13.července se koná třetí ročník festivalu ska, punku a rock´n´rollu s názvem Mighty Sounds. Jakub Siňor je jedním z jeho organizátorů. Vystudoval sociologii na UK, ale pokouší se uživit hudbou. Nic jiného vlastně nedělá. Když zrovna nepořádá koncerty, tak hraje s jednou ze svých dvou kapel: Flaming cocks nebo Prague ska conspiracy.
Ty buď hraješ, anebo zařizuješ, aby hrál někdo jiný. Není to po určitém čase monotónní?
Aby člověk mohl dělat to, co ho baví, a zároveň se tím mohl živit, musí většinou makat naplno. Ale ta práce není nijak monotónní. S přípravou koncertu souvisí strašně moc věcí, a je výhoda, že plno z nich můžu dělat sám. Od komunikace s pořadateli či agenturami, přes navrhování plakátů, samolepek, web designu, přes roznos plakátů, až po komunikaci se samotnou kapelou. K tomu všemu manažování vlastních kapel, večer zkoušení a tvoření hudby, a víkendový zájezdy. Je to fajn, i když někdy je to velkej hazard, protože na hudbě se dá dost slušně prodělat. A to se taky často stává.
Když sis vybíral, čím se budeš živit, hned jsi věděl, že to bude hudba?
Bohužel mě zatím moc neživí. Živí mě spíš přítelkyně, ale začíná se to lámat, a snad to všechno vyjde. Každopádně ještě když jsem začínal studovat sociologii, tak jsem sice hrál v kapele, ale to, že bych se hudbou za pár let měl začít živit, by mě v té době nenapadlo ani ve snu. Ale bylo by to báječný.
Takže myslíš, že to půjde? Že si vyděláš na chleba tím, že budeš do ČR zvát cizí uznávané kapely, ať už půjde o ska, reaggae nebo jiný podobný hudební styl, a v létě zorganizuješ velký festival?
Doufám, že ano. Plus k tomu mám další dvě kapely, ve kterých hraju a o kterých si myslím, že mají šanci vyhrabat se z totálního undergroundu trošku výš, ne díky podlejzání a tlačence, ale především proto, že jsou ty kapely opravdu dobrý. Bohužel, to se v Čechách zatím moc necení, ale snad se vše změní. Vlastně veškerá moje náplň je měnit tvář hudební scény tady v Čechách. Je zde samozřejmě víc lidí, kteří se tomu věnují, ale já se o to snažím především na poli ska a částečně rock'n'rollu a punku, protože tyhle styly miluju.
HUDEBNÍ VIETNAMSKÁ TRŽNICE
Popularita ska za posledních pár let vzrostla, a to nejenom v Praze. Je to vidět i na tom, že začínající kapela, která styl hraje, má mnohem víc možností ke koncertům, popřípadě i jiných nabídek. A ne vždycky se to odvíjí od toho, jak dobře umí hrát...
Ono je toho víc, co začali lidé navštěvovat. Nejen ska. Kdybys mluvil s pořadatelem třeba HipHop Kempu, tak bude mluvit o tom, jak vzrostla popularita hip hopu. Jenže lidé v Čechách nehodnotí kvalitu hudby, ale jen její prvoplánovost. Neuměj poslouchat opravdickou hudbu a kvalitu. Nedokážou to rozlišit. Je zde přebytek nekvalitní hudby a zábavy, která v současné době přebíjí zajímavější záležitosti. Je to tím, že nemáme moc srovnání. S výjimkou Prahy, občas Plzně a Brna, se zahraniční kapely neobjeví, jak je rok dlouhý. A je to škoda, protože, jak říkáš - dnes si ska kapelu založí kdekdo, a z valný většiny ty kapely zněj jako špatně zahranej mix polky a punku.
Tak v čem je problém?
Problém je v tom, že pro ně ska představuje několik málo kapel, který navíc v podstatě ska ani nehrajou. Většinou někdo začíná hrát ska, protože byl na koncertě Tleskač a má doma vypálený Ska-P. Jenže ska je trošku něco jinýho. Ska je záležitost 40 let stará! A je dobrý znát kořeny a umět poslouchat i další věci. Pokud se tím člověk neprokouše, pak tomu chybí opravdovost a je to dost povrchní. A tím pádem to nemůže ani dlouho vydržet. Strašně málo kapel tou hudbou opravdu žije.
Ale český posluchač se zdá být spokojen.
