- "Bývalí funkcionáři Sokola se začali hlásit o svá práva a proběhlo několik jednání s příslušnými orgány ČSTV, kde se jednalo hlavně o tělovýchovných zařízeních, tedy o tělocvičnách, sportovištích a halách. Vznikl přípravný výbor Sokola, ale než mohla být tato jednání dovedena do konce, tak přišla invaze a Sokol byl přinucen ukončit svou činnost. Sokolové se také ve slavnostních krojích zúčastnili Prvního máje a v průvodu velmi zaujali promoskevské agenty, takže Brežněv už 4. května v Moskvě křičel na Dubčeka, kde že vzali Sokolové své kroje, kdo jim na to dal peníze a že jsou agenti Západu."
(Herbert Brynda: Pražské jaro a probuzení občanské společnosti.)
- "Nové vedení ČSTV a ČSOV, v prosinci 1967 byl předsedou ČSOV zvolen Emanuel Bosák - navrhlo podat kandidaturu na uspořádání XXII. olympijských her 1980 v Praze. Návrh kandidatury měl v naší veřejnosti značný ohlas. Vznikl přípravný výbor a byla zahájena příprava podkladů. Spontánně se zrodil olympijský fond (později v dobách normalizace se rozplynul v prostředcích ČSTV), nebývale vzrostl zájem o olympijské hnutí.
Okupace Československa armádami pěti "spřátelených států" v srpnu 1968 však zmařila všechny politické i sportovní naděje. Generální sekretář ČSOV F. Kroutil sice apeloval telegramem na MOV, aby zabránil účasti agresorů na olympijských hrách v Mexiku, ale nezájem velmocí něco řešit vedl i MOV k opatrnému postupu. Nakonec se po chvíli váhání rozhodlo pro účast na hrách XIX. olympiády v Mexiku i vedení ČSOV."
(František Kolář, Josef Dovalil a kol.: Olympismus.)
- "Uvolněnější atmosféra se projevila i tím, že Alexander Dubček uspořádal recepci pro úspěšné olympioniky a prezident Ludvík Svoboda zase nedlouho po svém zvolení pozval na Pražský hrad delegaci ÚV ČSTV. Jelikož představitelé tělesné výchovy nebývali příliš častými hosty na Pražském hradě, dokumentuje přístup vysokých státních představitelů skutečnost, že ve společnosti docházelo k obratu."
(Jiří Kössl: Dokumentace k dějinám českého olympismu.)
