Proč jste se rozhodl věnovat bulvární fotografii?

 

Nabídla se mi možnost práce pro deník Šíp. Přijal jsem ji jako začínající fotograf, nemající žádné kontakty na firmy, od kterých bych mohl získat zakázky. Byla to pro mne jediná možnost, jak se fotografií začít živit. Dostat se v této době do seriózních novin je dost těžké, a navíc je podle mých informací práce v bulváru lépe hodnocena.

 

 

Co vás na téhle práci nejvíc baví?

 

Pro mne je to především pocit z dobře udělané fotografie. Ale také je v této práci spousta momentů, na které se nedá zapomenout, a které focení velmi zpestřují. Jsou to různé honičky a nahánění zahraničních celebrit po Praze. Třeba jako při nedávné návštěvě Angeliny Jolie.

 

 

Jak vlastně vypadá práce bulvárního fotografa?

 

Většinou můj den začíná ranní návštěvou redakce, kde proběhne porada a rozdělení práce. Pak tedy následují domluvené záležitosti, jako jsou rozhovory či benefiční akce. Ve večerních hodinách se fotí nejrůznější večírky a rauty. Naši práci nejvíce okořeňuje paparazzi, což většinou spočívá v čekání před domem nějaké celebrity či sledování známé tváře z nějakého toho večírku.

 

 

Je pro vás větší motivací získání opravdu pikantní fotografie, či finanční ohodnocení?

 

Finanční ohodnocení je samozřejmě jeden z důvodů proč se snažím o získání dobré fotky. Ale nejsme v Americe, kde fotografové dostávají za snímky horentní částky. Pro mne je větší motivací pořízení opravdu exkluzivní fotografie.

 

 

Jaký je váš největší úspěch v této oblasti?

 

Asi to nejde tak konkrétně říci. Už jsem zažil spoustu složitých situací, ze kterých se mi podařilo vybruslit, a pořídit tak dobré fotografie. Ale pro příklad třeba přistižení milenců zpěvačky Czákové či známé herečky Šinkorové. Nebo velmi zábavné bylo hledání několik let nevyfocené Československé olympioničky Věry Čáslavské, kterou se nikomu nepodařilo dlouhá léta najít. Jednou s fotografických radostí bylo také vyfocení hvězdného páru Brada Pitta a Angeliny Jolie.

 

 

bul_Jonathan_Ksajt.jpgNemáte někdy výčitky svědomí, že jste zmáčknutím spouště někomu ublížil?

 

I když to možná zní bezcharakterně, člověk si takovéhle věci nesmí moc připouštět. Jednou je to moje práce, za kterou jsem placený, tak se jí snažím odvést s co nejlepším výsledkem. A to i za předpokladu, že to může dotyčnou osobu nějak zdiskreditovat.

 

 

Je vůbec možné být hrdý na to, že někoho vyfotíte v choulostivé situaci?

 

Asi jo, málo lidí na to má žaludek.

 

 

Dovedete si představit, že by pronásledovali paparazzi vás? Jak by jste se zachoval?

 

Určitě už mě to napadlo, ale myslím, že nejsem v situaci, abych to musel řešit. Nejsem mediálně známý. A jak bych se zachoval? Podle svých zkušeností bych prostě asi ujel. A nebo bych se tím netrápil, a nechal se vyfotit.

 

 

Dostal jste se někdy do situace, že jste někoho nevyfotil, i když jste věděl, že by to byl slušný úlovek?

 

Asi se mi to také stalo, ale většinou spíš proto, že selhala technika, třeba v noci při nedostatku světla. Ale také jen z pouhého zaváhání. Snažím se toho vyvarovat. Jelikož kýžená situace už se nemusí nikdy opakovat. Je důležité nejdřív fotit, a pak teprve řešit následky.

 

 

Myslíte si, že se taková práce dá dělat dlouho? Být stále někomu v patách a ztrpčovat mu život?

 

Myslím si, že se taková práce celý život dělat nedá. A to především z praktických důvodů. Spousta lidí si časem zapamatuje váš obličej, a člověk přestává být nenápadný.

 

 

Je běžnou záležitostí, že se nějaká celebrita domluví s bulvárem kde a kdy bude, a vy ji „jako“ vyfotíte?

 

Ano i toto se stává pro získání popularity či osvěžení a získání povědomí o dané osobě. Je to dost jednoduchá záležitost, ale fotky nejsou žádná senzace.

 

 

Tato práce nepatří u lidí právě mezi ty nejpopulárnější. Jak se k profesi bulvárního fotografa staví vaše okolí?

 

Myslím, že okolí to tak nějak bere. Moc lidí to nezná, tak jim ta práce připadá spíš akční a rádi poslouchají příběhy z focení. Ale najdou se i lidé, kteří to neberou. Připadá jim to amorální, ale to už je jejich problém.

 

 

Je známo, že na malém českém trhu působí velké množství bulvárních médií. Jaké jsou vztahy mezi českými bulvárními fotografy? Existuje mezi nimi nějaká kolegialita, či spíše rivalita?

 

Myslím, že vztahy mezi fotografy jsou celkem dobré. Vídají se spolu i vícekrát týdně na různých večírcích, kde mají spoustu času i na povídání, takže nesnášenlivost příliš není. Kolegialita je především na velkých akcích, kde se sejdou všichni. Jako například Madonna nebo již zmiňovaná Angelina Jolie. Ale exkluzivní fotografie jsou exkluzivní fotografie, a kdo je má první, ten vyhrává!

 

 

Foto: autorka, ISIFA.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist