Pomníků obětem komunismu je u nás málo

Když se Pražáka zeptáte, kde se dá najít pomník obětem komunismu, pošle vás zaručeně na úpatí kopce Petřína. Tam, u tramvajové zastávky Újezd, stojí velká skulptura sochaře Olbrama Zoubka. Na projektu se také podíleli architekti Zdeněk Hölzl a Jan Kerel.

Známý pomník obětem komunismu tvoří zužující se schodiště. Na jeho horní části je umístěno sedm soch. První z nich je celá, další představují postupně se rozpadající mužské postavy. Ty znázorňují fyzické i psychické utrpení muklů - politických vězňů v padesátých letech.

Napříč schodištěm běží bronzový pás, na němž stojí: "Oběti komunismu 1948 - 1989: 205 486 odsouzeno - 248 popraveno - 4 500 zemřelo ve věznicích - 327 zahynulo na hranicích - 170 938 občanů emigrovalo." Stejný nápis najdeme i na kovových deskách u schodiště.

"Vycházel jsem ze slova mukl: muž určený k likvidaci. Nepadá, pořád stojí, postava nemá tendenci se vzdát, zlomit, podrobit, ale stojí, i když je štípaná blesky, ohlodávaná a ničená," říká o svém díle Olbram Zoubek.

Sochař pomník odhalil v roce 2002. Za pět let se ale místo stačilo stát terčem několika destruktivních útoků. Jedním z pachatelů byl i důchodce Vladimír Štěpánek, který se přímo "specializoval" na likvidaci pomníků - odpálil tu vlastnoručně sestrojenou nálož.

O podobný čin se později Štěpánek pokusil i u pomníku smíření na Bukové Hoře u Teplic nad Metují. Byl ale dopaden dříve, než nálož umístil. Navíc při zásahu policie sám sebe zranil, a dva týdny nato zraněním podlehl.

Jen busty, pamětní desky a památník v dlažbě

Další památeční místa na dobu komunismu u nás většinou patří konkrétním osobnostem nebo událostem. Zajímavou památkou je pomník Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili na Václavském náměstí na protest proti sovětské okupaci. Jde o skulpturu výtvarnice Barbory Veselé, umístěnou přímo do dlažby pod Národním muzeem. Má symbolizovat lidskou postavu jako pochodeň, a je natočena směrem, kterým hořící student Jan Palach běžel. Místo bylo odhaleno v roce 2000.

Další pamětní desky najdeme hlavně na zdech pražských domů. V ulici Milady Horákové nechybí bronzová deska s nápisem "Milada Horáková, 1901-1950", na památku popravené právničky.

Boj o Rozhlas v roce 1968, při němž zahynulo 15 lidí, připomíná pamětní deska na Vinohradské ulici. Odkazuje na signál vysílání 21. srpna: "Jsme s vámi, buďte s námi!"

Nedaleko budovy Rozhlasu pak najdeme v ulici Jana Masaryka na zdi zahrady vily Osvěta bustu tohoto významného politika.

I když je v Praze pomníků obětem komunismu z celého Česka nejvíce, pamětní desky najdeme i mimo hlavní město. Například na bývalé hranici mezi Československem a SRN najdeme desku se soupisem zastřelených lidí, kteří se pokusil během totality utéct ze země.

Za pomníkem obětem komunismu se dá vyrazit také do Uherského Hradiště. Pomník věnovaný památce odsouzených, popravených, umučených, zemřelých nebo zastřelených politických vězňů v letech 1948-1955 stojí před budovou někdejšího Okresního soudu na Palackého náměstí a současně poblíž budovy tamní nechvalně proslulé věznice.

Pomník za oceánem

Za důležitým pomníkem obětem komunistického režimu se lze vydat také za oceán - do Kanady, do městečka Masaryktown (ano, pojmenovaném po našem prvním prezidentovi). O jeho vybudování rozhodli v květnu 1987 členové exilového sdružení K-231.

Pomník vyobrazuje nešťastníka připoutaného k srpu a kladivu. "Socha i zahradní úprava jsou silně symbolické. Skulptura vyjadřuje úsilí člověka vymanit se z područí soudobého smrtícího nástroje - srpu a kladiva - na němž, ztvárněn do mužské postavy, je křižován celý náš národ. Schůdky vedoucí k soše symbolizují poslední kroky tolika Čechů a Slováků, kteří je vystoupili, aby po nich už nikdy nesešli dolů," píše se v jedné publikaci k památníku.

Pomníků obětem komunismu není u nás ani ve světě, vzdor počtu zavražděných a perzekuovaných v tomto režimu, příliš mnoho. Snad ty stávající postačí k tomu, abychom na zvěrstva minulého režimu nikdy nezapomněli.

Autor studuje VOŠ publicistiky. Foto: Totalita.cz