Kolik si loni vydělali manažeři v podnikatelské sféře?

Z výsledků tohoto statistického šetření je v následujícím příspěvku zpracováno několik výstupů, které se týkají mezd manažerů firem podnikatelské sféry národního hospodářství ČR. Jedná se především o srovnání manažerských výdělků podle jednotlivých úrovní řízení, srovnání mezd na konkrétních manažerských pozicích, podle jednotlivých odvětví ekonomické činnosti, podle organizací s různým typem vlastnictví a podle pohlaví manažerů. Předkládané údaje vycházejí ze mzdových a personálních údajů od 43 tisíc manažerů v různých pozicích ze všech odvětví a regionů podnikatelského sektoru národního hospodářství ČR.

MZDY MANAŽERŮ NĚKOLIKRÁT VYŠŠÍ NEŽ VÝDĚLKY SPECIALISTŮ

Průměrná roční hrubá mzda všech manažerů z výběrového souboru pro šetření ISPV byla v roce 2007 zjištěna ve výši 741 tisíc Kč. Jedná se o průměr za řídicí zaměstnance organizací podnikatelské sféry, tj. organizací státních i v soukromém vlastnictví o velikosti s 10 a více zaměstnanci.

Rozdíly manažerských mezd podle úrovní řízení organizací vykazují následující údaje:

I. úroveň - generální ředitelé, ředitelé a vedoucí velkých organizací: 1 957 tis. Kč,

II. úroveň - odborní ředitelé, náměstci, vedoucí závodů a provozů: 1 255 tis. Kč,

III. úroveň - vedoucí jim podřízených velkých útvarů: 617 tis. Kč.

Mzdy sledované u generálních ředitelů byly 6,6 krát, u odborných ředitelů 4,2 krát a u vedoucích útvarů 2,1 krát vyšší než mzda průměrného zaměstnance podnikatelské sféry v ČR, který pracoval bez absence po celý rok.

Uvedené průměry jsou však jen statistickým shrnutím konkrétních příjmů jednotlivých řídicích zaměstnanců, které ležely ve velmi širokém mzdovém pásmu od 200 tis. do 4 mil. Kč za rok.

Manažerské mzdy můžeme porovnat s ročními hrubými mzdami ostatních skupin profesí v podnikatelské sféře, například:

Programátoři: 557 tis. Kč,

Lékaři, ordináři (kromě zubních lékařů): 478 tis. Kč,

Vědeckopedagogičtí pracovníci: 457 tis. Kč,

Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů: 317 tis. Kč,

Pracovníci na úseku účetnictví, financí, daní, apod.: 513 tis. Kč,

Stavební technici: 400 tis. Kč,

Odborné sekretářky, sekretáři: 313 tis. Kč,

Zedníci, kameníci, omítkáři: 242 tis. Kč,

Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci: 266 tis. Kč,

Pomocníci a uklízeči: 140 tis. Kč.

V odměňování obecně platí, že diferenciace mezd klesá s úrovní řízení. U generálních ředitelů velkých organizací je devátý decil devítinásobkem prvního decilu. Zatímco celkový průměr zde dosáhl 1 957 tis. Kč/rok, pak desetina ředitelů získala méně než 441 tis. Kč a naopak desetina více než 4,0 mil. Kč za rok. U odborných ředitelů (náměstků) ze druhé úrovně řízení byl poměr decilů 5,7 a u vedoucích útvarů na třetí úrovni pouze 5,1.

Výrazné rozdíly hrubých mezd byly dány typem funkce a oblastí, kterou manažer řídí. Na úrovni odborných ředitelů a náměstků dosáhli nejvyšších výdělků zaměstnanci, kteří řídí obchodní a ekonomické činnosti firem, u vedoucích útvarů na tom byli z hlediska mzdy nejlépe řídicí zaměstnanci v oblasti informačních technologií.

