Český průmysl je stále silněji kapitálově vybaven

V roce 2007 disponoval český průmysl - ve statistice firem zaměstnávajících více než 250 osob, za něž jsou sledována čtvrtletní data z firemních bilancí - zdroji ve výši 2,409 bil. korun. Z toho vlastní kapitál činil 1,297 bil. korun a představoval tak více než polovinu (53,8 %) celkových zdrojů tohoto klíčového odvětví české ekonomiky. Vzhledem k tomu, že celkové zdroje průmyslových firem rostly v roce 2007 rychleji než jejich vlastní kapitál, promítl se tento aspekt i do uvedeného podílu, který proti roku 2006 (55,3 %) o 1,4 procentního bodu poklesl. Tento závěr - stejně jako ostatní údaje a data v této analýze - vycházejí z předběžných dat konjunkturálních (čtvrtletních) statistik. Roční data ČSÚ za rok 2007 i 2006 zatím ještě nejsou známa. I přes sníženou dynamiku vlastních zdrojů zůstává kapitálová výbava českých průmyslových firem stále vysoká.

Cizí zdroje vzrostly rychleji

Na tento vývoj působil jednak rychlejší růst cizích zdrojů ve formě bankovních úvěrů (+16,8 %), nikoli však rozhodujícím způsobem. Jejich váha v celkových zdrojích průmyslových firem je totiž relativně malá - v roce 2007 při vrcholící úvěrové expanzi v české ekonomice představovala pouze necelých 12 %, v roce 2006 pak jen zhruba desetinu (+10,7 %) úhrnu zdrojů pro podnikání v průmyslu. V absolutních částkách jde o objemy kolem čtvrt bilionu korun (285 mld. v roce 2007, resp. 244 mld. v roce 2006). Naproti tomu podstatně větší váhu mají "nebankovní" cizí zdroje na pasivní straně bilancí průmyslových firem v ČR, a to závazky z obchodního styku (vč. přijatých záloh) a ostatní závazky a časové rozlišení. Ty byly v roce 2007 v objemu 646 mld. korun téměř dvaapůlkrát vyšší než úvěry od bank, přičemž samotné závazky z obchodního styku převyšovaly objem poskytnutých bankovních úvěrů průmyslovým firmám v ČR o zhruba čtvrtinu (359 mld. korun).

Objemy tohoto druhu závazků na pasivní straně bilancí českých průmyslových firem ukazují, že se zřejmě výrazně kultivuje obchodní prostředí stále rozsáhlejším použitím alternativního financování - z posílení jiných typů cizích zdrojů než bankovních úvěrů v bilancích firem je patrné, že na váze nabývají stále více dodavatelské úvěry, odkupy pohledávek, factoring, instrumenty poskytované bankami (jiné než úvěry), jako např. dokumentární akreditivy, apod.

Závislost na úvěrech v čase oslabila

Význam cizích zdrojů v bilancích průmyslových firem ČR se ve srovnání s druhou polovinou 90. let minulého století a přelomu tisíciletí výrazně snížil. Příčinou je rostoucí kapitalizovanost českých průmyslových firem projevující se vysokým podílem vlastního kapitálu na jejich celkových zdrojích. Dochází k tomu především výrazným posilováním ziskové složky vlastního kapitálu, protože samotný v roce 2007 proti roku 2006 základní kapitál průmyslových firem podle předběžných dat o téměř desetinu poklesl (-9,1 %). Vysoká kapitalizace přetrvává i přes meziroční snížení podílu vlastních zdrojů na celkových zdrojích, jak již bylo zmíněno. Nikoli však ziskové složky, neboť samotný pokles podílu základního kapitálu v roce 2007 proti roku 2006 (-3,8 p.b.) byl rychlejší než snížení vlastních zdrojů (-1,4 p.b.). Meziročně klesl i podíl rezerv (-0,4 p.b.), ovšem jejich váha na úhrnu pasiv v bilancích průmyslových firem v roce 2007 činila pouze 4,8 % (116 mld. korun).

