TdF, zdravotní zákony a okurková sezóna

Tak nám to léto pěkně pokračuje. Byla opět slavná Le Tour de France, ve sněmovně leží zdravotní zákony, možná, že novináři budou mít zajímavých témat dost a pověstná okurková sezóna se ani konat nebude.
Ptáte se, co má Tour a zákony společného? Něco přece, obojí má trochu pošramocenou pověst a bude bojovat, aby kytičku opět získalo. Tour si ji pokazila hlavně vloni dopingovými skandály, zdravotní zákony pak ještě před tím, než pronikly na veřejnost.
Tour i zákony se staly obětí byznysu. V prvém případě skutečného, ve druhém údajně připravovaného. Cyklistika je, marná sláva, obchod, protože kdo vyhrává, přináší peníze. Já ujedu sto kilometrů na dvě tři tatranky, jiný potřebuje epoetin. Zákony jsou zase opozicí podezřívány ze snahy zdravotnictví skrytě zprivatizovat.
Jak se s tím oba hráči vypořádali? Tour, zdá se, docela dobře. Největší hříšníky a týmy vyloučila, zavedla přísná opatření. Ale zákony? Zdaleka ne tak průzračně. Protože jsou předkládány salámovou metodou, po kouskách, chybí celostní pohled a ať je jejich záměr jakkoli možná bohulibý a křišťálově bezelstný, způsob jejich prezentace, absence veřejné diskuze, to všechno musí, bohužel, vyvolávat jisté otázky. Je to škoda v tak zásadní oblasti. Týká se nás všech. Naštěstí zdravotnictví, ač se nám to jedna či druhá strana snaží namluvit, na nich až zas tak nestojí, my léky vyrábět nepřestaneme, lékaři léčit nepřestanou.
Ještě mě napadá, co bude za dvacet let... Věčná Tour tu bude, zatímco o současném sněmovním dění nebude ve školním dějepise ani čárka, snad jen pár pamětníků, kterým se vyhne Alzheimerova choroba, si možná vzpomene.

Roman Lapka
Ředitel duševního vlastnictví