Gabriela Partyšová, tvář Bílého míčku

Jaké motivy Vás vedou k tomu, že jste se rozhodla začíst s golfem, a ještě k tomu tímto způsobem?

Můj manžel hraje golf téměř deset let a spousta mých přátel a známých také. Já osobně již 4 roky golfové turnaje moderuji a viděla jsem spoustu krásných hřišť jak u nás, tak i v zahraničí. Tento sport mě fascinuje hlavně proto, že je to „totální čistička mozku“. Golfové dovolené s manželem jsem trávívala pasivně, u hotelových bazénů, a to mě zkrátka přestalo bavit. Rozhodla jsem se poznat podrobně na vlastní kůži to, co vlastně mého manžela a ostatní golfisty na téhle hře tak baví. Našla jsem si skvělého trenéra – profíka Láďu Ťupu, na Hluboké nad Vltavou – a začala s tréninkem. Letos z jara jsem udělala zkoušky, a již jsem odehrála několik „osmnáctek“. Na Hluboké mají skvělé zázemí a jsou tam fajn lidi. No a právě na Hluboké vzniká nadace BÍLÝ MÍČEK, pro kterou budu pracovat a stanu se její tváří.

Co je hlavním důvodem pro vznik tohoto projektu, jaký je jeho smysl?

Hlavním smyslem nadace BÍLÝ MÍČEK bude podporovat návrat hendikepovaných dětí do normálního života, mezi ostatní zdravé děti, a pomoci jim i hrát golf.

To že spolupracujete s nadací s sebou jistě nese i nějaké povinnosti, co konkrétně děláte?

Mým úkolem bude hlavně obeznámit veřejnost s touto problematikou a pomáhat při všech akcích nadace. Zahajovací akci připravujeme na září tohoto roku.

Golf se pro mnoho lidí stává módní záležitostí, je podle vás dobře, že tomu tak je a nepodlehla jste vy sama této vlně?

Ne, nepodlehla. Ke golfu mne vlastně dostal manžel. Žít s golfistou a nehrát golf, to nebylo dobré. Jsem ráda, že už hraji a že jsem součástí zeleného světa. Baví mě to. Navíc si nemyslím, že golf se stal módní záležitostí. Třeba tenis hraje skoro každý druhý, ale golf zatím hraje „pouze“ třicet tisíc lidí.

V úvodu bylo řečeno, že v podstatě s golfem začínáte, jak vnímáte jako začátečník atmosféru kolem tuzemského golfu?

Jako hráčka jsem sice začátečnicí, ale kolem golfu se díky manželovi pohybuji už 5 let. Atmosféra kolem turnajů a „golfové latiny“ mě fascinuje. Měla jsem štěstí, nepamatuji, že bych na golfu zažila nějakou negativní událost, která by mi ho měla zošklivit. Poznala jsem na něm spoustu prima lidí mimo šoubyznys, a začala jsem i díky němu jinak vnímat přírodu kolem sebe. Je to nádhera, zvláště když svítí sluníčko a lidi mají úsměv na tváři.

Má podle vás golf stále ještě nálepku hry pro vyvolené?

Na první pohled to tak vypadá. Ale není tomu tak. Golf je samozřejmě finančně náročnější než mnohé jiné sporty. Proto ho nemůže hrát úplně každý na každém hřišti. Existují ale i krásná hřiště v republice, kde denní hra stojí pouze 200 Kč, takže se golf stává dostupnějším pro více lidí. A pak, životní úroveň v naší republice stále roste, takže budou další golfisté přibývat. A to je dobře.

Je jistě dobré, že známé osobnosti dělají reklamu různým sportovním odvětvím, zvlášť je-li to spojeno s dobročinností. Co byste ale vzkázala lidem, kteří s golfem podobně jako vy začínají, a moc jim to nejde? A třeba pomýšlejí na to, že skončí?

Golf je krásný především v tom, že vlastně hrajete sám proti sobě (proti svému hendikepu). Vyhrát sám nad sebou je mnohdy dost těžké. Nevzdávejte to, a myslete při hře a po ní vždy na to, který úder se vám nejlépe povedl, nebo kterou jamku jste zahráli fakt dobře. A na to, co se vám nepovedlo, se vykašlete. Vždyť je to jenom zábava...