On totiž nehledá nic lepšího. Stačej mu špatný český kopie zahraničních originálů. Jsme prostě taková hudební vietnamská tržnice. Neříkám, že český kapely jsou špatný, ale to je jeden z důvodů, proč se sem snažíme ze zahraničí tahat co nejvíc dobrýho ska a nejen ska, aby lidi viděli, že to jde ještě líp. A o hodně líp. Protože budou-li tady hrát jen špatný kapely, tak to začne za chvíli všechny nudit. A celá scéna, ať je jakákoliv, půjde do kytek.
A o které české nebo slovenské kapele hrající ska bys řekl, že je opravdu dobrá? Musí přece existovat nějaká špička domácí scény.
Špička na naší hudební scéně je v porovnání s průměrnou kapelou ze zahraničí banda břídilů. Proto bych to nerad nějak rozpatlával. Máme prostě smůlu. Kapely v zahraničí se od nás liší především tím, že hrajou každej den, jdou do toho naplno. Je to i podmínkama v jakých vyrůstají. Proto nebudu raději jmenovat špičku domácí ska scény, protože i když je to u nás špička, není zde kapela, za kterou bych dal ruku do ohně. Je pár kapel, který výborně hrajou, ale je to profesionální nuda, a je pár kapel, který mě hrozně bavěj, ale bohužel neuměj hrát.
Proč se festival jmenuje anglicky? “Mocné zvuky” by přece znělo také dobře.
To je pořád to samé. Přístup k hudbě v Čechách je takový maloměstský, úzkoprsý. Když někde hrajeme s jednou nebo druhou kapelou, tak nám lidé vyčítají, že zpíváme anglicky. Jenže je to tím, že to prostě k rock’n’rollu patří.
Jenže čeština jako jazyk v písni přece vůbec není maloměšťáctví. Ty celou dobu mluvíš o špatných českých kopiích, ale tím, že se z nich stanou výborné české kopie, se nic nezmění. Ska musí nějakým způsobem zmutovat, nesmí se zpronevěřit kořenům, ale zároveň musí bejt znát, že je to český ska, protože jinak to bude vždycky něčí kopie. Druhá věc je potom výhoda angličtiny, jestliže chceš s kapelou ven.
Čeština není maloměšťáctví. Ale její používání v rámci hudby do který nepasuje, je divný. Zní to hrozně křečovitě, nepřirozeně a hloupě. Ale lidem, kteří anglicky neumí nebo anglicky zpívanou hudbu neposlouchají, to tak samozřejmě nepřijde. Je to podobný, jako kdybys v nějaký skladbě, která je napsaná třeba pro hoboj, použil dudy. Bude to prostě skřípat. A tak mi zní čěština v rámci ska, punku, rock’n’rollu, ale i v dalších stylech. Zpěv je zkrátka taky nástroj. A jazyk, kterým zpíváš, mu dává barvu.
STÁLE NECHÁVÁME DOST VĚCÍ NA POSLEDNÍ CHVÍLI
Co tě vedlo k rozhodnutí o Mighty Sounds? Chtěl jsi spíš zaplnit díru na trhu, nebo z čirýho fanouškovství sem dotáhnout nějakýho headlinera?
Z čirýho fanouškovství. Poslední co jsem, k smůle mojí a smůle mého blízkého okolí, je obchodník. Chyběl mi tu festival „bez Divokýho Billa a Kryštofa” a s kvalitní hudbou, a to nejen ska. Samozřejmě jsme vyhraněný festival a podobných žánrově vyhraněných festivalů je víc, ale jsou poměrně malé. Nám se podařilo dostat se na úroveň festivalů s návštěvností téměř 5000 lidí, což se takhle zaměřenému festivalu v Čechách zatím nepodařilo. Je to zvláštní především proto, že nemáme žádný tahák v pravém slova smyslu. Ať už českou nebo zahraniční festivalovou hvězdu, typu Asian Dub Foundation, Chumbawamby, Wohnout, Vypasné Fixy, Sunshine...
Předpokládám, že nápad uspořádat rock´n´rollový ska punk festival vznikl jak jinak než u piva.
Tak trochu. Bylo to po jedné cyklojízdě po Praze, krátce poté, co jsme dělali koncert kapely The Misftits. Jeden kamarád za mnou přišel, že by mi sehnal sponzora na letní festival. Přemýšlel jsem nad tím. Měli jsme tehdy předdomluvené New York Ska Jazz Ensemble na 13. července. Tohle se stalo někdy v říjnu. Občas se o tom mluvilo, ale vlastně teprve v únoru nám došlo, že by se mělo začít něco dělat. V březnu jsme se tedy sešli, zjistili, že žádný sponzor nebude, v dubnu jsme vymysleli název, a na začátku května byl festival téměř hotov. Šlo to tak rychle a byl to takový zmatek, že dneska bych do toho nešel ani omylem, kdybych věděl, co nás čeká. Teď už to nelze zastavit, ale naštěstí to dopadlo dobře. 
