Pavel Veselý: Práce u filmu je rozhodně to, co mě baví

Jak dlouho již pracujete v Barrandovských filmových ateliérech?

Pro samotné ateliéry pracuji zhruba půl roku. Funguje to ale tak, že jsem již několik let pod firmou, která vyrábí a staví filmové dekorace, a která je právě Barrandovskými ateliéry najatá. Pronajímají si nás ale i různí producenti, kteří mají v plánu natočit film a chtějí dekorace od nás. Produkce si mohou najmout buď celé barrandovské ateliéry, od kterých dostanou veškerý servis od dekorací až po kostyméry, nebo si raději najímají menší firmy, kde ten servis není úplný, zato je to finančně méně náročné.

Vy se přímo specializujete na kulisy?

Kulisy se vyrábí v divadle, u filmu jsou to dekorace. Moje práce spočívá ve stavbě exteriérů nebo ateliérů a věcech, které jsou potřeba. Každý z týmu jsme řemeslník. Máme truhláře, zámečníka, lakýrníka, a všechny dekorace vyrábíme dohromady.

Kde vzniká prvotní myšlenka na výstavbu dekorací?

Filmová produkce nejdříve zadá téma a požadavky architektovi. Ten udělá návrh scény a dekorací, poté to zadá nám, a my to následně zpracujeme. Já dostanu k dispozici scénář, abych věděl, o čem ta daná scéna je. Důležitý je také natáčecí plán, jelikož se film netočí chronologicky. Každý večer, když skončí natáčení, dostaneme „dispozice“ - plán na druhý den, který je podrobně rozepsán podle natáčecích obrazů. Dispozice obsahují hlavně rozpis rekvizit a dekorací, které jsou třeba připravit.

Je výroba dekorací vždy striktně dána, nebo se na ní můžete realizovat i se svými nápady?

Kolikrát máme dost volnou ruku, když nám architekt dá pouze náčrtky a hrubé rozměry té stavby. Snažím se volit takový materiál, aby to nebylo finančně náročně, a některé povedené kousky, které by se nám mohly do výstavby dekorací hodit, chodíme sbírat na smetiště.

Stala se vám někdy při stavění dekorací nějaká nehoda?

Mně osobně se nic velikého nestalo. Spíš se občas „poštěstí“, že dekorace nedrží tam, kde by měla. Vzpomínám si na jeden film, který jsme dělali s Italy zhruba tak před třemi lety. Točilo se v jedné ulici na Starém Městě, kde byl problém s výstavbou dekorací, protože domy v této lokalitě jsou architektonickými památkami. V té ulici byla lékárna, která normálně fungovala, akorát bylo zapotřebí jí změnit nápis, takže jsme museli jsme být opatrní, abychom nepoškodili fasádu domu. To byl zákon schválnosti, když se točil záběr přes celou ulici, že nám ta cedule stále padala.

V poslední době se točí v České republice hodně zahraničních filmů. Spolupracujete s cizími produkcemi více než s českými?

Je to různé, záleží na práci. Obecně však platí, že zahraniční produkce mají lepší finanční podmínky, takže spolupráce s nimi je pro nás výhodnější.

Dá se říct, že vaše povolání je sezónní práce?

To si nemyslím. Točí se v každém ročním období za jakýchkoliv podmínek. Občas se ale stane, že se práce navalí až nad hlavu, a potom zas třeba není několik měsíců do čeho dloubnout. V takovýhle chvílích se dělají dekorace na rauty a reklamy. Problém je v tom, že to jsou krátkodobé akce, s filmem nesrovnatelné.

Pracujete také pro televize?

Nedávno jsme dodělávali dekorace pro seriál Letiště, který se tedy ještě stále natáčí v ČKD ve Vysočanech. Pro Českou televizi jsme dělali seriál Místo nahoře, jehož repríza nyní opět běží na obrazovkách.

Při natáčení se setkáváte se spoustou zajímavých lidí…

Z herců se mi vryla do paměti paní Hlaváčová. Pracovali jsme spolu na filmu Non plus ultras, kde hrála maminku jedné z hlavních postav filmu. Na place s ní byla ohromná legrace. Je to pro mě „paní herečka“. Když po ní režisér chtěl, aby zahrála stejnou repliku třikrát jinak, tak to tak opravdu bylo. Mimo natáčecí plac to byla opravdu skvělá starší dáma. A ve stejném filmu hrála také Naďa Konvalinková. Ta byla pro všechny sluníčkem.

Na čem v současné době pracujete?

Nyní pracuji na historickém filmu ve francouzsko – české koprodukci. Musím být přímo při natáčení a cestovat s celým štábem, protože jsem byl najat jako stavební dozor. Na místě natáčení je již upravená dekorace, kterou postavil někdo jiný. Já jsem tam pro případ, kdyby bylo potřeba někde něco opravit, předělat. Občas je také zapotřebí síla, aby se udělal určitý efekt. Například když táháme kaskadéry na lankách.

Podléhá volba dekorací nějakým módním trendům?

To bych neřekl. Třeba tento film, na kterém děláme, je z doby těžkého středověku, točí se na hradě Kost. Ty dekorace historických filmů si jsou podobné, ale že by šlo o trend, to ne.

Používáte při natáčení hradních interiérů i nějaký původní nábytek?

To záleží na dohodě s kastelánem, co dovolí. To už dopředu domlouvá architekt, když jezdí na takzvané obhlídky, aby si zmapoval natáčecí místa. Některé věci je možné si zapůjčit, některé repliky je nutné vyrobit.

Na jakém filmu jste nejraději pracoval?

Film Obsluhoval jsem anglického krále pro mě bylo nejhezčí natáčení. Byli tam opravdu kvalitní herci, se kterými jsem společně procestoval půl republiky, poněvadž se natáčelo na mnoha místech. Bylo to krásné, ale vyčerpávající. Během dvaceti dnů jsme spali třeba v sedmi hotelích. Ale i když je moje povolání náročné, rozhodně dělám to, co mě baví.

Foto: archiv Pavla Veselého.