Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr eurozóny

Zaměstnanost

Předběžné výsledky za 2. čtvrtletí 2008 potvrzují růst celkové zaměstnanosti, když se průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, zvýšil proti 1. čtvrtletí roku 2008 o 15,6 tis. osob, tj. o 0,3 %. Pokračoval tak příznivý trend z minulých čtvrtletí, došlo však ke zpomalení intenzity růstu zaměstnanosti. Ve srovnání s minulým čtvrtletím byl celkový přírůstek počtu zaměstnaných téměř poloviční.

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl za 2. čtvrtletí v průměru celkem 5 003,3 tis., tj. o 89,4 tis. více než ve 2. čtvrtletí roku 2007 a meziročně výrazně vzrostl o 1,8 %. Převážná část byla zaměstnána na plný úvazek, podíl částečných úvazků (5,0 % v civilním sektoru) patří k nejnižším v Evropě. Nejvyšší relativní přírůstky počtu zaměstnaných byly vedle krajů s dlouhodobě nejnižší mírou nezaměstnanosti v ČR, tedy v Praze (meziroční nárůst o 2,2 %), Jihočeském (2,1 %) a Středočeském kraji (3,0 %), také v krajích naopak s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti, konkrétně v Ústeckém (2,8 %) a Moravskoslezském kraji (2,5 %).

Počet zaměstnanců se zvýšil proti 2. čtvrtletí 2007 o 79,2 tis. na 4 183,6 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 83,6 %. Počet členů produkčních družstev se dále snížil o 2,7 tis. na 11,7 tis. osob. Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků se proti srovnatelnému období roku 2007 zvýšil o 14,1 tis. na 807,9 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti se proti minulému roku nepatrně snížil na 16,1 %. Klesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 9,1 tis. na 176,9 tis., zatímco počet podnikatelů bez zaměstnanců se naopak zvýšil o 23,0 tis. na 601,0 tis. Počet pomáhajících rodinných příslušníků se proti minulému roku významně nezměnil. Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci celé EU ke státům s vysokým podílem podnikatelů.

Růst celkové zaměstnanosti se projevil především v sekundárním sektoru (průmysl včetně stavebnictví), kde přírůstek počtu pracujících (o 63,0 tis. proti minulému roku) byl nadále podstatně vyšší než v celém terciárním sektoru (všechna odvětví služeb vč. dopravy - přírůstek o 42,8 tis.). Nadále pokračoval odliv počtu pracujících osob z primárního sektoru (zemědělství včetně rybolovu, myslivost a lesnictví), a to o 15,8 tis. osob. Nejvyšší nárůst počtu zaměstnaných osob byl ve zpracovatelském průmyslu (o 37,1 tis.), přičemž podíl pracujících v této kategorii odvětví (28,6 %) zůstává v ČR nejvyšší ze všech zemí EU.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) dosáhla 66,6 % a ve srovnání s 2. čtvrtletím 2007 vzrostla o 0,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,8 procentního bodu na 75,3 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,3 procentního bodu na 57,8 %.

Nárůst počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním byl provázen i přírůstkem počtu druhých zaměstnání (o 9,4 tis. ve srovnání s 2. čtvrtletím 2007 na 87,7 tis). Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců (48,4 tis.).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)1), očištěný od sezónních vlivů, se proti 1. čtvrtletí roku 2008 snížil o 10,4 tis. (bez očištění od sezónních vlivů o 24,4 tis.). Pokles nezaměstnanosti mezi 1. a 2. čtvrtletím roku 2008 je daný především obecně lepšími podmínkami pro získání práce v jarních a letních měsících než celkovým zlepšením na trhu práce. K významnému poklesu nezaměstnanosti již také nedochází vzhledem k dosažené nízké úrovni nezaměstnanosti.

Počet nezaměstnaných osob dosáhl 220,1 tis. (z toho 117,9 tis. žen), což je nejnižší úroveň od konce roku 1996. V porovnání s 2. čtvrtletím roku 2007 se celkový počet nezaměstnaných snížil o 54,4 tis. a meziročně poklesl skoro o pětinu (pokles 19,8 %). Meziroční pokles nezaměstnanosti se projevil více v ženské složce populace (o 30,7 tis.) než v mužské složce populace (o 23,8 tis.).

Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se snížil proti 2. čtvrtletí 2007 o 37,9 tis. na 112,5 tis. a jejich podíl nepatrně převýšil polovinu všech nezaměstnaných (51,1 %). Ve srovnání s EU patří Česká republika nadále mezi státy s vysokým podílem osob dlouhodobě nezaměstnaných. Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním (64,7 % všech nezaměstnaných se základním vzděláním), ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je to téměř polovina všech nezaměstnaných (49,2 %).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (ve věkové skupině 15-64letých) dosáhla 4,3 %, což je nejnižší úroveň od konce roku 1996. Proti 2. čtvrtletí 2007 se snížila o 1,1 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU nebo průměr za země eurozóny.

Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, tendence vývoje obou měr však byla obdobná. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 2. čtvrtletí hodnoty 5,2 %, tj. o 1,5 procentního bodu méně než před rokem.

Regionální míra nezaměstnanosti (věkové vymezení 15letých a starších) se pohybovala od 1,8 % v kraji Hl. m. Praha do 7,6 % v Moravskoslezském kraji. Snížení míry nezaměstnanosti ve srovnání s 2. čtvrtletím 2007 se projevilo ve všech krajích republiky, nejvíce v Ústeckém kraji, ve kterém stále přetrvává vysoká nezaměstnanost. V posledním půlroce již nedochází k tak významnému snižování úrovně nezaměstnanosti v krajích s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti.

Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (2,7 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (18,4 %) a průměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (4,3 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí roku 2008 činil jejich počet 191,9 tis., tj. o 22,8 tis. méně než ve stejném období roku 2007. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (62,9 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25-34letých (celkem 40,2 tis.) vyplývá hlavně ze zájmu žen, které jsou na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, o své pracovní uplatnění.

Počet zájemců o zaměstnání je vysoký ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50-54 let je to 16,1 tis. a ve skupině 55-59 let 17,6 tis. Ve skupině 50-54 let se jedná především o invalidní důchodce a ve skupině 55-59 let o osoby v invalidním, řádném starobním a částečném důchodu. Ve skupině šedesátiletých a starších to bylo 28,8 tis., když rozhodující částí zájemců o práci jsou starobní důchodci.

Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit pouze 36,6 tis., tj. necelá pětina z celé skupiny.

Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 2. čtvrtletí 2008

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 15,8 tis. na 164,7 tis. osob a činila pouze 3,3 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Naproti tomu počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se podstatně zvýšil o 63,0 tis. na 2 031,0 tis., tj. 40,6 % celkové zaměstnanosti. Celkový přírůstek v tomto sektoru tak výrazně převýšil přírůstek pracujících v celém terciárním sektoru (42,8 tis.). Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 37,1 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupinách výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely (o 10,7 tis.), výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla (o 7,3 tis.), výroba elektrických zařízení jinde neuvedených (o 5,5 tis.) a výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů (o 5,4 tis.). Přírůstek zaměstnanosti ve stavebnictví (o 21,4 tis.) se projevil zejména ve skupině pozemní a inženýrské stavitelství (o 11,8 tis.) a na úseku stavební montážní práce (o 6,9 tis.).1)

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 42,8 tis. na 2 807,3 tis. (56,1 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 30,4 tis.), ve finančním zprostředkování (o 17,6 tis.), v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 14,8 tis.) a v odvětví dopravy, skladování a spojů (o 10,2 tis.).
V kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží se projevil růst především ve velkoobchodu s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem (o 8,1 tis.), v ostatním velkoobchodu (o 5,4 tis.) a maloobchodu s potravinami (o 4,3 tis.). Ve finančním zprostředkování vzrostla nejvíce zaměstnanost v peněžním zprostředkování (o 12,2 tis.) a v oblasti nemovitostí to byly různé podnikatelské činnosti jinde neuvedené (o 4,5 tis.). V rámci kategorie odvětví dopravy, skladování a spojů se zvýšil počet pracujících především na úseku telekomunikací (o 5,1 tis.) a ostatních činností souvisejících s dopravou (o 4,3 tis.).
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii zdravotní a sociální péče a veterinárních činností (-15,1 tis.), která byla způsobena zejména poklesem počtu pracujících ve skupině činností souvisejících se zdravotní péčí (-21,7 tis.). Celkové snížení počtu pracujících ve vzdělávání o 13,6 tis. se projevilo především ve středním vzdělání (-11,5 tis.) a v předškolní výchově a základním vzdělání (- 8,9 tis.). Při hodnocení uvedených dat je třeba brát v úvahu, že diference proti údajům podnikové statistiky vyplývají mj. z toho, že pojetí zaměstnanců ve výběrovém šetření má obecnější charakter a bezprostředně se nevztahuje k tzv. evidenčnímu počtu pracovníků.

