Vladimír Sáňka: Muslimská obec chce získat postavení, jaké mají ostatní církve

Kolik členů má muslimská komunita v České republice?

Můj odhad je kolem deseti tisíc. Oficiální statistiky o počtech muslimů v Čechách však neexistují a není možnost, jak tento údaj prověřit. V Praze je komunita největší. Za hlavním městem následuje Brno, kde je také druhé Islámské centrum. Pouze část z celkového počtu muslimů u nás ovšem můžeme označit za praktikující. Ti tvoří méně než dva tisíce věřících a patří mezi ně většinou cizinci, kteří v Čechách studují nebo pracují. Českých vyznavačů je řádově pár set.

Je v něčem jejich učení odlišné od islámu, jak jej známe na Středním Východě?

Zdroj učení islámu je jen jeden. Můžeme se ale setkat s různými názory a výklady. Nezapomínejme, že islám je náboženství střední cesty a má být proto vzdálen od extrémů. Tak je to v Koránu. To, co vidíme v různých oblastech muslimského světa, jsou různé kulturní podoby a tradice, z nichž některé mohou být dokonce proti principům islámu. Neposuzujme toto náboženství jen podle některých muslimů.

Jak moc ortodoxní jsou tedy muslimové v Čechách?

Protože většina muslimů u nás praktikuje islám jen částečně nebo vůbec, by se dalo říci, že je málo ortodoxní.

Je na české scéně prostor pro vytváření náboženských frakcí?

Mezi českými muslimy znám jen sunnity, ti převažují i v celosvětovém měřítku. Mezi cizinci, kteří tvoří velkou většinu muslimů na území České republiky, jsou ale i šíité. Je jich však velmi málo. U nás se žádné frakce nevytvářejí, všichni chodíme do jedné modlitebny.

Jak se vaše obec stará o cizince - muslimy, kteří přichází do Čech?

Oni sami tvoří přirozenou součást naší komunity. Jsou vesměs soběstační, jedná se většinou o studenty nebo podnikatele. Pomáháme spíše uprchlíkům, kteří u nás přebývají ve speciálních táborech. Nebo těm, kteří se dostanou do složité situace a potřebují naši pomoc.

Musí se muslimové v Čechách přizpůsobovat okolí?

To přeci dělá každý. Muslimové, stejně jako ostatní obyvatelé, musí respektovat český právní řád. Islám praktikují spíš ve svém soukromém životě.

Setkávají se s nějakými překážkami v každodenním životě?

To jen velmi zřídka. Muslim se má například každý den v konkrétních časových intervalech pomodlit. Když mu to jeho zaměstnání neumožňuje, modlitbu nahradí později. Jednou za rok drží půst v ramadánu, což není překážka, nebrání to ani v práci, ani ve studiu. Menší problémy mohou nastat se sháněním muslimské stravy.

Čím jsou v neislámské zemi znevýhodněny ženy ?

S šátkem na veřejnosti mohou mít muslimky problém, těžko si hledají práci nebo jsou terčem poznámek některých lidí, a to není dvakrát příjemné. Jinak k mužskému doktorovi samozřejmě mohou chodit běžně jako každý jiný, smějí si ho i samy vybírat.

Setkávají se muslimové často s nepříznivými reakcemi okolí?

Záleží na lidech. Většinou nás berou jako součást společnosti, jako jedince s vlastními zvyky a vírou. U někoho však narážíme na velmi netolerantní postoje, xenofobii, která vychází z obavy z něčeho neznámého, což se dá pochopit. Když ale tato averze přeroste v nenávist, její šíření a v útoky proti naší komunitě, musíme se bránit.

Myslíte si, že informovanost Čechů o islámu tedy není dostatečná?

Bohužel ano, setkáváme se s tím na každém kroku. Nemám to nikomu za zlé, informací se k lidem dostane málo, a i ty bývají často velmi zkreslené.

Dáváte to za vinu českým médiím?

Novináři problém často velmi zjednodušují, a popisují spíš nějaké výstřelky. Přívlastky „islámský“ či „muslimský“ se běžně dávají tam, kam vůbec nepatří. Ti, co píší o islámu, se neobtěžují získat si o něm lepší informace.

Ústředí muslimských obcí bylo zaregistrováno v České republice v roce 2004. Máte nějaké další požadavky, které byste chtěli prosadit?

Nechceme žádné specifické výhody. Snažíme se jen zákonnou cestou získat postavení, jaké mají křesťanské církve nebo Židovská obec. Zatím bez úspěchu.

Komunikujete s Pražskou židovskou obcí?

Jeden čas jsme se se zástupci židovské obce setkávali v rámci mezináboženského dialogu. Teď se spolu s dalšími náboženskými skupinami snažíme pracovat na kalendáři a shodli jsme se také na společném prohlášení k eutanázii. To jsou doklady naší schopnosti společně si sednout a spolupracovat. Představitelé brněnské mešity se zase například pravidelně účastní tryzny za uctění památky obětí holocaustu.

Co si myslíte o vzrůstajícím antisemitismu v Evropě?

Antisemitismus a jakoukoliv jinou formu rasismu a nenávisti vůči kterémukoliv národu co nejdůrazněji odsuzujeme.