Čertovka: genius loci pražských Benátek

Legendami opředený umělý kanál odděluje Malou Stranu a ostrov Kampu již od 12. století. Tehdy na jeho místě tekla Rožmberská strouha, která napájela vodní příkop okolo kláštera Johanitů. Ve 14. století byla rozšířena zhruba do dnešní podoby a vyrostlo kolem ní osm vodních mlýnů, jejichž kola roztáčela. Dva z nich – Sovovy mlýny, v nichž je dnes Muzeum Kampa, a Velkopřevorský mlýn – mohou kolemjdoucí obdivovat ještě dnes, ostatní již byly zbourány nebo přebudovány.

Jak ke jménu přišla

O původu jména Čertovka se vedou dohady – podle jedné historky vzniklo podle vody, která kanálem narozdíl od „líné“ Vltavy tekla „rychle jako čert“, podle jiné zase získala jméno podle splašků tekoucích do kanálu ze stok pod Malou Stranou a jejich „čertovskému zápachu“.

Asi nejpůvabnější vysvětlení však odkazuje do devatenáctého století, kdy v jednom z domů poblíž kanálu měla žít stará, hašteřivá drbna. Jedné noci ji jakýsi vtipálek namaloval na zeď domu šest čertů a pod to připsal: „Dům u sedmi čertů“. Každý si domyslel, kdo má být oním sedmým.

Domy podél Čertovky dříve patřily převážně pražským rybářům. Ve zdech podél kanálu jsou dodnes upevněné železné kruhy, ke kterým přivazovali své loďky.

Modrý domek pod Velkopřevorským mlýnem patřil mlynáři a původně to byl chlívek pro prasata. Dnes je to asi nejluxusnější chlívek v celé Praze. Hodnota bytů se tu počítá na desítky milionů korun. Čím výše se byt nachází, tím také stoupají ceny, protože se snižuje riziko zaplavení bytu a z horních pater je snad nejkrásnější výhled na Prahu.

Povodně v roce 2002 těžce poškodily velkou část Malé Strany, okolí Čertovky nevyjímaje. Voda tu vystoupala až do druhého patra a obrátila životy místních vzhůru nohama. Aby již nedošlo k opakování podobné katastrofy, chrání dnes oba konce kanálu výsuvná vrata, na která v případě potřeby navážou mobilní bariéry. Ty by měly zabránit rozlití vody do malostranských uliček i při srovnatelné výšce vody jako před pěti lety.

Žralok a chobotničky

Spodní část kanálu se pyšní několika kuriozitami. Mezi restaurací Čertovka při ústí do hlavního toku Vltavy a Cihelnou ulicí se nachází nejužší (bezejmenná) ulička v Praze. Je tak úzká, že skrz ni neprojdou dva lidé vedle sebe, a proto jsou na obou koncích semafory usměrňující provoz.

Na ocelovém sloupu protipovodňových vrat je umístěná značka „Pozor, žralok“. Označuje místo, kde bylo před několika lety v řece nalezeno metr a půl dlouhé tělo žraloka. Do vody je asi vyhodili z některé z nedalekých restaurací.

Čertovka je pro svůj nezaměnitelný půvab často využívána jako exteriér při natáčení filmů. V roce 1996 tu byly natočeny některé scény Mission Impossible 1, v roce 2002 zde vznikala část francouského seriálu Napoleon, s Gérardem Depardieu v hlavní roli.

Nejznámějším českým počinem spojeným s Čertovkou je pak bezesporu film a seriál Chobotnice z druhého patra. „Modrá“ a „zelenej“ si našli své diváky nejen u nás, ale také v Německu, pro které byl seriál původně vyroben. Film se z velké části odehrává právě v jednom z domů stojících na břehu kanálu.