Nárůst celkového počtu podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků o 14,1 tis. se projevil především ve stavebnictví (o 15,5 tis.) a v obchodu (o 8,7 tis.). Ve stavebnictví byl meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků nejvyšší na úseku pozemní a inženýrské stavebnictví (o 6,8 tis.) a na úseku stavební montážní práce (o 5,2 tis.). Jedná se především o pracující na vlastní účet, tedy podnikatele bez zaměstnanců. V kategorii obchodu byl růst počtu podnikatelů nejvyšší v ostatním velkoobchodu.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,6 p.b. na 66,6 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 0,8 bodu na 75,3 %), u žen se zvýšila o 0,3 p.b. na 57,8 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých let a v polovině sedmdesátých let a dále zvyšování zákonné hranice pro získání nároku na starobní důchod.

Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 4. čtvrtletí 2007, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států a poprvé se dostala i nad úroveň zemí původní patnáctky. Přitom však míra zaměstnanosti žen je v naší republice nižší než v EU 15 a nedosahuje ani průměru za všech 27 členských zemí EU.

Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 4. čtvrtletí minulého roku 77,4 %), na druhé straně v některých zemích byla nižší než 60%, když např. v Maďarsku dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 pouze 57,1 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je však podstatně nižší.

Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě, v Polsku, Lucembursku, Slovinsku, Itálii a Maďarsku dosahovala nebo se pohybovala těsně nad úrovní 30 %. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici již překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy.

V ČR může být dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině komplikované zejména z důvodu nižší míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je stále pod průměrem EU 15, ale i EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech tato míra dále poroste hlavně v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu. To potvrzuje razantní vzestup míry zaměstnanosti žen v této věkové skupině v ČR o dva procentní body za rok.
Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Stejně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 4. čtvrtletí 2007 29,0 % celkové zaměstnanosti. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o téměř 11 p.b. vyšší než v EU 27 a o 12 p.b. vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14,5 p.b.), ale také v EU 27 (o více než 11 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie zdravotní a sociální péče a kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti.

Rozdíly mezi členskými zeměmi z hlediska odvětvové struktury jsou mimořádně velké. V České republice pracuje např. 4 x více osob ve zpracovatelském průmyslu než v oblasti zdravotní a sociální péče, ale v řadě zemí, zejména severských, je situace podstatně odlišná. Ve čtyřech zemích dokonce pracovalo více osob ve zdravotní a sociální péči než v celém zpracovatelském průmyslu (Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko).
Česká republika patří mezi země s nadprůměrným podílem podnikatelů na celkové zaměstnanosti. Ve 4. čtvrtletí 2007 dosáhl podíl zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet (ale bez pomáhajících rodinných příslušníků) v naší republice 15,5 % všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, zatímco v úhrnu za všechny členské země EU to bylo 14,9 % a v zemích původní patnáctky jen 14,5 %. Vyšší podíl než v ČR vykazovalo pouze pět středomořských států vč. Portugalska, ve kterých však hraje velkou roli individuální podnikání v oblasti zemědělství a v činnostech spojených s cestovním ruchem (obchod, nemovitosti a pronájem) a navíc Irsko. Nejvyšší podnikatelů je dlouhodobě v Rumunsku a Polsku, což vyplývá ze zvláště vysokého podílu sebezaměstnaných pracujících v zemědělství.
Z hlediska podílu podnikatelského sektoru na zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích je pro ČR charakteristický
- spolu se Slovenskem nejnižší podíl podnikatelů v primárním sektoru
- po UK druhý nejvyšší podíl podnikatelů ve stavebnictví, zejména pracujících na vlastní účet, v rámci celé EU
- daleko nejvyšší zastoupení podnikatelů na celkové zaměstnanosti ve finančním zprostředkování
- třetí nejvyšší podíl podnikatelů v kategorii nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti
- jeden z nejvyšších podílů podnikatelů na zaměstnanosti v kategorii ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Za pozornost stojí skutečnost, že při vysokém podílu podnikatelů na počtu pracujících v řadě odvětví služeb se Česká republika vyznačuje stále podprůměrnou celkovou zaměstnaností v terciárním sektoru.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně zvýšila s výjimkou Libereckého a Karlovarského kraje ve všech ostatních krajích, nejvíce ve Středočeském kraji, v Praze a v Moravskoslezském kraji. Výrazně stoupla i v Plzeňském a Ústeckém kraji.
V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,0 % všech osob. Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 248,1 tis. osob, převážně žen (185,1 tis.).
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 4. čtvrtletí minulého roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších pěti zemích se podíl zkrácených úvazků blížil nebo přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Nizozemsko je také jedna z mála zemí, kde podíl pracujících na částečný úvazek meziročně dále vzrostl, zatímco ve většině zemí EU je patrný přesun ve prospěch plných úvazků.

