Souboj kapel na Rock for people

V předvečer třídenního festivalu se nad Hradcem Králové vznášela atmosféra plná očekávání, co přinese další ročník rockového svátku. Večerní panorama letiště nabízelo siluety dvou velkých pódií, koncertního stanu a letištních hangárů. Pár prvních nadšenců si zde už rozbalilo stan a trávilo čas popíjením. Náladu si nenechali zkazit ani občasným sprchnutím.

Právě déšť je pro Rock for people typický. Prokletí nedokázala prolomit ani změna místa. Kvůli neustále se rozrůstajícímu festivalu, jehož předpokládaná účast byla letos přes dvacet tisíc lidí, se přesunul jeho třináctý ročník z atletického stadionu v Českém Brodě na královéhradecké letiště. Sem ho symbolicky přivedla českobrodská městská garda spolu se skupinou Divokej Bill. „Je to tady asi čtyřikrát větší než v Brodě, takže s tím souvisejí různé drobné organizační problémy, vše máme ale zatím pod kontrolou,“ uvedl hlavní pořadatel Ondřej Kopečka.

V první oficiální den festivalu pulsovalo vlakové nádraží v Hradci Králové lidmi z celé republiky i ze zahraničí. Díky festivalovým autobusům byla ale naštěstí doprava v centru města únosná. „Pořadatel akce si od nás objednal speciální spoje, ve kterých se nemusí platit jízdné,“ uvedl Vladimír Pejřil z Dopravního podniku Hradec Králové. V největším náporu jezdily náhradní autobusové linky každých dvacet minut. A ti, co se do nich nevešli, lemovali pětikilometrovou příjezdovou cestu na letiště v pěším průvodu.

V místě konání akce už byla spousta lidí a z různých koutů areálu se ozývala hudba. Propojovací cesty mezi hudebními scénami byly plné stánků s občerstvením, různých atrakcí a reklamních lákadel. Mezi davem se proplétali „sběrači kelímků“, kteří si tak vydělávali na pivo. „Za jeden kelímek je padesát halířů, už jsem si vydělal na dvě velký,“ houkl na mě za běhu osmnáctiletý Michal.

Pozvání na festival přijalo letos přes sto dvacet kapel. Obsazení bylo vynikající, a tak návštěvníci doslova přebíhali z jedné stage na druhou. Mezi kapelami proto vznikl nevyřčený boj o fanouška. Mezi divácky nejatraktivnější zahraniční hvězdy patřily The Killers (na obrázku), Basement Jazz, The Hives a The Locos. Z českých skupin přitáhl nejvíce pozornosti Divokej Bill, kapela Kryštof nebo Chinaski. Největším překvapením festivalu byl však Jaroslav Uhlíř. Jeho nejznámější hity si s ním zazpívalo zcela zaplněné hlediště hlavní scény. Slova písně Když se zamiluje kůň se nesla po areálu letiště ještě dlouho po konci jeho vystoupení. „Já jsem si původně myslel, že mě tam ty lidi zmlátí, ale opak se stal pravdou,“ pochvaloval si publikum Uhlíř.

Na poslední chvíli odřekli účast Flipsyde, kvůli problémům s drogami. „Zpěvák se těžce předávkoval narkotiky a je hospitalizován na klinice v San Francisku,“ vysvětluje organizátor Kopečka. Kvůli špatné souhře náhod museli pozvání odmítnout také Gogol Bordello a Kismet, což se stalo v historii festivalu poprvé. Přesto je tento ročník považován za nejsilnější.

Pořadatelům přidělal práci jen silný nárazový vítr. Protože v noci posunul střechy dvou hlavních pódií, muselo být o polovinu snížené jejich zastřešení. Vítr také strhl zadní ochrannou plachtu z open air stage, takže když začalo pršet, musely některé kapely koncert přerušit, protože voda ohrožovala elektrické vedení. „Asi v půlce nám liják překazil hraní, tak jsme se všichni schovali. Když jsme pak navázali, lidi se zase vrátili, takže publikum bylo skvělý,“ svěřila se zpěvačka Anna K.

Kvůli dešti pak nebyla nouze o pády, protože se pod rozvášněným davem vytvořila doslova bahenní lázeň. Na konci třídenního festivalu měli „maskáčové“ oblečení téměř všichni. Nejvíce bylo poznat osazenstvo stanového městečka. „My jsme teda měli ve stanu rybník,“ smála se pětadvacetiletá Jana z Trutnova. Nicméně duše rockera je tvrdá, a deštěm a blátem se nenechal nikdo rozhodit. Dokazuje to i počet stanů, kterých bylo téměř sedm tisíc.

„Je to tady rozhodně lepší…“

Celá akce proběhla organizačně velmi dobře. Oproti konání festivalu v Českém Brodě si pořadatelé chválili hlavně ukázněnost návštěvníků. Bezpečnost lidí hlídala pro jistotu ochranka, která čítala na šest set lidí. Celý areál byl obehnán dvacetikilometrovým plotem. Na dvacetitisícový dav stačilo osm zdravotníků a jeden lékař. Byli překvapeni tím, že za celé tři dny museli zasahovat jen šedesátkrát. „Ošetřovali jsme pouze drobná zranění, která si zavinili podnapilí rockeři třeba zakopnutím o šňůru, nejvážnější bylo rozseknuté obočí,“ uvedl hlavní zdravotník Jakub Hubálek.

Některé kapely se obávaly zmatků kvůli novému místu. „My už na Rock for people hrajeme asi po desáté v řadě, je to pro nás taková tradice. Tentokrát jsme poprvé v nových prostorách, takže doufám, že lidé přijali tu změnu,“ strachoval se zpočátku Lou Fanánek Hagen, frontman kapely Tři sestry. Návštěvníci i účinkující byli ale nakonec nadšení. „Je to tady rozhodně lepší, je tu více prostoru a zvuk z koncertů se nepřekrývá,“ pochvaloval si dvacetiletý Petr z Ostravy.

Po doznění posledních tónů festivalu pořadatelé usoudili, že nové místo úspěšně složilo náročný divácký test, a další ročníky se budou opět konat na hradeckém letišti. Tím, že se Rock for people přesunul do větších prostor, vykročil směrem k nejznámějším světovým festivalům.

Foto: autorka, The Killers.