V meziročním srovnání došlo k nominálnímu růstu o 7,8 procent, ovšem všudypřítomná inflace, tj. zvýšení spotřebitelských cen srazila růst na reálných 6,2 procent. Alespoň podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) a jeho statistik.
A co bylo důvodem pro růst mezd? Slušný ekonomický růst a mírná zima, kdy příznivé klimatické podmínky umožnily pracovat i v zimních měsících. Práce ve stavebnictví a v navazujících odvětvích tak mohly probíhat bez významnějšího sezónního výkyvu. To dokazují i statistiky průměrné mzdy podle jednotlivých odvětví.
Právě stavebnictví totiž vévodilo žebříčku s nejvyšším nárůstem, když si meziročně připsalo 13,2 procent. Zatímco stavbařům se daří, rybáři příliš výskat nemohou. Podle ČSÚ totiž rybolov a chov ryb byl na opačném konci pomyslného mzdového žebříku. Stal se jedním z mála odvětví, které co do růstu mezd skončilo v záporných číslech.
Zprávy statistického úřadu o průměrné mzdě znějí více než pozitivně. Ovšem ne každý na svých výplatních páskách najde o již zmíněných téměř 15 stovek více, ne každý při pohledu na výši hrubé mzdy uvidí pěticiferné číslo začínající dvojkou nebo vyšší číslicí. Přes dvacet tisíc korun, tj. průměrnou či vyšší mzdu, totiž pobírá zhruba třetina pracující veřejnosti. Zbývající většina se pak musí spokojit s podprůměrem.
A není to pouze oblast IT a financí, které průměrnou celorepublikovou mzdu posunou o nějakou tu korunu nahoru. Své udělají i statisícové platy špičkových manažerů. Díky těmto robustním charakteristikám se samotné číslo vyjadřující průměrnou mzdu stává orientačním. Daleko vyšší vypovídací schopnost by měl medián, který není ovlivněn extrémními hodnotami. Alespoň pro průměrného občana s podprůměrnou mzdou.
Úrokové sazby zvýšeny, přesto nejnižší v EU
Česká národní banka, resp. její sedmičlenná bankovní rada minulý týden zvýšila po osmi měsících klíčové úrokové sazby. Základní dvoutýdenní repo sazba, od které se mimo jiné odvíjí i úročení komerčních úvěrů, byla zvýšena o čtvrt procentního bodu na 2,75 %. Naposledy zvýšila ČNB sazby na konci září, rovněž o čtvrt procentního bodu. Tehdejší krok odborníky spíše překvapil, nyní byl naopak očekáván.
Zvyšování klíčových sazeb centrální bankou má vliv na sazby úvěrových a vkladových produktů, a to jak bankovních, tak i mezibankovních. Podnikům rostoucí sazby přináší dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem, resp. rodinám žádajícím o půjčky na bydlení, rostou sazby z hypoték či překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření. Vyšší úroky nevyhovují ani státu, který je významným dlužníkem. Růst sazeb naopak nahrává střadatelům, jelikož zvýšení sazeb ovlivňuje úročení vkladových produktů.
Dočká se tedy český občan lépe úročených termínovaných vkladů či jiných spořících produktů a naopak dražších úvěrů? Záleží samozřejmě na reakci komerčních bank, ale žádné razantní pohyby, ať už jakýmkoliv směrem, očekávat nelze. Banky v rámci boje o zákazníka spíše než výši sazeb centrální banky sledují konkurenci. Navíc zvýšení o čtvrt procentního bodu není nikterak dramatické a běžný občan jen stěží zaznamená nějakou změnu. Peníze na běžných účtech se budou i nadále zhodnocovat jen minimálně, resp. díky inflaci se budou dokonce znehodnocovat, úrokové sazby z hypoték budou i nadále jedny z nejnižších za poslední dobu.
Na změnu úrokových sazeb rovněž obvykle reaguje devizový kurz koruny. Růst úroků mluví pro posilování naší měny, kdy silná koruna zlevňuje dovážené zboží, dovolené v zahraničí a zmírňuje zdražování či podporuje zlevňování pohonných hmot. Navíc pomáhá udržet inflaci, tj. způsobuje nižší růst cen.
Naopak negativní dopad má sílící měna hlavně na exportéry, jejichž zboží na mezinárodních trzích podražuje, a snižuje tak jejich konkurenceschopnost. Ani v tomto případě však nejde o nijak dramatickou reakci, jelikož trh tento krok očekával.
Autor spolupracuje s www.finance.cz
