Stanislav Vlček: Prožívám životní sezónu

Mezi stovkami fialových dresů se proplétá postava v tréninkové soupravě stejné barvy. Stanislav Vlček vyrazil do fanshopu Anderlechtu Brusel nakoupit upomínky na první část svého angažmá v belgickém velkoklubu. "Koupil jsem nějaké suvenýry rodině. Hned v neděli po utkání jedeme domů," řekl Vlček o finále poháru, ve kterém se Anderlecht střetne s Gentem.

Šest gólů a spokojenost

V Praze se Vlček připojí k fotbalové reprezentaci, jež se začíná připravovat na mistrovství Evropy. Když ve středu sledoval v televizi přenos nominační tiskové konference, už tušil, že trenér Karel Brückner vysloví jeho jméno. "Radost z toho mám velkou. Ale neslavil jsem to, celý rok mi vyšel, jak ve Slavii, tak tady v Bruselu. Byla to super sezona, navíc bez krizí. Střelecky se mi dařilo na podzim v Praze a tady jsem na to navázal," pochvaloval si Vlček.

Ve dvaatřiceti letech se tak dynamický útočník zřejmě dočká prvního velkého turnaje s národním týmem. Přitom nominaci neměl vůbec jistou, po přestupu navíc oproti Slavii trochu sešel z očí. "Neřešil jsem to, s panem Brücknerem jsme si nevolali. V kvalifikaci jsem toho moc neodehrál, a proto jsem si moc šancí nedával. Pro mě to byla výzva tady uspět, což se povedlo, takže nominace přišla asi hlavně díky tomu." Spokojenost z Vlčka doslova tryská. Od jeho zimního příchodu ze Slavie se Anderlecht rozjel, na jaře ztratil jen dva zápasy a zajistil si účast v kvalifikaci Ligy mistrů. O tři body předběhl FC Bruggy, což byl hlavní cíl, protože Standard Lutych letos Jupiler ligu ovládl suverénně.

Vlček pomohl šesti góly. Prosazoval se přitom podobně jako ve Slavii - přímočarostí a sprinty za obranu. "Hodně gólů jsem dal ze zadní tyče, kam propadly centry ze strany. Drželo se mě štěstí, a kdyby se to přeneslo do reprezentace, tak by to bylo skvělé. Tam to ovšem bude něco jiného," připomněl Vlček svou roli žolíka za stálicemi Kollerem a Barošem.

Poláka znají, Zítka je ikona

To další z bruselských Čechů Jan Polák má pozici v základní sestavě téměř jistou. "Je dobré, že je to stejný post, jaký hraju tady," pochvaluje si střední záložník, který do belgické metropole přišel z německého Norimberku. Jako ústup ze slávy to ale nebere. "Tady hraji evropské poháry a špičku ligy, zatímco v Norimberku bych hrál jen spodek bundesligy," uvedl Polák a připustil, že Brusel je možná jen přestupní stanicí při cestě za lepším angažmá: "Jsem v Anderlechtu spokojený, ale je jasné, že bych se nebránil Španělsku nebo Anglii."

V Belgii Polák prožil těžké začátky, ale postupně se vypracoval. "Start se mi nepovedl, přišel jsem do týmu až po prvním kole a trvalo dlouhou dobu, než jsem zapadl a sehrál se s ostatními. Navíc tady je tlak na hráče obrovský, Anderlecht má za cíl jen vítězství," popsal sedmadvacetiletý záložník. "Přišel jako nejdražší posila v historii klubu a jeho výkony byly velká katastrofa. Pak dal ale hezký gól v Poháru UEFA a šel hodně nahoru," chválí Poláka Vincenzo Ciuro, reportér televizní stanice RTBF.

Čeští reprezentanti se v Bruselu těší přízni fanoušků i novinářů. "I Poláka si lidé časem oblíbili. Vlčkovi se nevěřilo, ale maká naplno, a lidé ho za to milují," prohlásil Ciuro. A poslední z Čechů, brankář Daniel Zítka? "To už je vlastně Belgičan. Je tady šest let, umí vlámsky, je to klubová ikona," usmál se Ciuro.

O fotbal je v Belgii obrovský zájem, Anderlecht hlásí každý zápas vyprodáno a loni prodal 23 tisíc permanentek. "Všude jsou novináři, pořád nás rozebírají v televizi. Každé pondělí večer běží skoro dvě hodiny pořad, kde rozebírají naši hru. Neuvěřitelné," pochválil Vlček, jehož po gólech začali lidé na ulici poznávat.