Ačkoliv tomu tak z nejrůznějších důvodů nemusí být, vždyť i samotná agentura minimální náskok řadí do meze statistické chyby, nelze možný vzestup obliby ČSSD a pokles důvěry v ODS interpretovat tak, že příčinou je špatná vládní politika občanských demokratů a úspěšná práce sociální demokracie v opozici.

 

Politická věda není prognostickou disciplínou, přesto se jí daří odhadnout určité zákonitosti, které napovídají o možnosti či pravděpodobnosti situace, jež může nastat. Patří k nim i teorie volebních cyklů.

 

Obvykle totiž platí, alespoň v zemích, kde se vcelku pravidelně střídají levicové a pravicové subjekty, že nejsilnější vládní strana se po svém vítězství těší mimořádné důvěře ještě zhruba rok po volbách. Pak její obliba klesá a na minimu se ocitá přibližně v polovině svého funkčního období. Rok až půl roku před dalšími parlamentními volbami se k ní voliči opět vracejí a strana je schopná v nich při správně vybrané strategii své vítězství zopakovat.

 

Naopak nejsilnější opoziční strana může svou oblibu posílit právě v polovině funkčního cyklu vlády, zvláště konají-li se v té době volby, ať už senátní, krajské, popřípadě komunální. Samozřejmě to, co zde popisuji, je ideální model, který nemůže mít univerzální platnost. Mnohdy jsou zásadnější pro úspěch té či oné strany specifické historické, náboženské, kulturní či sociální podmínky.

 

Pro Českou republiku však tato teorie platí. Vezměme si kupříkladu evropské volby, které se uskutečnily v polovině funkčního období Špidlovy vlády v červnu roku 2004. Naprostý debakl ČSSD smetl premiéra, zatímco ODS oslovila více než 30 % voličů. Stejným způsobem dopadly rovněž krajské volby na podzim téhož roku. Prezident Klaus i šéf opozice Topolánek to interpretovali jako nesouhlas občanů s vládou ČSSD.

 

Přibližně rok před loňskými parlamentními volbami začaly preference sociálních demokratů stoupat a těsně před volbami byly v podstatě srovnatelné s těmi, jimž se těšila ODS. Ta nakonec vyhrála a její voliči několik měsíců po volbách dávali najevo svou povolební euforii, spokojenost s volbou, vždyť ODS se podílela po osmi letech na sestavování vlády. Proto se dostavil i úspěch občanských demokratů v podzimních senátních volbách.

 

Nyní se ODS ocitá, z hlediska této teorie volebních cyklů, v pro ni špatném období. Tudíž je pravděpodobné, že si s ČSSD v průzkumech preferencí začíná vyměňovat pozice. Naplno by se však nepopularita ODS měla projevit až v krajských volbách, které se uskuteční příští rok na podzim. Pokud budou občanští demokraté součástí vlády, v žádném případě 291 mandátů v krajských zastupitelstvech neobhájí. A Jiří Paroubek bude vyzývat voliče, aby si přišli s koaliční vládou vyřídit své účty. Pokud se samozřejmě neuskuteční volby předčasné.

 

 

Autor je politolog.