Akcelerace firem pod zahraniční kontrolou

Hodnocení vysoké kapitálové vybavenosti firem je ambivalentní. Z finančního hlediska je vysoká kapitalizovanost pochopitelně pozitivní - dokazuje dobré finanční zdraví firmy. Jinak je tomu však z pohledu budoucí expanze. Relativně vysoký podíl cizích zdrojů v bilanci firmy může totiž při vhodném zacházení výrazně urychlovat její růst. Takto generované rostoucí zisky pak posilují vlastní kapitál (klíčové je tak posouzení, v jaké fázi rozvoje se firma právě nachází). Zkušenosti ČR toto potvrzují na segmentu firem pod zahraniční kontrolou. Ty v 90. letech zdaleka neměly takový problém s kapitálovou výbavou (resp. s jejím doplněním od mateřských společností) jako firmy vlastněné tuzemskými akcionáři či firmy s podílem státu. Přesto v té době vykazovaly bilance firem cizích investorů v úhrnu vyšší podíl cizích zdrojů na celkovém objemu pasiv než tomu bylo u domácích podniků. Je však třeba dodat, že firmy zahraničních investorů měly tehdy ve srovnání s domácími podniky vzhledem ke své bonitě také daleko snazší přístup k bankovním úvěrům.

Silná zpracovatelská báze

V objemech zdrojů podle základních odvětví průmyslu vedou zpracovatelské firmy. Jestliže v roce 2006 činil úhrn jejich zdrojů 60,3 % celkových zdrojů v průmyslu, o pouhý rok později stoupl na 63,1 % (1,52 bil. korun). Přitom kapitálovou nedostatečností na počátku cesty k tržní ekonomice, nutící firmy financovat investice i vlastní chod převážné z cizích zdrojů, trpěl i zpracovatelský průmysl. Jestliže kolem roku 1995 absorboval skoro dvě třetiny poskytnutých bankovních úvěrů soukromý sektor, pak polovina směřovala do zpracovatelského průmyslu se všemi negativní doprovodnými znaky (úrokové sazby se v letech 1995-1998 pohybovaly kolem 12 % p.a. a významná část firemních úvěrů přešla v portfoliích bank do tříd vysoce rizikových).

Vlastní zdroje zpracovatelů

Od roku 2004 už byl růst kapitalizovanosti ve zpracovatelském průmyslu velmi impozantní. V roce 1997 činil podle ročních dat podíl vlastních zdrojů na celkovém objemu pasiv v bilancích firem tohoto odvětví 36,3 %, ale v roce 2004 už 45,1 % a podle propočtu z předběžných dat za rok 2007 již vlastní zdroje převýšily polovinu objemu celkových zdrojů firem zpracovatelského průmyslu ČR (51 %).

Zpracovatelé tak byli tahouny, kteří rozhodujícím způsobem ovlivnili výsledky českého průmyslu. V roce 2007 zde jako v jediném průmyslovém odvětví kapitalizovanost měřená relací vlastních zdrojů k objemu pasiv vzrostla - a to při růstové dynamice jak celkových zdrojů v bilancích firem (meziročně +10,7 %), tak jejich vlastních zdrojů (+13,6 %) včetně základního kapitálu, i když zde jen zcela nepatrně (+1,9 %). Vlastní kapitál ve zpracovatelském průmyslu se zvýšil o 93 mld. korun, přičemž nárůst základního kapitálu činil necelých sedm miliard. V docílených ziscích tak zpracovatelský průmysl výrazně zhodnocuje pozitivní efekty strukturálních změn (přechod vlastnictví, následné nákladové redukce, investice).

Kde sílil vlastní kapitál...

Pokud jde o jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu, výrazně nadprůměrně - o téměř čtvrtinu - stouply v roce 2007 proti roku 2006 podle předběžných dat vlastní zdroje firem v gumárenském průmyslu (+23,6 %), ve výrobě aut (+20,4 %) a také v hutnictví (+19,7 %) a strojírenství (+17,7 %). Zhruba stejně jako průměrné číslo za celý zpracovatelský průmysl stoupl také vlastní kapitál ve výrobě chemických látek a léčiv (+13,7 %). Vzhledem k tomu, že významnější investice akcionářů do vlastněných firem - měřeno přírůstkem základního kapitálu firem v odvětvích zpracovatelského průmyslu - byly v roce 2007 zaznamenány vlastně jen u strojírenských firem, automobilek, v dřevařském průmyslu, gumárenství a hutích, lze posílení objemu vlastního kapitálu v celém zpracovatelském průmyslu přičíst hlavně dynamice a objemu dosažených zisků. (V této fázi vycházejí předběžné výsledky ČSÚ po čtvrtletích. Údaje o hospodářském výsledku jednotlivých odvětví roku 2007 a dokonce ani roku 2006 nejsou dosud k dispozici. Není proto možné uvést údaje o ziscích, neboť v kvartálních výsledcích rozhodl ČSÚ od roku 2007 indikátor hospodářského výsledku běžného roku neuvádět).

