Co novinář a společenská důvěra?
Ponižování, útok na lidskou důstojnost a lidská práva... Tato velkolepá hesla zní dnes nad lustračním zákonem v Polsku. Týkají se však jen jedné z profesní skupiny, na kterou od 15. března nakládá nový zákon povinnost podávat lustrační prohlášení: novinářů.
Podmínka věrohodnosti
Polským novinářům ze soukromých médií nehrozí v případě odmítnutí žádné sankce. Ty nehrozí, ani kdyby podali pravdivá osvědčení, v nichž by se ke spolupráci přiznali. Na druhé straně se pro porušování lustračního zákona vyjádřilo několik prvotřídních novinářů, mnozí s disidentskou minulostí, jako je Ewa Milewiczová z deníku Gazeta Wyborcza, iniciátorka protestu.
Důležité v celé debatě je něco jiného. Během diskuse o agentech v katolické církvi se zdůrazňovalo, že si nelze představit kněze, který káže o morálce a sám skrývá minulost donašeče. Nejsou na tom novináři podobně? V Polsku se "novinařině" říká "povolání společenské důvěry". Chápe to i velká část novinářské obce, která na "rebelské" deklarace svých kolegů odpověděla peticí: "Věrohodnost je základním předpokladem vykonávání našeho povolání - říkají. Právě to nám totiž dovoluje hodnotit veřejně činné osoby a vystupovat jménem veřejného mínění... Otázka, zda jsme nebyli spolupracovníky komunistické bezpečnosti, nám nepřijde ponižující, ale samozřejmá." Dopis zatím podepsalo přes 250 žurnalistů ze všech médií, od pravicových publicistů po zaměstnance liberální a vůči vládě velmi kritické televize TVN.
Podle historika Antoniho Dudeka pro komunistické služby existovaly dvě "nejzajímavější" společenské skupiny: duchovenstvo a lidé z médií a kultury, protože obě skupiny disponují určitým vlivem ve společnosti.
K podobným závěrům dospěla komise, která nedávno ukončila likvidaci Vojenských informačních služeb (WSI). Tato organizace přešla z komunismu do nového řádu v podstatě bez jakékoliv reformy a se stejnými, v Moskvě vyškolenými, kádry. Podle zprávy komise i v 90. letech věnovala zvláštní pozornost infiltraci médií. V archivech StB nebo WSI figurují i jména zakladatele největší soukromé televize Polsat nebo dlouholetého programového ředitele televize TVN. Není znepokojující, že mezi lidmi, kteří utvářejí veřejné mínění, jsou bývalí agenti?
Kdo ovlivňuje veřejnost
V čele odporu proti lustracím novinářů v Polsku stojí liberální deník Gazeta Wyborcza. Možná je dobré připomenout, že před několika lety byl právě žurnalista Gazety Leslaw Maleszka usvědčen jako dlouholetý spolupracovník StB. Mezi jeho úkoly patřilo mj. sledování krakovského studenta-opozičníka Stanislawa Pyjase, který byl následně komunisty zatčen a umučen. Maleszka v 90. letech proslul jako horlivý odpůrce pokusů o lustrace a vzhledem ke své oficiální disidentské minulosti se těšil značné autoritě...
Mezi protestujícími proti lustracím novinářů je mnoho bývalých disidentů. Ale kolik takových Maleszků se skrývá za jejich zády?
Autor je polský novinář