Letošní Mighty Sounds je už třetí ročník. Koná se na místě, kde se dřív konal festival Stádlecký most, v Olší u Tábora. To je taky docela dobrý tah, udělat festival na místě, kam byli lidé zvyklí jezdit za muzikou.
Hlavní důvod byl ten, že jsem nemohl nikde sehnat prostor. Obcházel jsem celou Prahu, škemral o každou louku, ale všude to z nějakých důvodů nešlo. Nejvíc se mi líbila louka v Braníku, kde mi jasně řekli, že se tam nikdy nic takového konat nebude, neboť ten hluk ruší Barrandov a je to v záplavové oblasti. Rok na to tam byla hlavní stage festivalu United Islands a hráli tam například Placebo. Fuck The System! Naštěstí jsem se o tom, že plánujeme festival bavil s Frantou Švadlenou, pořadatelem Stádleckého mostu. Takže jsme na jaře měli, vedle jedné kapely, domluvený i prostor. Franta se pak stal jedním z hlavních pořadatelů Mighty Sounds, a musím přiznat, že bez něj by to byla katastrofa.
Co všechno se od prvního ročníku změnilo?
Mnoho toho není. Stále necháváme dost věcí na poslední chvíli, ale to už je taková naše povaha. Myslím, že je to povaha většiny promotérů. Už víme trošku kudy kam. Počítáme s tím, že peníze od sponzorů nikdy nebudou v milionových ani v stotisícových částkách nebo že kapely přijedou pozdě. Zkrátka hlavní, co se změnilo, jsou spíš zkušenosti než něco konkrétního. A taky se musím přiznat, že mi ubylo nočních můr, které mi ještě minulý rok plnily od jara každou noc.
Úspěšnost open air festivalu závisí do velké míry na počasí. V případě prvního ročníku to moc ideální nebylo. Pamatuju si průtrž mračen, bahno po kolena a s autem jsme skoro neodjeli. Když stanovuješ definitivní datum, máš k ruce nějakého meteorologa nebo jasnovidce?
Hehe, to by bylo super! Datum si nevybíráme. Je to druhý víkend v červenci. A počasí samozřejmě hraje velkou roli, ale ne tak velkou, jak by se mohlo zdát. Když prší, tak je to především problém technického rázu, ani ne tak problém odlivu návštěvníků, zvláště u festivalu, který je takto zaměřený a má své fanoušky, kteří si nic podobného jinde nedopřejí. Letos snad budeme připravenější než první rok. Tehdy jsme nevěděli ani, jak se dělá festival, natož festival, který je pod vodou nebo spíš v bahně. Nejvíc nás podrželi lidi a nálada na festivalu, která i přes to, že celý tři dny lilo, byla skvělá a když jsme potom četli guestbook na festivalových stránkách, bylo to největší zadostiučinění.
Kolik účinkujících se dokáže vystřídat po dobu tří dnů na, jestli se nepletu, pěti pódiích? A kolik z nich má v ČR premiéru?
Zhruba 150. Tím je míněn počet interpretů včetně kapel, nikoliv lidí. Těch bude kolem
Loni se na festivalu objevil třeba i Xavier Baumaxa, Sestry Steinovy, Swing band Tábor nebo básník J. H. Krchovský... Ti se moc nehodí do koncepce festivalového podtitulu “Ska-punková letní exploze”. V kontextu celého festivalu působí tak trochu odpočinkově. To byl záměr? A co chystáte letos?
Samozřejmě to byl záměr. Minulý rok, jsme přišli s nápadem udělat divadelní stan, který by se věnoval i jiným druhům umění než je hudba a kapelám či hudebníkům jiného ražení, než těm na zbylých čtyřech podiích. Měli jsme strach, zda to lidi přijmou, ale mělo to obrovský úspěch. Letos by měli vystoupit například Lenka Vychodilová z divadla Sklep, Jáchym Topol, Petr Šabach, Phil Shöenfelt a další.
Festival začíná 13.června, což je pátek třináctého. Nepřivoláváš zbytečně zlé duchy?
Podle mě je to dobrý datum. Symbolický pro plno kapel, především punkových a hororpunkových. A dobře se pamatuje. Kdybych byl pověrčivej, tak nevystrčím paty z domu. Jak se říká: čert nikdy nespí, ...ale já taky ne.
Foto: archiv Jakuba Siňora. Informace: www.mightysounds.cz.