... a kde celkové zdroje podnikání

Celkové zdroje podnikání, kvantifikované jako objem pasiv ve firemních bilancích, stouply v některých odvětvích výrazně, vesměs se však jednalo o sféry podnikání, které v uvedeném roce využívaly podstatně více cizích zdrojů. Např. kožedělný průmysl - v podmínkách České republiky malý - zdvojnásobil objem svých celkových zdrojů silnou kapitálovou injekcí. Došlo k tomu navíc při více než trojnásobném zvýšení objemu získaných úvěrů, a to krátkodobých i dlouhodobých. O strategickém charakteru této změny svědčí fakt, že právě objem dlouhodobých úvěrů se zvýšil téměř devětkrát.

Strategie a dlouhé peníze

Silně nadprůměrný byl i růst celkových zdrojů v gumárenství (výroba pryžových výrobků a výrobků z plastů), které meziročně stouply o téměř třetinu (+31,3 %). Toto odvětví rovněž absorbovalo velký objem nových cizích zdrojů, a to při současném silném růstu zisků. Banky mu poskytly o téměř polovinu více finančních prostředků než v roce 2006 - opět spíše strategického charakteru. Dlouhodobé půjčky zde stouply o dvě třetiny a jejich objem tak tvořil 32 % celkových cizích zdrojů použitých v tomto odvětví.

Poslední z trojice odvětví s výrazným růstem objemu celkových zdrojů bylo v ČR v roce 2007 strojírenství - zvýšení o pětinu bylo stejně vysoké jako přírůstek úvěrů, které mu poskytly banky. Perspektiva budoucího vývoje je zde dobrá, protože dlouhodobé půjčky strojírenským firmám stouply o 37,3 %, což představovalo přírůstek o téměř 23 mld. korun. Na silné růstové vlně se ocitla především výroba a opravy strojů a zařízení pro energetiku.

V režii zpracovatelů

Byl to právě zpracovatelský průmysl, který se přičinil, že celý český průmysl zůstal podle předběžných výsledků za rok 2007 na vysoce ziskové trajektorii. Jeho dvě zbývající součásti, těžební průmysl a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (utilities), totiž v loňském roce zaznamenaly jak pokles celkových zdrojů, tak i vlastního kapitálu. Přitom snížení samotného základního kapitálu v odvětví utilities bylo tak hluboké (-28 % na 173 mld. korun), že v jeho důsledku došlo ke snížení objemu základního kapitálu v celém českém průmyslu (-9,1 % na 555 mld. korun). Podniky v odvětvích těžby sice základní kapitál zvýšily (v těžbě ostatních surovin stoupl o 47 %), ovšem jejich podíl na celkové objemu základního kapitálu firem v českém průmyslu je pouze pětinový a pozitivní růstový trend v celém průmyslu tedy nemohlo samo těžební odvětví udržet.

A budoucnost?

Usuzujeme-li - při značném zjednodušení - na budoucí ekonomickou prosperitu firem z dynamiky investic pořizovaných dlouhodobým úvěrem, tj. z cizích zdrojů, je možné z růstu těchto půjček či dluhopisových programů orientačně odhadnout, která odvětví posílila své šance. Vývoj v roce 2007 ukazuje, že ve zpracovatelském průmyslu by jimi mohlo být gumárenství a výroba plastů či strojírenství, mimo zpracovatelů pak také těžba ostatních nerostných surovin. Naopak odvětví jako koksárenství a rafinerie či chemický průmysl svoji vázanost na dlouhodobých cizích zdrojích v podobě bankovních úvěrů zredukovala v loňském roce na zhruba polovinu.

Expanze však může být financována i z vlastních zdrojů. Stále silná tvorba zisku a z ní plynoucí kapitalizace firem v českém průmyslu navozuje dojem, že vývoj vlastního kapitálu nejenže potvrzuje finanční zdraví firem, ale může hrát v jejich financování stále větší roli.

Drahomíra Dubská

Autorka je analytička útvaru ekonomicko-statistických analýz Českého statistického úřadu

Vybrané finanční ukazatele průmyslu ČR (v mld. Kč)

Podíly vlastního kapitálu na celkových zdrojích (v %)

Dynamika celkových zdrojů a vlastního kapitálu v odvětvích zpracovatelského průmyslu (2007/2008)