Občan Havel se líbil

Dvakrát zatleskali účastníci sobotní předpremiéry dokumentu Pavla Kouteckého a Miroslava Janka Občan Havel. Poprvé, když se objevilo na plátně pražského kina Lucerna jméno dokumentaristy, který prezidenta ve funkci po 13 let sledoval. Podruhé, když titulky doběhly a v sále se rozsvítilo. 

Dlouho se tleskalo, když pak moderátorka Zuzana Stivínová představila tvůrce dvouhodinového dokumentu, zvukaře, producenty, kameramana Stana Slušného a donátorku Dadju Altenburg-Kohlovou.

"Donátor je člověk, který na film poskytne peníze a nic za to nechce," vysvětlila producentka Jarmila Poláková z nadace Film & Sociologie. Poděkovala všem, kteří jí na patnáctileté cestě pomohli. Včetně fondu kinematografie, který snímek podpořil dokonce třikrát.

Miroslav Janek pracoval na tomto projektu se svou ženou Toničkou ve střižně celých 15 měsíců. "Nakonec jsme našli ty dvě hodiny. Nalezlo by se však daleko víc, rezervy jsou veliké," uvedl dokumentarista, na něhož čekalo 45 hodin materiálu. "Byla to zábavná a inspirativní práce," uvedl.

Velký prezident, velký člověk 

"Měli jsme velkého prezidenta a velkého člověka. Můžeme být rádi, že se Václav Havel zapsal do českých národních dějin," řekl po projekci ČTK režisér Ladislav Smoljak, který loni viděl na Letní filmové škole první pracovní sestřih tohoto dokumentu v délce téměř čtyř hodin.

"Byl jsem tehdy okouzlen, omráčen a nadšen," uvedl s tím, že se teď marně těšil na spoustu scén, které z kratší distribuční verze bohužel zmizely. "Jednou z nich byl potlesk vestoje amerických kongresmanů po známém Havlově projevu v USA. To byl skoro divadelní velký zážitek a tekly mi při tom slzy," přiznal.

Snímek Občan Havel ocenil také zakladatel festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět Igor Blaževič. "Podařilo se nepřistupovat k Václavu Havlovi jako k modle, dostat se do jeho intimního prostoru. Filmaři nešli po bulváru, zachovali určitý respekt a ukázali okamžiky, které lidi pobaví. Odhalují totiž něco o stavu české společnosti a politiky. Prezidenta představili jako myslitele a osobnost, která v českých dějinách něco znamená. I proto se těším na širší verzi, která by se měla časem objevit v televizi," řekl Blaževič ČTK.

"Havlovka" 

"Já jsem posledních 45 let to, čemu se po listopadu 1989 říkalo 'havlovka'," uvedla herečka Vlasta Chramostová. Podle ní jde o "pravý film v pravou chvíli". Jen zalitovala, že se nemůže ještě před volbami objevit v televizi, aby ho vidělo co nejvíce lidí.

Když se režisér Miroslav Janek poprvé ocitl před množstvím filmového materiálu a videokazet, které během 13 let natočil Pavel Koutecký (ještě před zahájením sestřihu předloni na jaře tragicky zemřel), nezalekl se. "První dojem byl dokonce vynikající, přestože šlo mnohdy o dlouhé pasáže bez obrazu a jen se zvukem. Bylo to zajímavé - jen jsem si pořád kladl otázku, jak by to asi udělal Pavel, jak to měl vymyšlené a co s tím hodlal dělat," řekl Janek ČTK.

Nesmírně mu prý bylo líto každého záběru, který tam nemohl dát. "Ale na druhou stranu každý musí pochopit, že divák nemůže v kině sedět čtyři hodiny," dodal. Už proto by byl rád, kdyby se širší verze mohla objevit na televizní obrazovce.