Člověk potřebuje oslavy k životu

Dodržujete čtyřicetidenní půst? Co smíte jíst a co ne? 

V současnosti je v katolické církvi půst ponechán na dobrovolnosti. V pravoslavné církvi je ale dosud velice přísný, a na konci postní doby už nejedí skoro nic. U nás má dnes církev jen jemná nařízení. Půst je povinný na počátku v Popeleční středu a na konci na Velký pátek. Během postní doby by se měl člověk sám připravovat na svátky. Víc se soustředit a vystříhat se velké zábavě, která by znamenala rozptýlení. Někdy to ale nedodržuji ani já, protože vím, že na některých akcích budu mít jedinečnou šanci potkat lidi, s kterými bych už neměl možnost se jindy seznámit.

Kde se vlastně vzala postní doba?

Vznikla už v prvních křesťanských dobách. Bylo to období, kdy se dospělí připravovali na křest a půstem přípravu zintenzivňovali. Postupně se přidávali i křesťané, kteří si chtěli přípravu zopakovat, a tím i potom lépe prožít velikonoční dny. Celá křesťanská víra - smrt a zmrtvýchvstání, je ve zkratce shrnuta právě ve dnech od Zeleného čtvrtka do neděle. To se ale v podstatě slaví každou neděli v kostele, takže každá neděle jsou malé Velikonoce.

A proč zrovna čtyřicet dní?

Číslo čtyřicet je symbolika ze židovství. Je to počet let, kdy izraelský národ putoval z Egypta do zaslíbené země, čímž je Hospodin vyzkoušel, zda jsou jí hodni. Tato číslovka se objevuje i v mnoha jiných příbězích. Například u Noema, kde čtyřicet dní pršelo, nebo u Ježíše, který byl na poušti čtyřicet dní pokoušen ďáblem. Praktický příklad najdeme ve středověku. Lodě se musely po návratu z cest držet 40 dní daleko od přístavu, než je pustili dovnitř.

Jak moc je ve velikonoční době kněz vytížený?

Před Velikonocemi je to, stejně jako o Vánocích, pro faráře docela nabité. Sloužím mše, a lidé se na mě s duchovními věcmi více obracejí, protože se chtějí sami na svátky připravit. Týká se to tedy hlavně svátostí jako smíření, tedy zpovědi, ale i jiných.

Proč podle vás většina lidí vnímá jako větší svátek Vánoce než Velikonoce?

Kouzlo Vánoc je tak zvláštní a do dnešní světské společnosti tak vžité, že to i nevěřící prožívají intenzivněji. Na to, aby člověk prožil i Velikonoce v takovéto intenzitě, musí být křesťanem, protože jinak pro něj tyto svátky nemají téměř smysl.

Proto mám také pocit, že velikonoční svátky upadají...

Možná ano. Společnost už není většinově křesťanská. Co si z těchto svátků mají vzít nekřesťané? Svátky jara, že zase máme sluníčko... V pohanských kultech byly všechny takové orgastické slavnosti spojené se slunovratem. Příroda se obnovovala, a lidé se klaněli božstvům, aby si je naklonili, měli velkou úrodu a byli plodní. Symbolem plodnosti byl u nich právě zajíček. Zajímavé je, že se zajíc objevuje jako symbol i v jiných kulturách. V čínské, egyptské nebo řecké kultuře symbolika říkala, že život je krátký a čas plyne. Symbolika vzkříšení je podle lidového podání v tom, že zajíc nespí, protože nemá oční víčka a symbolizuje tak právě zmrtvýchvstání. 

Na vývoji křesťanství v budoucnu, ale nyní závisí, zda se tradice udrží po další generace...

Já osobně se ztotožňuji s názorem, že svatá církev vydrží až do konce světa, ale není řečeno v jakém počtu. Možná, že se bude její společenská prestiž neustále snižovat, ale to vůbec nevadí. V prvních dobách křesťanských byli lidé pronásledováni, a církev přežila. Co se týká tradic, v hloubi člověka určitě zůstane něco bytostně přítomného, co vyžaduje oslavovat. Je možné, že si třeba nevěřící lidé z Velikonoc udělají jakési svoje zabíjačky a hodování. Budou tomu říkat Velikonoce, ale už je vůbec nebude zajímat, proč to tak je. Svědci Jehovovi se, kromě Velikonoc, brání jakékoliv oslavě během roku, což se musí zajisté odrážet na jejich psychice, protože člověk potřebuje oslavy.

Co ale lidé, kteří se do oslavování nutí, a nedokáží je prožívat vnitřně?

Je důležité dobře se připravit, přečíst si pomalu texty, které se k Velikonocům vztahují, a potom se nechat vést obřady a atmosférou. Mám také pokaždé strach, jak budu svátky prožívat, protože jsou organizačně tak náročné. Nakonec to ale vždycky přijde samo.

Nedávno jsem se setkala s člověkem, který ani nevěděl, že název Velikonoce pochází od velké noci.

I ve slově Vánoce je slyšet slovo noc. Ty nejdůležitější události se děli právě v noci - narození a potom i vzkříšení Krista. Noc je také symbol. Je to doba jakési krize, kdy člověk musí překonávat spavost a bdít, aniž se mu chce. Ale když vydrží, následuje požehnání, protože v noci Bůh promlouvá k člověku. A zkuste říct slovo noc německy nebo anglicky,  potom vynechejte první písmenko a vznikne číslice osm. A noc má osm hodin, takže i v těchto číslech, lze zase vidět symboliku.  

Chodíte také s pomlázkou?

Zrovna včera jsem oznamoval při ohláškách v kostele, že si lidé na pondělní mši mají vzít pomlázky a polštáře. Zavedli jsme totiž, že v pondělí po mši mrskáme ženy před kostelem, takže to si beru pomlázku i já.

foto: Zuzana Procházková