Průměrný počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 39,7 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 40,7 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 48,4 hod., zaměstnanci na plný úvazek 39,2 hod. a členové produkčních družstev 38,0 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů, tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 44,7 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (35,3 hod.).

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí 2008 celkem 220,1 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2007 se snížil o 54,5 tis., tj. o pětinu. Počet nezaměstnaných se snížil ve všech pětiletých skupinách produktivního věku, nejvíce ve skupině 25-29 let (o 11,7 tis.), ve skupině 50-54letých (o 9,1 tis.) a ve skupině 40-44 let (o 8,8 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 102,2 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (117,9 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 23,8 tis., počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 30,7 tis.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl celkem o 37,9 tis. (o čtvrtinu) a tento pokles byl relativně rychlejší než tempo snižování celkové nezaměstnanosti.

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 11,6 % na 65,8 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 29,2 % na 91,0 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 15,9 % na 52,4 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků se zvýšil o 17,4 % na 10,8 tis., ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami trvale výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, nejvíce v Ústeckém a kraji, ve kterém míra nezaměstnanosti již klesla pod úroveň Moravskoslezského kraje.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64letých osob podle ILO. Ta se proti 2. čtvrtletí roku 2007 snížila o 1,1 procentního bodu na 4,3 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,3 p.b. na 5,3 %), zatímco u mužů se snížila o 0,9 p.b. na 3,5 %.

Podle posledních výsledků Eurostatu za čtvrté čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 27, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 27. Velký pokles nezaměstnanosti v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 27, tak i se zeměmi EU 15, když ve 4. čtvrtletí 2007 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 2,0 p.b.

V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku, ale podstatně nižší než na Slovensku, kde zůstává nejvyšší v rámci celé Unie. Také Polsko vykazuje podstatně vyšší míru, i když meziročně výrazně poklesla. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace v nových spolkových zemích.

Negativní stránkou vývoje nezaměstnanosti v ČR je z hlediska mezinárodního srovnání přetrvávající vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných byl v ČR ve čtvrtém čtvrtletí 2007 šestý nejvyšší ze všech zemí EU (48,7 % v ČR proti 41,8 % v EU 27 a 39,7 % v EU 15). Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán kromě Belgie, Bulharska a Řecka u našich sousedů Německa a především Slovenska, kde dosahoval více než tří čtvrtin všech nezaměstnaných.
Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v uvedených zemích má chronický charakter a netýká se jen starších pracovníků. Ve skupině osob v mladším a středním produktivním věku 25-49 let byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných v těchto zemích nejvyšší v rámci celé EU.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 60,2 tis. a dosáhl ve 2. čtvrtletí 2008 3 708,1 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol mírně vzrostl o 1,9 tis. na 114,6 tis. a počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se snížil o 2,7 tis. na 514,6 tis. Počet studentů na vysokých, resp. vyšších odborných školách naopak značně vzrostl o 24,0 tis. na 306,5 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 926,1 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 41,0 tis. a počet osob v invalidním důchodu 269,5 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT nebo s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.

Zdroj: ČSÚ