Není pták jako pták

S jedním vysvětlením přišel Freud ve své studii o Leonardo da Vincim. Podle něj se jedná o vztah sexuality a létání.

„Proč však sní tolik lidí o tom, že dovedou létat? Na to odpoví psychoanalýza: protože létání nebo touha být ptákem je zahaleným přáním jiným. Vypravujeme-li zvědavým dětem, že veliký pták, čáp, nosí děti, představovali si staří fallus okřídlený, jestliže Italové říkají mužskému údu přímo „l´ucello“, jsou to jen malé zlomky velké souvislosti, které nás učí, že přání umět létat neznamená ve snu nic jiného než touhu být schopen pohlavní činnosti.“

Pokud se nám zdá o létání, zdá se nám o sexuálním styku – společné pro obojí je stav „beztíže“, euforie. Ve hře jsou však i jiné motivy:

1. Svoboda, nezávislost, dobrodružství i neodpovědnost. Pták si zaletí kam libo (z toho také české „zálet“). Označení charakterizuje mužskou expanzi, odstředivost, nestálost.

2. Vizuálně-symbolické vztahy
a) pták – hnízdo: penis – vagína.
b) opeření – ochlupení,
c) pár křídel – pár varlat,
d) „sedí na vejcích“,
e) při erekci se zvedne jako pták ze země, pak klesne – přistane.

3. Někteří muži si pohlavní styk představují v termínech sadistického propíchnutí ženy (viz i vulgární „píchat“). V angličtině mnoho výrazů pro penis souvisí s ostrostí: arrrow (šíp), dart (šipka), needle (jehla), spear (oštěp), sword (meč), prick (hrot, osten). Tak i pták se svým zobákem – pecker.

4. V mnoha mytologiích se objevují božstva s ptačími atributy. Často božstva plodnosti jako vyslanci mezi lidským světem a světem bohů. V indiánské mytologii odnáší pták duše zemřelých do ráje, rakev má často podobu ptáka – např. člun ve kterém se mrtvý pošle po proudu. U nás např. Erben v básni Holoubek používá ptáka jako personifikovanou žalující duši.

V mnoha lidových představách nosí děti ptáci: čáp, labuť, havran apod. Souvisí to s představou, že děti pocházejí z úplně jiné říše, která je velmi daleko a často i vysoko – přístupná pouze ptákům.

5. Muž pohlíží na falus nadšeně – chápe ho jako prostředek zmocnění se ženy. Muž se vrhá na svou kořist jako orel a luňák. Žena na druhou stranu číhá jako masožravá rostlina nebo bažina (nehybné lákadlo).
 
6. Svoji roli mohl sehrát i bájný pták Fénix – rodil se znovu a znovu z popela vlastního těla. Mimo jiné mu byl přikládán význam milostný, někdy přímo erotický, neboť připomínal stále se rodící touhu a žár vášně. Takto byl v renesanci ale i později hojně zobrazován.

Je zřejmé, že ani jedno z vysvětlení nepokrývá celou metaforiku pojmenování, té se lze přiblížit jen kombinací výše zmíněných (a jistě i jiných) souvislostí.