První máj je u nás spojen hlavně se Svátkem práce, který doma oslavíme symbolickým nicneděláním. Pro mamonu chtivé občany to může být ale i dobrá příležitost, jak přijít k příplatkům za odvedenou práci ve Dni pracovního klidu. Svátek práce byl zaveden II. Internacionálou v roce 1889 na počest stávky amerických dělníků v Chicagu. U nás se začal slavil o rok později na Střeleckém ostrově v Praze.

V komunistické éře patřil pak tento svátek k jednomu z největších, a možná si mnozí se smutkem v srdci zavzpomínají na organizované májové průvody, při kterých byla ve vzduchu cítit vzájemná sounáležitost a pocit, že všichni neúnavným máváním barevných fáborků nad hlavami posilují socialismus ku prospěchu celého národa. Ještě že už jsme s komunisty zamávali! Bezvýznamné mávání totiž nebylo ani ku prospěchu, a už vůbec ne ku prospěchu celého národa. Komunisti se ale přesto nenechali zahnat plácačkou a odstrašit cinkáním klíčů, ale soustavně a neúnavně, stejně jak vosy na přezrálé hrušce, se snaží na prvního máje vyrojit na Letenské pláni a obtěžovat nás svým bručením. Celá akce stejně nakonec připomíná vycházkový den domova důchodců.

Mladí lidé znají první máj spíše jako symbol oslav jara a lásky. Přestože tu jaro máme více než měsíc, teprve květen odhaluje jeho pravou tvář - rozkvetlé louky a stromy, příliv slunečních paprsků, spoře oděná děvčata, nekonečné jarní únavy, nebo zlevněné zimní oblečení, které v zimě stejně nikdo nekupoval.

Jaro konečně ukazuje všechny svoje zbraně a lákadla, kterými se nechávají zamilovaní bez ostychu strhnout. Milenecké páry chvátají na Petřín k soše Karla Hynka Máchy, který představuje velkou konkurenci Svatého Valentýna, a nebo si vyhlížejí nejbližší rozkvetlou třešeň či břízu. Pod tou totiž musí být podle známé lidové modrosti dívka políbená, v opačném případě se může stát, že jinak do roka uschne. Celkem dobrá záminka našich předků pro sexuální řádění, na straně druhé se ale podle tradice nedoporučují v květnu svatební obřady. Podle pověry ženy ihned po květnové svatbě otěhotněly a porodily pak na konci zimy, kdy tělo bylo zesláblé, takže matka často porod nepřežila. Toto už je ale dávno minulostí. Jaro je v každém případě poselstvím všeho nového, a že přímo nabádá k rozmnožování, cítí nejeden z nás.  Meze už jsou celkem vyschlé, tak neváhejme - milujme a množme se. Právě teď je ta nelepší příležitost.

Autorka studuje VOŠ publicistiky