Letce po 85 letech nevítal král, ale československá pilotka

Dvě česká historická letadla z 20. let minulého století v úterý přistála v belgickém Grimbergenu. Šťastně tak dorazila do cíle cesty, která zčásti kopírovala trasu závodu o cenu belgického krále z roku 1923. Replika slavného stroje Avia BH 5 s původním pětiválcovým motorem dosedla na travnatou plochu malého letiště nedaleko Bruselu pětaosmdesát let poté, co ji v závodě pilotoval vítězný Zdeněk Lhota.

Tento týden seděl uvnitř Milan Mikulecký z Historické letky republiky Československé. "Přistání s tímhle typem letadla je samozřejmě trošku odlišné od těch současných. Je to ale stroprocentně spolehlivý stroj," pochvaloval si po přistání.

Na zhruba 750 kilometrů dlouhé cestě doprovodil jeho letoun ještě model Avia BH 1, který byl v době vzniku mimořádně technicky vyspělý a bylo na něm možné předvádět i základní prvky letecké akrobacie.

Delší trasa kvůli bezpečnosti

Obě letadla vzlétla minulou sobotu z letiště v pražských Letňanech, celou trasu tak urazila za čtyři dny. Let z Prahy do Bruselu trval leteckým nadšencům déle než jejich předchůdci Lhotovi. Oproti původní trase, kterou v roce 1923 absolvoval Zdeněk Lhota a z rukou belgického krále a nadšeného letce Alberta I. pak převzal první cenu, byla ta současná delší o zhruba 280 kilometrů.

"Snažíme se vyhýbat omezeným prostorům, prostorům okolo velkých letišť, snažíme se vyhýbat velkým městům, velkým lesům, velkým vodním plochám," vysvětlil Mikulecký změnu trasy, která se tak prodloužila na 750 kilometrů. Obě letadla musela totiž mít možnost kdykoliv nouzově přistát.

Nejdramatičtější situace podle Mikuleckého nastala v pondělí před německo-belgickou hranicí, kdy se museli vrátit kvůli nepřízni počasí. "Vzhledem k tomu, že již stouply teploty, se nám dlouho nedařilo nastartovat motor," uvedl Mikulecký. "Vybrakovali jsme lednici místní restaurace, sebrali jsme všechny zásoby ledu a tím jsme motor uchladili natolik, že jsme mohli nastartovat," vyprávěl o příhodě z Německa. Když přelétli místo, kde otáčeli, zjistili, že to je krajina plná lesů a vysokých kopců a jezer, kde by přistávat mohli jen obtížně.

Během příletu do Belgie na letce již podobné nástrahy nečíhaly. Nicméně je to prý velmi špatné místo pro nouzové přistání. "Belgie na rozdíl od Německa je neuvěřitelně zastavěná, není tu místo, kde by nebyl les, vesnice nebo železnice," vysvětlil Mikulecký.

Setkání s pilotkou

Marcel Sezemský, který pilotoval Avii BH 1, uvedl, že z hlediska navigace je belgická krajina nepřehledná, protože v porovnání s tou českou je dost stereotypní. Stroje Sezemského a Mikuleckého na cestě doprovázelo letadlo Cessna, které bylo v kontaktu s řízeními letového provozu a s jednotlivými vojenskými prostory, protože oba piloti by s nimi ze svých letadel komunikovat nemohli.

Letadla v cíli cesty vítaly desítky lidí, především novinářů a leteckých nadšenců. "Ve dvacátých letech byli Belgičané těmito letadly naprosto uchváceni. Armáda tehdy objednala 44 Avií BH 5, z nichž pět bylo postaveno v Československu a zbytek v Belgii," řekl novinářům Frans Van Humbeek ze zájmového spolku Hangar Flying.

Na letiště v Grimbergenu dorazila i sedmaosmdesátiletá bývalá československá pilotka Julinka Lišková, která ve třicátých letech odešla z Československa do Belgie. "Létala jsem v roce 1937 na belgickém letadle Stampe SV.4. Pro mě je to (přistání historických letounů) památka na létání před válkou. Jsem ráda, že jsem mohla přijít," uvedla Lišková s tím, že byla ve své době údajně jedinou civilní pilotkou v Belgii.

red/ČTK, foto: HN - Václav Vašků