Ve filmu 3-Iron uslyšíte tikání kyvadla

Mladík Tae-Suk se, zdánlivě bezcílně, toulá městem na své motorce. Na dveře domů a bytů věší letáky nabízející slevu v restauraci. Po několika dnech se však vrací zpět na stejná místa a do domů, jejichž majitelé odjeli a letáky nesundali, se vloupává. Nic neukradne. Jen opraví poškozené věci, vypere, uklidí a když se obyvatelé domu vracejí, nepozorován odchází.

Tímto způsobem žije až do chvíle, kdy se v jedné luxusní vile stane svědkem toho, jak se slabošský a přepracovaný manažer pokusí znásilnit svou ženu Sun-Hwa, bývalou modelku. Použije golfovou hůl 3-Iron (trojku železo) z jeho setu a tvrdě do něj napálí několik míčků.

Společně se Sun-Hwa utečou a dál tímto způsobem „navštěvují“ různé byty. Přitom zjišťují, že jakousi náhodou nebo řízením osudu jsou provázány s jejich minulostí. Jednou v bytě ve staré čtvrti objeví tělo starého pána, který zemřel po pádu na dlaždice. Pohřbí ho v zahradě, zanedlouho je ale objeví jeho syn a zavolá policisty. Ti obviní Tae-Suka z vraždy, vloupání a únosu a Sun-Hwa vrátí k jejímu manželovi.

Tae-Suk je odsouzen a uvězněn, svůj pobyt v cele si však zpestřuje tím, že se na malém a snadno kontrolovatelném prostoru učí zůstat nepozorován. Na to, co udělá poté, kdy je prokázána jeho nevina a on je propuštěn, se však už podívejte sami...

Korejský režisér Kim Ki-Duk představil své kvality a cit pro práci s kamerou již dříve. Jeho filmy sahají od brutálních a naturalistických příběhů typu Samaritánka až po meditativní opus Jaro, léto, podzim, zima... a jaro.

Ve 3-Iron dokazuje, jak mistrovsky umí zobrazit emoce, napětí, citové vazby a myšlenky, aniž by je musel složitě opisovat konverzací. Jeho postavy komunikují zcela minimálně – Tae-Suk během celého filmu pronese snad jen několik málo slov a veškeré své vnitřní dění znázorňuje výrazem tváře.

Během první poloviny filmu máme pocit, že jeho vztah se Sun-Hwa probíhá tak trochu mimochodem, ale postupně se rozvíjí do nesmírně hlubokého citu založeného na tichém porozumění. Pouze jednou ho vidíme podlehnout emocím, a to když se večer na ulici věnuje své oblíbené zábavě: provlékne drát provrtaným golfovým míčkem, upevní jej kolem stromu či lampy a na tomto primitivním trenažéru si zkouší údery. Míček se však utrhne, proletí sklem nedalekého auta a těžce zraní dívku uvnitř. Až v této vypjaté scéně ztrácí Tae-Suk svůj ironický klid a bezmocně se rozpláče.

O co méně je ve filmu konverzace, o to náročněji a pečlivěji jsou stavěny jednotlivé scény. Kim Ki-Duk si zakládá na čistotě obrazu, pečlivě vyrovnaných barevných škálách, až se nám zdá, že nás provází jakousi orientální zahradou, kde všechny předměty mají svůj pevný řád a nic nechybí ani nepřebývá.

Hudební podkreslení je minimalistické a nevtíravé, mnohem více nás zaujmou některé zvukové pasáže. Když Tae-Suk odpaluje míčky a ty narážejí do lidského těla, zní to, jako kdyby odtikávaly veliké starodávné hodiny. Stejný rytmus se opakuje, když jej v cele bije strážný obuškem.

Všechny tyto ingredience se skládají v úžasnou kompozici, která se vymyká zaběhnutým evropským měřítkům a o to více působí na divákovy smysly.

Artcam, který u nás DVD distribuuje, naštěstí nabízí film nejen v češtině, ale také v korejském znění s českými titulky, což mu velice přidává na originalitě a autentičnosti. Vzhledem k tomu, jak málo dialogů film obsahuje, snad ani není nutné českou zvukovou stopu vůbec použít. Disk dále obsahuje audiokomentář režiséra, trailer k filmu a záběry z natáčení. V současné době se jeho ceny pohybují kolem 350 – 400 korun, takže čeští diváci, kteří film v kinech promeškali, mají nyní možnost obohatit svou sbírku DVD o mimořádně hodnotný kousek.

 Autor studuje VOŠ publicistiky, foto: Artcam