJVĚTŠÍ INVESTIČNÍ AKCE: ROZŠÍŘENÍ KANALIZACE

Dlouhodobým problémem města byla nedostatečná kanalizační síť, která se ukázala jako problematická i v době povodní. Také v tomto případě se Berounu podařilo zúročit známé rčení "Štěstí přeje připraveným". Projekt na odkanalizování berounské kotliny byl zřejmě nejdéle připravovanou akcí, ovšem splnění podmínek bruselských úředníků vyžadovalo navíc maximální přesnost, pečlivost a v neposlední řadě i vysokou operativnost při doplňování dokumentace v průběhu schvalovacího řízení. Díky pečlivé práci odborníků berounské radnice, kteří na přípravě projektu pracovali od roku 2002, se podařilo největší investiční akci v dějinách města dotáhnout do vítězného konce - dotace z Fondu soudržnosti byla schválena v roce 2005.

Projekt Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun za řádově 400 milionů korun byl dokončen v roce 2007, přičemž příspěvek z Fondu soudržnosti snad přesáhne rekordních 253 milionů korun. Celková délka vybudované kanalizace činí 16,3 kilometru a nově se na ni připojilo takřka 3,5 tisíce lidí. Samotná realizace trvala 16 měsíců. Akce byla výjimečná i tím, že při pokládce nového kanalizačního řadu bylo nutné překřížit tok Berounky i Litavky a nové potrubí vede také pod dálnicí D5. Berounský projekt měl hned od počátku podporu Středočeského kraje i vlády ČR a stal se příkladem pro ostatní města.

KOMUNITNÍ CENTRUM BEROUN - PROJEKT PARTNERSTVÍ

Vzhledem k úspěšným zkušenostem z využívání evropských dotací se město stalo také partnerem několika projektů, jejichž nositeli jsou neziskové organizace. Ve snaze zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních služeb i informovanost občanů o nich a s cílem podpořit programy sociální integrace jsme začali ve spolupráci s devíti organizacemi, které v Berouně poskytují sociální služby, pracovat na přípravě komunitního plánu sociálních služeb. Právě toto partnerství stálo v roce 2005 u vzniku myšlenky projektu Komunitního centra Beroun. Přestavbou budovy bývalých kasáren se v rámci projektu podařilo vytvořit zázemí pro poskytování širokého spektra sociálních služeb doslova pod jednou střechou. Soustředění služeb v jedné budově dává klientům okamžitou možnost volby a poskytovatelé mohou zároveň své služby koordinovat tak, aby se vzájemně nepřekrývaly a v ideálním případě se i doplňovaly.

V roce 2007 jsme dokončili také komplexní komunitní plán sociálních služeb včetně přehledného katalogu jejich poskytovatelů. Tento dokument přinesl i řadu dalších podnětů pro přípravu a realizaci chybějících projektů v sociální oblasti, jako je například Denní stacionář pro seniory, který otevřela Farní charita Beroun v roce 2007.

Oba projekty byly pro město neocenitelnou zkušeností. Mimo jiné totiž ukázaly i to, že tvorba partnerství není jednoduchá a nemá-li být pouze formální, je nezbytné partnerství zajistit kvalitní partnerskou smlouvou.

BEROUN MÁ JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL

Dotace ze Společného regionálního operačního programu (SROP) umožnila realizovat i neinvestiční projekt Beroun - město cestovního ruchu. Jeho název není náhodný, ale je jednou z vizí strategického plánu rozvoje Berouna, který se chce do budoucna prezentovat právě jako město cestovního ruchu.

V první fázi projektu bylo proto nutné vytvořit společně se zavedením jednotného vizuálního stylu a moderního berounského loga také "značku města", která bude společným jmenovatelem pro všechny aktivity v cestovním ruchu. Oba tyto počiny přispívají zejména k rozvoji image města. Ve druhé fázi projektu jsme mimo jiné vytvořili 21 tematicky zaměřených propagačních materiálů v devíti jazykových mutacích o městě a jeho okolí a také virtuálního průvodce Berounem, který je k dispozici i návštěvníkům městských internetových stránek. Specifikem projektu byla mapa Berouna se základními informacemi v Braillově písmu, která získala v roce 2007 zvláštní ocenění poroty na národní přehlídce propagačních materiálů Tour Propag v Písku.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V CENTRU POZORNOSTI

Při přípravě projektů, při nichž bylo možné využít i evropských peněz, jsme se zaměřili také na ekologii. Prostředky z OP Infrastruktura získané v roce 2006 na rekultivaci černé skládky na městských pozemcích na hranici CHKO Křivoklátsko pomohly eliminovat dopady staré ekologické zátěže na životní prostředí. Pro zákonem chráněnou oblast byl z hlediska ekologie projekt obrovským přínosem, protože umožnil začlenit území někdejší skládky, na němž byla obnovena zeleň a vysázeny stromy a různé traviny, do okolní krajiny.

ALFOU A OMEGOU JE KVALITA PŘÍPRAVY A ORIGINALITA

Při získávání evropských dotací jsme museli překonat řadu problémů. Jedním z těch méně závažných byla schopnost rychlé orientace v rozsáhlé administrativě, která souvisí s přípravou projektu, nastudování mnoha set stran příruček a pravidel tak, abychom splnili všechny náležitosti toho kterého dotačního programu. Na zpracování dílčích příloh projektové žádosti, jako byla například studie proveditelnosti, jsme si však najímali konzultační a poradenské firmy. Praxe ukázala, že se nám tato forma dílčí spolupráce vyplatila, neboť firma "zvenku" viděla projekt trochu jinýma očima než my, takže jsme společnou prací a konzultacemi dosáhli kvalitního cíle. Samozřejmě je velmi důležité vybrat si dobrého smluvního partnera, na což jsme vždy měli štěstí.

