Čína podle tamních médií vyhodnotila jako největší hrozbu pro nadcházející olympiádu možný teroristický útok. Zároveň se obává nepokojů ze strany protičínských aktivistů, kteří svými protesty už několikrát zkomplikovali cestu štafetě s olympijskou pochodní.
Kvůli hrozbě terorismu vznikla statisícová armádní jednotka
Bezpečnostním přípravám sportovní megaakce věnují čínští organizátoři maximální pozornost. V rozpočtu si na to vyčlenili 300 milionů dolarů. Ve srovnání s minulými hrami v Aténách jde sice zhruba o šestinu z tehdejší sumy, což je ale dané i tím, že komunistický režim trvale disponuje velice početnými bezpečnostními složkami.
Vojáci i pekingští policisté už prošli speciálním výcvikem, aby byli schopni čelit nebezpečí teroristických útoků. V rámci Čínské lidové osvobozenecké armády vznikla protiteroristická jednotka o 100 tisících mužů, která má zajišťovat naléhavé záchranné operace i vzdušnou a námořní bezpečnost.
Mluvit anglicky v Pekingu se vyplatí, vědí to i taxikáři
Předolympijskou Čínou zmítají nepokoje, úřady je řeší "výhružkami"
Život v Pekingu připomíná s blížícím se zahájením OH vyhlášení výjimečného stavu. Kolem hlavních závodišť byly rozmístěny rakety země-vzduch, ve městě jsou stovky kontrolních stanovišť a dění v ulicích, z nichž zmizeli pouliční prodavači jídla a dalšího zboží, snímají tisíce kamer.
Policie už zatkla 82 osoby podezřelých z terorismu
Jeho obyvatelé čelí desítkám různých omezení. Poštou si nemohou posílat například ani mýdlo, v metru je čeká kontrola zavazadel. Zevrubné kontrole neuniknou veškeré zásilky směřující do olympijské vesnice a na sportoviště.
Minulý týden Čína oznámila, že policie v první polovině letošního roku zadržela na převážně muslimském území na západě země obývaném ujgurskou populací 82 osob podezřelých z plánování teroristických útoků během her. Úřady ale dosud žádné hmatatelné důkazy o terorismu nepřinesly. Její kritici naopak tvrdí, že Čína zneužívá hry jako záminku k represím proti vnitřnímu disentu.
Pokud jde terorismus, zapsaly se do historie zatím nejsmutněji OH v Mnichově v roce 1972. Během zákeřné akce palestinského komanda, nazvaného Černé září, bylo uneseno 11 Izraelců, a všichni zahynuli. Marný pokus policie o osvobození rukojmích a následnou krvavou přestřelku nepřežil také jeden z jejích příslušníků. Zemřelo i pět z osmi teroristů.
Poslední bombový útok se odehrál v roce 1996 bv Atlantě
Zatím poslední teroristický čin se udál na OH v Atlantě. V centru města, FBI označovaného za "nejbezpečnější místo světa", vybuchla 27. července 1996 bomba. Silná exploze si vyžádala dva lidské životy a 112 zraněných ze 40.000 lidí, kteří přišli do Olympijského parku sledovat koncert. Hlavní podezřelý, strážce Richard Jewell, byl později zproštěn obvinění a odškodněn, viníka se vypátrat nepodařilo.
V hledáčku atentátníků nebyly jen Mnichov a Atlanta. V Barceloně 1992 panovaly obavy z baskických separatistů ETA, kteří prohlásili olympiádu za "cenný vojenský cíl". Pět měsíců před hrami 2000 byli v novozélandském Aucklandu zatčeni tři Afghánci, kteří prý byli ve spojení s Usámou bin Ládinem a připravovali útok na malý jaderný reaktor na jihu Sydney.
Organizace al-Káida a její hlava bin Ládin jsou noční můrou současného světa. Šéf mezinárodní policejní agentury Interpol Ronald Noble v dubnu varoval, že v době konání OH v Pekingu reálně hrozí teroristický útok právě z této strany.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist