Zavání to taky oprátkou, ale na popravu se asi neptáte.
Zavolal jsem vnučce Martině, bude jí osmnáct, chodí do stejného ústavu, jako jsem chodil já, do gymnázia v Libni Na Zámečku.
„Dědečku, konopí se kouří... marihuana, ty nevíš..? Někdo to přece sází podél pole, po kterém cváláme s koňmi!“
A tak jsem si vzpomněl, jak můj celoživotní přítel, významný výtvarník, všichni ho znáte, si u mě za stájí před lety zasázel nějaké kytky. A po sklizni mi ubalil cigaretku. Jeho žena a ostatní kamarádi kouřili taky, vstávali náhle od stolu, vybíhali v záchvatu smíchu před dům. Jen já nic...
Tohle konopí máte na mysli?
