Bez jeho editorských zásahů, poznámek a doslovů by nemohla vyjít stěžejní díla Jana Zahradníčka, Václava Renče, Jakuba Demla nebo Jana Čepa. Mimo jiné je autorem esejistických knih, biografií a sbírek. Jedním z jeho kamarádů byl také malíř Jiří Schmidt, se kterým kdysi navštěvoval vsetínské Masarykovo gymnázium.
Schmidt, žák Cyrila Boudy, se z tohoto světa dlouho neradoval, neboť zemřel asi v devětadvaceti letech na tuberkulózu. Trávníček na něj ale ve své knize Skryté letokruhy vzpomíná vesele : „Po několika letech nám udělil významnější lekci kloboucký knihkupec pan Baránek. Musím ho vděčně vzpomenout i proto, že mi po léta odkládal vzácnější knížky a nikdy jsem nemusel vystávat frontu.
Provoz knihkupectví – pardon: provozoven n. p. Kniha – v padesátých letech je dnes velmi obtížně představitelný (tak jako tehdy byl za pultem na Vsetíně úplně nepravděpodobný například pan Bartoš, který prostě některé knihy „papalášským ksichtům“ zapíral a neprodával). Pan Baránek obsluhoval jediné knihkupectví ve Val. Kloboukách. Byl to tehdy malý kvelbík na velkém náměstí (než se po letech přesunul do prostrannější prodejny).
Při jedné z Jurových návštěv jsme vstoupili, dokonale připraveni, a Jiří svým hlubokým znělým hlasem vzorně artikuloval knihkupci společný požadavek, a s náležitými délkami a přízvuky odrecitoval plný titul slavného veledíla: Sancti Aurelii Augustini ad Marcellinum De civitate Dei contra paganos libri viginti duo. Byli jsme dychtivi, jak zareaguje pan Baránek.
Nepohnul brvou, chviličku se zamyslil a klidně odtušil: ´Přejete si pravděpodobně nedávný překlad Julie Novákové. Ale to jste, pánové, přišli pozdě. Časy jsou zlé, ta kniha se nemůže prodávat, znáte to…´ Sklapla nám čelist, a než jsme se vzpamatovali, pan Baránek pokračoval: ´Páter Pechanec vám toho svatého Augustina jistě rád půjčí, stihl si ho včas koupit.´ A po další krátké pomlce: ´Možná má i originál, když to chcete číst latinsky.´ “
Na faru jsme nešli. Takové moudré lekce se však nezapomínají. Letos v prosinci oslaví Mojmír Trávníček 76. narozeniny.
Autor je publicista.