U jednotlivých funkcí se liší struktura příjmů. Na diagramu 1 je uveden podíl jednotlivých mzdových složek na celkové hrubé mzdě za všechny manažery. Více než 76 % výdělku tvoří fixní mzda včetně náhrad mezd, zbytek jsou mimotarifní mzdové složky. Podíl těchto "motivačních" složek se zvyšuje s růstem úrovně funkce v hierarchii řízení. Zatímco u vedoucích útvarů činí 21 %, u jejich nadřízených odborných ředitelů cca 27 % a u generálních ředitelů 29 %.

ODVĚTVÍ PODMIŇUJE VÝŠI MEZD

Odvětví patří k nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují výši mezd manažerů. Rozdíly mezi výdělky manažerů různých odvětvích patří k největším. Nejvyšší ocenění manažerů bylo zjištěno v odvětví finanční zprostředkování (roční mzda v průměru 1 742 tis. Kč/rok), které patří k odvětvím s tradičně vysokými manažerskými výdělky. Naopak nejmenší mzdy vykazují v průměru manažeři odvětví obchodu, opravy motorových vozidel (451 tis. Kč/rok). Nejlépe placení generální ředitelé byli zaznamenáni v odvětví doprava, skladování a spoje (3 826 tis. Kč/rok) a v odvětví výroba a rozvod energií (3 234 tis. Kč/rok). Manažeři nejvyšší úrovně s nejnižšími mzdovými příjmy byli zjištěni v odvětví obchodu, opravy motorových vozidel (1 596 tis. Kč/rok). Ohodnocení práce odborných ředitelů (náměstků) je nejvyšší v odvětví finanční zprostředkování (roční mzda v průměru 1 890 tis. Kč/rok), nejméně si vydělají odborní ředitelé (náměstci) v odvětví zemědělství, myslivost a lesnictví (662 tis. Kč/rok). Vedoucí odborných útvarů jsou nejlépe placeni v odvětví finanční zprostředkování (mzda v průměru 1 356 tis. Kč/rok), nejméně v odvětví obchodu, opravy motorových vozidel (401 tis. Kč/rok).

MZDY ZÁVISÍ NA VELIKOSTI ŘÍZENÉ ORGANIZACE

Výše mezd manažerů je poměrně významně závislá i na velikosti organizace, ve které jsou manažeři zaměstnáni. Nejvyšší mzdové ohodnocení v průměru u všech manažerů bylo v roce 2007 zaznamenáno mezi manažery, kteří byli zaměstnáni ve firmách s 1000 až 3000 zaměstnanci (857 tis. Kč/rok). Nejmenší mzdové příjmy v průměru byly zjištěny u manažerů nejmenších a největších organizací (622 tis. Kč/rok). Ve srovnání s průměrnou roční hrubou mzdou všech manažerů z výběrového souboru byly zaznamenány nadprůměrné mzdy manažerů u organizací 100 až 1 000 zaměstnanců. Nejvyšší výdělky generálních ředitelů byly zjištěny u subjektů podnikatelského sektoru o velikosti 3 000 až 5 000 zaměstnanců (3 807 tis. Kč/rok). Naopak nejméně si vydělali manažeři menších subjektů, a to 1 068 tis. Kč/rok v organizacích 25 až 100 zaměstnanců. Nadprůměrné výdělky byly zaznamenány u vrcholových manažerů zejména velkých organizací podnikatelského sektoru. Odborní ředitelé (náměstci) jsou nejlépe odměňováni ve velkých organizacích. Například ve firmě se 3 000 až 5 000 zaměstnanci jejich průměrné mzdy byly zjištěny na úrovni 2 272 tis. Kč/rok. Naopak nejméně odměňují manažery střední úrovně nejmenší organizace s 10 až 24 zaměstnanci (656 tis. Kč/rok). Vedoucí odborných útvarů si nejvíce vydělají v organizacích podnikatelského sektoru s 1 000 až 3 000 zaměstnanci (717 tis. Kč/rok). Nejmenší firmy s 10 až 25 zaměstnanci odměňují manažery nejnižší úrovně nejméně (475 tis. Kč/rok).