Co je však pro přípravu projektů podpořených z fondů EU asi ze všeho nejdůležitější, je týmová spolupráce. V tomto směru se nám osvědčilo vytvořit pracovní skupiny pro jednotlivé projekty. Ty fungují v modifikované formě i dnes, kdy se podílejí se na předprojektové a projektové přípravě na období 2007-2013. Počet žádostí o dotace z evropských fondů bývá v některých oblastech podpory tak vysoký, že právě kvalita zpracování projektu a originální přístup k jeho řešení často hrají při výběru projektů, které získají evropské peníze, zásadní roli. Právě o takový přístup se proto snažíme při přípravě dalších projektů města Berouna.

Beroun

Královské město Beroun leží ve Středočeském kraji na soutoku řek Berounky a Litavky. První písemná zpráva o městě je v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. V oblasti, která byla osídlena již od pravěku, vznikla ve třináctém století při brodu přes řeku Mži (Berounku) osada, jíž procházela významná obchodní stezka vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Bavor.

Dnes je dominantou Berouna, který má 18 260 obyvatel, pseudorenesanční budova radnice na Husově náměstí. Z velmi zachovalého městského opevnění z přelomu 13. a 14. století se těší zájmu turistů Pražská a Plzeňská brána, zbytky hradeb, hradebního příkopu a bašt. Město proslulo i svými hrnčířskými trhy, na které se od roku 1997 sjíždějí nejlepší hrnčíři a keramici z celé republiky. Právě hrnčíři patřili ve středověku k váženým a uznávaným řemeslům. Velkou atrakcí je berounská Městská hora s rozhlednou a medvědáriem, kde žijí od roku 2000 hrdinové televizního Večerníčku Méďové Matěj, Vojta a Kuba.

Krásná okolní krajina, výhodná strategická poloha u dálnice D5 na trase Praha - Plzeň i blízkost hlavního města zvyšují v posledních letech zájem o bydlení v Berouně. Skutečnou explozi zaznamenala hromadná i individuální bytová výstavba a lze očekávat, že počet obyvatel města se bude postupně zvyšovat, stejně jako počet jeho návštěvníků. Beroun, který je výchozím místem k návštěvám dvou chráněných krajinných oblastí - Českého krasu a Křivoklátska, má turistům co nabídnout.

Přehled projektů města Berouna spolufinancovaných ze zdrojů EU

JAK TO VIDÍ

Jiří Besser

starosta Berouna

V uplynulých pěti letech se nám podařilo na naše městské projekty získat z fondů Evropské unie rekordní částku přesahující 355 milionů korun a dalo by se říci, že naše zkušenosti na poli získávání evropských dotací jsou poměrně bohaté. Jednou z věcí, která se nám hned na počátku velmi osvědčila, bylo v roce 2003 zřízení nového úseku odboru územního plánování a regionálního rozvoje Městského úřadu. Jeho úkolem je sledovat vyhlašované výzvy jak v rámci strukturálních fondů EU, tak i z národních a regionálních zdrojů, a to včetně nadací a fondů, a následně připravovat žádosti o dotace ve spolupráci s ostatními městskými odbory.

Klíčovým problémem procesu získávání financí ze strukturálních fondů je předfinancování projektů. I my jsme se často museli vypořádat s tím, že schválená dotace byla na náš účet připsána až za několik měsíců, a celou akci tak bylo nutné financovat z vlastních zdrojů. Snad nejmarkantněji se tento problém projevil při investičně nejnáročnější výstavbě kanalizace, jejíž financování řešíme v podstatě dodnes. Tato skutečnost, stejně jako změny v kofinancování z ostatních národních zdrojů či případné vícenáklady projektu, se mohou stát zejména pro menší obce nepřekonatelným problémem.

S touto zkušeností jsme přistupovali i k tvorbě rozpočtu města na rok 2008. Jednou z jeho hlavních linií je právě příprava a realizace investičních projektů, na něž je možné získat dotace z fondů EU z prostředků na léta 2007-2013. Na toto programovací období proto již máme schválen plán investičních projektů, u nichž probíhá nebo je už dokončena předprojektová a projektová příprava. Chtěli bychom pokračovat například v budování cyklostezek, v plánu máme výstavbu plochy na in-line bruslení, skateparku, revitalizaci několika veřejných prostranství a také výstavbu dopravního terminálu v návaznosti na chystaný projekt Českých drah Živá nádraží, který by měl zahrnovat záchytné parkoviště a autobusové nádraží.

Na základě výsledku strategického plánu chceme v první fázi projektově připravit paralelní průtah včetně nového silničního mostu přes Berounku a v průběhu období požádat o dotace z evropských fondů. Město se chce rovněž ucházet o prostředky z EU na projekty ekologické, jako je např. odstraňování černých skládek, třídírna plastů či ekovýchova, a připravujeme také rozsáhlý neinvestiční projekt vzdělávání úředníků i projekty na turistický web či na propagaci kulturních a společenských akcí.

Kateřina Řehořková

Jitka Soukupová

Městský úřad Beroun