Vždyť jsou skoro jako já

Ordinace v růžové zahradě na Nově nebo Velmi křehké vztahy na Primě - na co se dneska budu dívat? 

Dneska začnu držet basu s Prokopem na Nově, ten doktor to umí s dětma i ženskejma, je spolehlivej a slušnej. Vlastně když nad tím přemejšlím, je mi docela podobnej, akorát s těma ženskejma to u mě není taková sláva. Možná právě proto bych ho měl pozornějc sledovat, abych v tomhle směru konečně věděl co a jak. Jen doufám, že to dneska nebude přehánět s tím svým moralizováním, to mě dokáže vždycky otrávit.

To takovej Olin z Křehkejch vztahů, mě nenakrkne nikdy. Tenhle bodrej flamendr z Moravy zábavu jen tak nezkazí. Sice si rád přihne, ale to přece vůbec nevadí, když u toho zvládne bejt fakt vtipnej. Práci nemůže najít stejně tak jako já, ale když je potřeba, vždycky pomůže. Je to zvláštní, jakoby i on měl v sobě kousek mojí povahy.

Někdy to ale s těma siláckejma historkama fakt přehání. To je pak lepší přepnout zase zpátky na Prokopa. Ten už si mezitím určitě odbyl svoje nudný kázání a zase to válí s Markétou jako žádnej jinej.

Úterky a čtvrtky strávený večer u televize jsou prostě super. Nechápu, jak se mi můžou některý lidi smát, že na to koukám, když je tam všechno opravdický ještě víc, než v normálním životě.

Jen kdyby mi do toho programový ředitelé Novy a Primy v tejdnu nemíchali ještě Ulici, Světla pasáže a Letiště, začínají mi všechny ty lidský příběhy splývat do jednoho, a to je přece strašná škoda…

Autor studuje VOŠ publicistiky