Pro někoho může být tato otázka velice banální. Vždyť různá rozhodnutí děláme všichni každý den. Ať už menšího či většího významu, některá si dokonce ani neuvědomujeme. Takže bychom si mohli říct, že rozhodovat se umíme, že je to v podstatě naší přirozeností. Pokud jste však jedním z řad generálních ředitelů či výkonných manažerů menších či větších firem, určitě si jako já čím dál častěji uvědomujete, že dobře se rozhodovat, respektive řídit a vést celou společnost je alfou a omegou úspěchu či porážky.
Takový post generálního ředitele, či vrcholového manažera může být na první pohled záviděníhodný. Nese s sebou úspěch, sebevědomí, spokojenost, významné postavení, společenskou prestiž, uznání. Dala by se zde krásně použít filmová parafráze: „jednoduše samá pozitiva a sociální jistoty".
Řekněme si ale upřímně, kolik z nás vidí i tu druhou, „reálnou" stranu? Ta s sebou totiž nese mimo jiné nepředstavitelnou zodpovědnost. Zodpovědnost za všechny zaměstnance, mnohdy tisíce i více, za zákazníky, různé obchodní partnery, leckdy i za celou společnost. To už tak lákavé není, že?
Cílem všech CEO je snaha činit pokud možno jen správná rozhodnutí, která přinesou prospěch všem. Bohužel ne každé rozhodnutí je však tím nejlepším, nebo nepadne na tu správnou půdu. Nedávno jsme v IBM provedli globální průzkum mezi více než 1100 generálními řediteli, na základě kterého byla zpracována studie „IBM Global CEO Study". Ta přinesla několik zajímavých poznání. Rozhodnutí generálních ředitelů jsou opravdu zásadní, ale ne každý z dotázaných umí učinit správné rozhodnutí ve správnou chvíli a reagovat tak na požadované změny. Proto se začínají tvořit mezi podniky zásadní rozdíly.
Taky jste ještě nikdy neslyšeli pojem „informační všežravec" nebo „sociálně orientovaný zákazník"? Jsou to totiž dva nově „objevené druhy" zákazníků vyplývající z naší studie, kteří posunují všem dodavatelům zboží a služeb laťku stále výše. Informační všežravec se například vehementně dožaduje nejrůznějších informací, je aktivní, komunikuje s firmou. Mohl by být zdánlivě na „obtíž", ale právě díky takovému zákazníkovi má firma přímou vazbu na potřeby a přání zákazníků a může včas zachytit nové trendy a příležitosti na trhu. Oproti tomu sociálně orientovaný zákazník je „sociálně uvědomělý" a vyžaduje takový přístup i od firem. Nekompromisně pak před uskutečněným nákupem hodnotí sociální zodpovědnost firmy a její konkrétní činy v této oblasti.
Otázkou je, jak rychle dokážou jednotliví CEO a jejich management reagovat na tyto nové typy svých zákazníků? Jak je vidět, vrcholoví manažeři to rozhodně nemají jednoduché. Musí se potýkat s řadou nových trendů a výzev a být neustále připraveni k pružné reakci na změny. Břemeno odpovědnosti se neustále zvětšuje, ale to je asi úděl všech vysoce postavených představitelů firem.
Vladek Šlezingr
Partner, Country Leader Czech Republic
IBM Global Business Services