STRUKTURA VLASTNICTVÍ ORGANIZACE VS. MZDY

Neméně významným činitelem, od něhož se odvíjí výše mzdového ohodnocení manažerů, je struktura vlastnictví subjektů podnikatelského sektoru. Celkově byly nejnižší mzdy manažerů zaznamenány v organizacích plně vlastněných státem (krajem, městem nebo obcí). V nich zaměstnaný manažer v průměru pobírá za svoji práci 646 tis. Kč za rok. Nejvyšší průměrné manažerské mzdy byly sledovány v organizacích se společným soukromým a státním vlastnictvím s většinovým soukromým podílem. V uvedených organizacích manažeři v průměru dosahují objemu ročních mezd ve výši 856 tis. Kč. Nejvyšší mzdy vrcholových manažerů z hlediska vlastnictví byly zjištěny v organizacích se společným soukromým a státním vlastnictvím s převažujícím státním podílem a jejich roční objem činil 3 771 tis. Kč.

Nejméně byli hodnoceni generální ředitelé v soukromých organizacích podnikatelského sektoru s ročním objemem vydělaných mezd ve výši 1 894 tis. Kč. Nejvyšší mzdy odborných ředitelů (náměstků) vykázaly organizace s vlastnictvím s většinovým podílem státu ve výši 1 480 Kč/rok. Nejnižší výdělky odborných ředitelů (náměstků) byly zjištěny v organizacích plně vlastněných státem, a to na úrovni 1 148 tis. Kč za rok.

OSTATNÍ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA MZDY MANAŽERŮ

Mimo výše uvedené nejvýznamnější vlivy je nutno počítat také s rozdíly mezi regiony. Průměrné mzdy manažerů v Praze a ve Středočeském kraji převyšovaly průměrnou mzdu všech manažerů v podnikatelské sféře. U ostatních krajů byly průměrné mzdy manažerů pod průměrem organizací podnikatelského sektoru. Zatímco nejvyšší mzdy vrcholových manažerů byly zjištěny v Praze a ve Středočeském kraji, nejnižších dosáhli ředitelé v Jihočeském kraji. Nejvyšší mzdové příjmy u odborných ředitelů (náměstků) byly zaznamenány u podnikatelských organizací v Praze a Ústeckém kraji. Nejvyšší mzdy vedoucích odborných útvarů byly zaznamenány v pražském a středočeském regionu.

Mzdy manažerů jsou rozdílné i z hlediska pohlaví. Zatímco průměrné mzdy mužů na řídicích funkcích dosahují ročního objemu 873 tis. Kč, mzdy žen v obdobných pozicích jsou v průměru zaznamenány na úrovni 454 tis. Kč/rok. Podobná situace ve mzdách mužů a žen v managementu je i z pohledu jednotlivých řídicích úrovní. Mzdy žen na každém stupni řízení nedosahovaly ani průměrných mzdových hodnot příslušné úrovně řízení. Naopak mzdy mužů v řídicích pozicích průměrné mzdové hodnoty vždy převyšovaly.

Porovnáme-li závěrem dynamiku manažerských mezd z roku 2007 s rokem 2006, lze konstatovat, že mzdy manažerů rostou rychleji než mzdy ostatních zaměstnanců. Ve srovnání s rokem 2006 došlo k nárůstu průměrných hrubých ročních mezd všech sledovaných manažerů podnikatelských organizacích v průměru o 11 %. Nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenán u vedoucích odborných útvarů, který činil 13 %. Jejich nadřízeným odborným ředitelům (náměstkům) se zvýšení mezd dotklo na úrovni 4 %.

Roman Pavelka

Trexima spol. s r. o., Zlín