Všichni jedou do Varů. Za tancem, koktejly, golfem, tenisem - a taky za filmem. Tedy všichni nejedou. Někdo musí zůstat, aby ti, co se šťastně unavení vrátí z "velkého varského mejdanu", mohli v klidu doma spočinout na otomanu.
Ochránci rodinných krbů budou během festivalu odkázáni na televizi, která i letos chystá Festivalové vteřiny. Těšíme se - jistěže všichni - na usměvavého Marka Ebena, který mile vyzpovídá důležité celebrity, premiéra, scenáristu, velkého De Nira, malého Jirku Mádla a tak.
Vteřiny musí být rychlé a vtipné, jsou to přece jen vteřiny, jinak to ani nejde. O filmech se toho mnoho neřekne, ale zato před obrazovkou můžeme my, doma zapomenutí, sdílet pocit hvězdného veselí. A možná, že trochu toho stříbrného prachu sklouzne z Markových ramen i na nás.
Veřejnoprávní televize už nějaký ten pátek bere Vary především jako příležitost k lovení hvězd a hvězdiček, na filmy už není čas. Proč, to loni vysvětlil šéf kultury na ČT Otakar Svoboda, podle nějž vlastně nebylo na co se dívat. Viděl jen dva soutěžní filmy, svěřil se obrazovce, a ten druhý ani do půlky nedokoukal. Slabota.
Jenom zlý člověk by panu Otakarovi nepřál, aby to letos vyšlo lépe. Aspoň tři filmy - palečky do pěsti. Čeští kulturtrégři se přece nesmějí nudit někde na koktejlech a parties.
Tento text vyšel také v Hospodářských novinách ve sloupku Epilog Petra Fischera
