Už když jako fotbalově drzý prcek začínal v pařížské akademii CO Les Ulis, říkalo se, že má něco, co ostatním chybí. K fotbalu byl předurčen, všechno mu šlo snadněji než ostatním, své vrstevníky od začátku převyšoval. Už jako teenager byl pevnou součástí mládežnických reprezentací a ve třinácti letech si jednoho z nejtalentovanějších francouzských mladíků té doby pojistil knížecí velkoklub AS Monako. O čtyři roky později se Henry dočkal prvního startu ve francouzské lize. Někde tady začíná dlouhý příběh Henryho a slavného taktického kouzelníka Arséna Wengera, jenž zrovna v té době Monako trénoval. Do hubeného mladíčka s komplexním fotbalovým umem se budoucí trenérský velikán okamžitě zakoukal.
Mistr světa 1998
Thierryho hvězda stoupala. Góly a specifickým fotbalovým uměním, které odlišuje ty největší hvězdy od ostatních, uchvacoval francouzskou soutěž a bylo jen otázkou času, kdy zamíří do vyspělé evropské ligy. První krok k cestě za světovou slávou za Henryho udělal Aimé Jacquet, trenérský profesor, jenž vedl Francii na domácím mistrovství světa 1998. "Thierry, beru tě s sebou," řekl Jacquet, kterého mladíček uchvátil na šampionátu dvacetiletých v Malajsii. 
Byl to skvělý tah. Henry se okamžitě usadil v základní sestavě, na šampionátu dal tři góly a výrazně pomohl k mistrovskému titulu. Byl oslavovaným hrdinou, jedním z objevů a zároveň největších hvězd šampionátu. Tehdy mu bylo jednadvacet a zásadní otázka zněla: jaký klubový velikán si jej vybere?
Byl to Juventus Turín. Henry tam přišel jako nejočekávanější posila, prvotřídní hvězda, gólový spasitel. Jenže všechno bylo jinak. Francouzská elegance se utopila v italském defenzivním moři, striktně taktický charakter Serie A technickému volnomyšlenkáři nesedl. Navíc byl nasazován na křídlo - na post, který mu nevyhovuje, a k němuž se měl ještě v budoucnu vrátit při svém barcelonském angažmá...
Z turínského trápení do londýnského ráje
Ze zářící hvězdy se stala pohaslá kometa. Henry v Itálii zklamal na plné čáře a po sezoně byl prvním hráčem, kterého vedení Juventusu zařadilo na transfer listinu. V tu dobu, uprostřed roku 1999, už v anglické lize trénoval Arsenal chlapík, jenž si liboval v objevování a oživování zapadlých superstars - Arséne Wenger. Tedy ten, kdo tenkrát v Monaku vytáhl sedmnáctiletého Henryho do velkého fotbalu. Protřelý lišák neváhal a Henryho vysvobodil z italského "defenzivního vězení" za pomoci 10,5 milionu liber. Juventus byl nadmíru spokojen - snad ani nečekal, že by se hráče, jenž vstřelil za sezonu pouhé tři branky, zbavil za tak pěkné peníze. Spokojený byl i Wenger, jehož fotbalový cit a vnímavost mu jednoznačně avizovaly, že udělal dobře. Henryho znal a věděl, co je pro něj nejlepší.
Z božského talentu, kterému byla předpovídána velká budoucnost, se stal mladý kluk, který nemá co ztratit. V Arsenalu buď mohl dokázat, že italská štace byla jen nepovedené intermezzo, nebo definitivně potvrdit fotbalovou nevyzrálost a potichu se vrátit do Francie.
Wenger postavil Henryho do útoku s protřelým nizozemským střelcem Dennisem Bergkampem, čímž vytvořil duo, jež zanedlouho uchvátilo prestižní Premier League. Henry ožil, začal střílet góly. Svými sóly, rychlými kličkami a střelami, o kterých se říká, že jsou nejchytřejší na světě, okamžitě vyletěl mezi nejlépe hodnocené fotbalisty soutěže.
Mistr Evropy 2000
V brilantní formě nabral roku 2000 směr Nizozemsko a Belgie, kde se konal evropský šampionát. Henry nastupoval v útoku s Davidem Trezeguetem a především výkony těchto dvou "gólových šílenců" zajistily pokračování zlatého příběhu francouzského národního týmu. Mistři světa potvrdili planetární nadvládu ziskem stříbrného ušatého poháru pro mistra kontinentu.
Od začátku nového milénia Henry byl a stále je světoznámou hvězdou. V sezoně 2001/2002 dovedl svými góly Arsenal k titulu a také další roky byl hlavní postavou celku ze severního Londýna. V roce 2006 se stal nejlepším střelcem Premier League, navíc došel s Gunners až do finále Ligy mistrů, kde ovšem Arsenal podlehl Barceloně.
S 226 góly nejlepší střelec klubu začínal nenápadně deklarovat touhu po změně. Chtěl zkusit opravdu to nejlepší, co světový fotbal nabízí. Jenže v Arsenalu ho stále drželo pouto k "tátovi" Wengerovi, skvělí fanoušci a také pozice kapitánského vůdce, kterou si každým důležitým gólem, který rozhodl zápas, užíval. A tak opakující se "horké" spekulace o tom, kdy, kam a za kolik Henry přestoupí, stále nenacházely konečné vyústění, definitivní odpověď.
Přestup do Barcelony nebyl tím pravým
Stalo se tak před sezonou, která před měsícem skončila, a Henry za částku 16 milionů liber doplnil hvězdný komplet katalánského gigantu z Barcelony. Byl to přestup velký, evropská média vzrušeně avizovala spolupráci "fotbalového Olympu", který měli reprezentovat brazilský mág Ronaldinho, kamerunský sniper Samuel Eto'o, argentinský básník Lionel Messi, portugalský tvůrce Deco a... francouzský elegán Thierry Henry.
Jenže. Na Henryho snad dolehlo turínské deja vu. Trenér Frank Rijkaard jej stavěl na křídlo, tedy na pozici, kterou Henry neměl v oblibě už v době, kdy vyhořel v Juventusu. Navíc hvězdný soubor komplexně nešlapal, skončil v tabulce až na třetím místě. Obrovské zklamání ještě podpořil hlavní rival Real Madrid, který ovládl španělskou ligu suverénním způsobem. I proto se spekuluje, že Henry, jenž rozhodně nebyl stálou součástí základní sestavy, chce zpátky k "tátovi". K Arsénu Wengerovi.
Thierry Henry:
Celé jméno: Thierry Daniel Henry
Datum narození: 17. srpna 1977
Místo narození: Les Ulis, Paříž, Francie
Výška: 188 cm
Značka "HENRY": v roce 2006 obsadil Henry v žebříčku marketingové a komerční využitelnosti světových fotbalistů deváté místo. V současné době je například reklamní tváří Reeboku či Pepsi, společně s Rogerem Federerem a Tigerem Woodsem tvoří tým Gillete Champions.
Jen za reklamu si ročně vydělá v přepočtu bezmála 400 milionů korun. Je také jedním z nejaktivnějších fotbalistů, kteří bojují proti rasismu ve fotbalu.
Pět otázek pro Thierryho Henryho:
Při příležitosti právě probíhajícího šampionátu Euro 2008 přinášíme exkluzivní rozhovor s Thierrym Henrym spolu s jeho portréty od známého fotografa Rankina, jež rovněž exkluzivně poskytla značka Reebok.
Bavíte se s Arsénem Wengerem? Anglická média spekulovala, že váš vztah ochladl poté, co jste přestoupil do Barcelony...
Stále si s ním volám, bavíme se spolu. On na mě má stále svým způsobem vliv, diskutujeme. Je to člověk, se kterým budu komunikovat vždycky, je jedinečný.
Zdá se, že Arséne je váš fotbalový "otec", hodně vás naučil, vytáhl vás z bryndy, když jste paběrkoval v Juventusu. Čím to, že má takový cit - že dokáže najít zapadlé hráče? Nebyl jste to jen vy, ale třeba Patrick Viera, z něhož udělal hvězdu.
On neuvěřitelným způsobem dokáže působit na mladé hráče, navíc má nespecifikovatelné kouzlo najít hvězdy. Podívejte se, jak teď vypracoval v Arsenalu třeba Cesca Fabregase nebo Gäela Glichyho. Je to skvělý chlap, skvělý manažer. Dokázal zajet svůj systém - systém přestupů i herního stylu. Hrál jsem pod ním osm let a opět musím říct, že je to jeden z nejlepších trenérů, které jsem zažil. A proto jsem s ním stále v kontaktu.
Ve Španělsku se vám sezona příliš nepovedla. Hovořil jste s Wengerem o svém možném návratu do Anglie?
Nikoliv, další sezonu chci hrát v Barceloně.
Tam se potkáváte se světovými hvězdami. Jaké to je, nastupovat vedle takových hráčů, jako jsou Ronaldinho, Samuel Eto'o, Lionel Messi nebo třeba Carlos Puyol?
Každý má odlišný styl hry a to mě na nich baví. S míčem umí opravdu neuvěřitelné věci. Hra ve Španělsku je specifická a hrát s těmito skvělými hráči je jakési potvrzení toho, že opravdu patříte mezi fotbalové hvězdy.
Hrajete ve Španělsku, působil jste v Itálii, Anglii, Francii... Jaká liga vás nejvíce bavila?
To je strašně těžké říct. Každá ta soutěž má slabé i silné stránky, taktická specifika. Nejdůležitější věcí stále zůstává vstřelit více gólů než soupeř a záleží na vás, jak se přizpůsobíte charakteru té či oné soutěže.
